Please download to get full document.

View again

of 284
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS. IURIDICA No PDF

Category:

Public Notices

Publish on:

Views: 12 | Pages: 284

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICA No 438 SPISY PRÁVNICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY řada teoretická Svazek č. 438 CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ Dana Šramková a kolektiv Masarykova univerzita Brno
Transcript
ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICA No 438 SPISY PRÁVNICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY řada teoretická Svazek č. 438 CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ Dana Šramková a kolektiv Masarykova univerzita Brno 2012 Vydání této publikace bylo financováno z prostředků specifického výzkumu Masarykovy univerzity č. 2012/22/MUNI/B/0935/2011 Role celního práva a celní správy ve světle globalizace. Recenzovali: prof. JUDr. Hana Marková, CSc. JUDr. Pavel Matoušek 2012 Dana Šramková a kolektiv 2012 Masarykova univerzita ISBN Autorský kolektiv: Ing. František Brázda: kapitola 2.3 Mgr. Jaroslav Čada: kapitola 3.1 JUDr. Ľubomír Čunderlík, PhD.: kapitola 8.3 Mgr. Aleš Florián: kapitola 3.2 JUDr. Simona Heseková: kapitola 8.1 a 8.2 (spoluautorka) Mgr. Miroslav Horák: kapitola 2.2 a 2.4 Mgr. Ladislav Hrbek, DiS: kapitola 2.4 a 7 JUDr. Vladislav Mičátek: Ing. Mojmír Mucha: kapitola 5 Bc. Jan Ondrášek: kapitola 4 Mgr. Ing. Pavel Polák: kapitola 2.1 Mgr. Petr Schummer: kapitola 1.2 a 3.3 kapitola 8.1 a 8.2 (spoluautor) JUDr. Jana Šimonová, Ph.D.: kapitola 8.4 JUDr. Dana Šramková, Ph.D., MBA: eds., kapitola 1.1 a 6, úvod, závěr Obsah Obsah Úvod Obecná část Právní regulace celnictví Celnictví v EU Úvodem Volný pohyb zboží Obecné kompetence EU v oblasti celnictví Quo vadis evropské celnictví? Ochrana finančních zájmů EU a jejich obyvatel Podpora konkurenceschopnosti Oblast celní Cla Úvodem Relevantní právní předpisy Etapy správy cla se zaměřením na celně schválená určení Celní formality od vstupu zboží do přidělení celně schváleného určení Druhy celních režimů Vznik celního dluhu a vyměřování cla Netarifní opatření Oblast ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků Bezpečnost potravin Biocidní přípravky Geneticky modifikované organismy a produkty Chemické látky a přípravky Chmel a produkty z chmele Krmiva Léky Návykové látky Produkty ekologického zemědělství Reprodukční materiál lesních dřevin Rozmnožovací materiál Tkáně a orgány lidského původu Veterinární zboží Rostlinolékařské zboží Zdravotnické prostředky Oblast ochrany životního prostředí CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ CITES ochrana druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Obaly Ochrana ovzduší Odpady Oblast politicko-bezpečnostních opatření Agens a toxiny (biologické a toxinové zbraně) Chemické zbraně Mezinárodní sankce Zboží dvojího užití Mučicí nástroje Radioaktivní materiál Střelné zbraně, střelivo a výbušniny Vojenský materiál Oblast společné zemědělské a rybářské politiky Ostatní oblasti Předměty kulturního dědictví Duševní vlastnictví Shrnutí netarifních opatření Správa tradičních vlastních zdrojů Společenství Úvod Výpočet a zaúčtování částky cla Dodatečné zaúčtování cla Lhůty pro zaúčtování a dodatečné zaúčtování cla Evidence zaúčtovaného cla v aplikaci TOR a jeho odvod ve prospěch rozpočtu EU Lhůty pro sdělení částky cla dlužníkovi Lhůty pro placení částky cla dlužníkem Úhrada částky cla Vrácení nebo prominutí částky cla Hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti TOR Shrnutí k oblasti TOR Kontrola po propuštění zboží Zahájení a průběh kontroly Postup při neumožnění zahájení a provedení kontroly Opakování kontroly po propuštění zboží Provedení kontroly Ukončení kontroly Doměření cla Doměření cla a kontrola po propuštění zboží Osoba, které může být doměřen únik na cle Celní audit Obsah 3 Oblast daňová Spotřební daně Příslušnost celních orgánů Vývoj v oblasti spotřebních daní Vývoj spotřebních daní Vývoj správy spotřebních daní Spotřební daně v daňovém systému České republiky Minerální oleje Líh Pivo Víno a meziprodukty Tabákové výrobky Daňová povinnost a platba daně Osvobození od daně Doprava vybraných výrobků Kontrolní oprávnění celních orgánů Obecná kontrolní oprávnění Speciální kontrolní oprávnění při správě jednotlivých daní Sankční oprávnění celních orgánů na úseku spotřebních daní Ekologické daně Základní právní rámec Správce daně Předmět, základ a sazba daně Zemní plyn Pevná paliva Elektřina Základní principy zdanění Vznik daňové povinnosti Nabytí energetických produktů bez daně Povolovací řízení Zánik a zrušení povolení Osvobození od daně Ekologické dopady osvobození od daně Povolovací řízení Správní delikty Shrnutí k ekologickým daním Správa DPH DPH při dovozu zboží ze třetích zemí Režim Oblast dohledová Mobilní dohled Celní správy České republiky CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ 4.2 Stávající organizační uspořádání mobilního dohledu celní správy a jejich činnost Nové organizační uspořádání mobilního dohledu celní správy Kontrolně technické prostředky používané složkami mobilního dohledu Shrnutí k mobilnímu dohledu Oblast pátrání Oblast pátrání trestné činy de lege lata a de lege ferenda Pověřené orgány celní správy Oprávnění vyplývající z trestního řádu Skutkové podstaty trestných činů Perspektiva pověřených orgánů celní správy Oblast dělené správy Úvodem Dělená správa procesní a věcná (organizační) Příklady dělené správy de lege lata Oblast statistiky mezinárodního obchodu sběr a kontrola statistických informací Statistika zahraničního obchodu Extrastat Intrastat Sběr údajů Intrastatu Následná kontrola údajů Intrastatu Zhodnocení kompetencí celní správy v oblasti statistiky zahraničního obchodu Colníctvo v Slovenskej republike Colná oblasť Organizácia colnej správy Slovenskej republiky Colná správa SR vo svetle projektu UNITAS Daňová oblasť Daň z alkoholických nápojov Obsah Daň z tabakových výrobkov Daň z minerálnych olejov Daň z elektriky, uhlia a zemného plynu Daň z pridanej hodnoty Oblasť colného dohľadu Colná kontrola Následná kontrola Colné konanie Začatie a priebeh colného konania Rozhodnutia v colnom konaní Iný postup colného orgánu Colné delikty a trestné činy administratívnoprávna a trestnoprávna zodpovednosť za porušenie colných predpisov Závěr Prameny Úvod Monografie Celní správa ve funkčním pojetí je výsledkem dlouhodobé spolupráce Katedry finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity s kolegy z dalších akademických pracovišť, absolventy a dalšími odborníky z praxe. Na rozdíl od první publikace, která byla zpracována v loňském roce a která představovala vybrané kapitoly celní správy v organizačním i funkčním pojetí, se nyní autoři této knihy zaměřili pouze na druhou oblast tedy na problematiku činností vykonávaných, resp. zabezpečovaných celní správou. Výraz pouze je přitom stále poněkud nadnesený, jelikož i v současném pojetí se jedná o velmi rozsáhlou materii, která zahrnuje řadu různorodých činností. Před započetím prací na vlastním textu bylo stěžejním úkolem rozhodnout, jak téma systémově pojmout, resp. jaké členění kapitol zvolit. Nabízí se totiž hned několik kritérií klasifikace činností zabezpečovaných orgány celní správy, která reflektují různé možnosti systémového pojetí zkoumané problematiky. Jedna z variant například umožňuje věnovat se činnostem zabezpečovaným jednotlivými útvary celních orgánů. Tento přístup by však nutně vyžadoval průběžnou reflexi všech strukturálních změn, které jsou kromě stránky funkční mnohdy ovlivněny i aspekty jinými (historickými, organizačními a v neposlední řadě i ekonomickými). Protože již brzy nabude účinností nový zákon upravující Celní správu České republiky, nebyla by volba tohoto kritéria nejšťastnější, navíc by vyžadovala přísně komparační pojetí z pohledu aktuálně platné a účinné i budoucí právní úpravy, což by mohlo odpoutat pozornost od stěžejního tématu, kterým nyní není vlastní organizační struktura orgánů Celní správy České republiky, ale naopak činnosti těmito orgány vykonávané. Při důsledném dodržení naznačeného schématu by mohlo docházet i k řadě duplicitních výkladů v případech, kdy je dané problematice celní správou věnována pozornost na různých úrovních. Poněkud odlišný by byl výsledek zkoumání v případě, kdy by při dělení celní správy ve funkčním pojetí byly vzaty v potaz především odlišné formy činností podle kritéria přímého uplatnění celní správy v administrativních a neadministrativních procesech. Pokud by bylo dále využito např. kritéria fóra, tedy odděleného pohledu na interní a externí administrativní činnosti, mohl by se výklad dále odvíjet podle toho, komu je adresován výsledek realizace norem práva hmotného 13 CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ zda nepřekračuje organizační schéma orgánů celní správy či zda směřuje vně celního orgánu. Přestože i v tomto případě by šlo o hledisko navýsost zajímavé, nevýhodou by byla pro dané účely až příliš výrazná přednost procesních hledisek před hmotněprávními. Odhlédneme-li od aspektů unijních či mezinárodních, jimž je v obecné rovině částečně věnována první kapitola, představuje pojem celní správa ve funkčním pojetí i v podmínkách samotné České republiky hned několik svým způsobem samostatných okruhů činností, přičemž ani jeden z nich není zcela homogenní. Jedním z prvních z cílů autorského kolektivu proto bylo nalézt takové řešení, které by v rámci stanoveného rozsahu umožnilo čtenáři podat přehled o stěžejních úkolech, které celní správa plní. Autoři se též snažili u příslušných pasáží poukázat na skutečnost, zda se jedná o tradiční činnosti vykonávané orgány celní správy či zda byla daná agenda svěřena celní správě teprve nedávno, případně jaké jsou perspektivy de lege ferenda, případně de lege aplicata. Pro účely předkládané monografie bylo nakonec jako hlavní zvoleno systematické řazení jednotlivých částí knihy podle zásadních oblastí, v nichž Celní správa České republiky sehrává významnou úlohu. Jedná se o oblast cel, daní, mobilního dohledu a pátrání, dělené správy a statistiky mezinárodního obchodu. V dalším členění se však kapitoly liší nejen podle významu, ale i podle diverzifikace činností a roztříštěnosti právní úpravy, která daně oblasti reguluje. Jako v pořadí první byla samozřejmě zvolena tradiční oblast celní, kde je po základním rozboru vlastní správy cel (včetně její právní úpravy, etapizace a zvláštního výkladu ke vzniku celního dluhu a vyměřování cla) nastíněna i související problematika tzv. netarifních opatření a vysvětlena problematika správy tzv. TOR (tradičních vlastních zdrojů), přičemž celou kapitolu uzavírá pojednání o nezbytných kontrolách po propuštění zboží. Předmětem dalšího zkoumání je oblast daňová, zahrnující správu spotřebních daní, správu tzv. ekologických (či energetických) daní a roli celních orgánů při správě daně z přidané hodnoty. Přestože podle dikce daňového řádu by se pod správu daně v širším pojetí mohla zahrnout i tzv. dělená správa, je uvedená oblast (obdobně jako správa cel) zpracována v samostatné, v tomto případě šesté kapitole. Před rozborem této oblasti se totiž autoři věnují ještě otázkám souvisejícím s mobilním 14 Úvod dohledem a pátráním. Výklad z pohledu české právní pak úpravy završuje kapitola věnovaná statistice mezinárodního obchodu, tedy činnostem souvisejícím se sběrem a kontrolou statistických informací. Výklad zaměřený v kapitolách 2 až 7 na situaci v České republice doplňuje v rámci kapitoly osmé pohled na celnictví na Slovensku, který umožňuje dílčí srovnání se situací u našich východních sousedů. Opět se jedná nejprve o výklad k oblasti celní a daňové, na nějž navazují pojednání o oblasti dohledu a následných kontrolách. S ohledem na odlišné postavení orgánů celní správy v případě řešení celních deliktů, přestupků a trestných činů, je této problematice věnována samostatná pozornost v poslední kapitole Autoři jsou si vědomi, že vedle vlastního obsahu (který s ohledem na stanovený rozsah musel pro vyvážení určité míry komplexnosti a přehlednosti, místy setrvat v rovině značně okleštěné a tím i více deskriptivní) již samotné řazení textu a struktura jednotlivých kapitol může být předmětem další diskuse. 15 CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ 16 1 Obecná část 1.1 Právní regulace celnictví Předkládaná publikace se zabývá celním právem ve funkčním pojetí, přičemž pro označení těchto činností používá mnohdy termín celnictví. Otázka, kterou je třeba zodpovědět hned na počátku, se proto týká obsahu uvedeného pojmu. Celnictví může být různými autory vnímáno odlišně. Pro účely této publikace zahrnuje všechny činnosti, které vykonávají orgány Celní správy České republiky, přičemž důraz je pochopitelně kladen na činnosti směřující především vně celní správy ať již ve vztahu subjektům, vůči nimž celní orgány vystupují vrchnostensky, nebo ve vztahu k jiným vrchnostenským orgánům, tedy především jiným orgánům moci výkonné. Výše uvedené pojetí v zásadě koresponduje s legální definicí celnictví podle ustanovení 2 písm. a) současného zákona o Celní správě České republiky 1, podle něhož se celnictvím rozumí plnění úkolů celními orgány podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, včetně plnění úkolů při správě daní a poplatků (dále jen daně ) podle zvláštních předpisů a při správě cel. Přestože je uvedená definice zákonodárcem míněna pouze pro účely tohoto zákona, lze ji využít šířeji a v jisté míře zjednodušení tedy i pro účely dané publikace, neboť za ony zvláštní zákony lze v podstatě označit většinu předpisů dále citovaných. Definice pojmu daň sice není hlavním předmětem zkoumání, nicméně nemůže stát ani zcela stranou zájmu, neboť citované ustanovení vymezuje v rámci definice celnictví daně výrazně úžeji, než je tomu pro účely správy daní v daňovém řádu 2. Pro další výklad je tedy v této obecné části třeba alespoň ve zkratce doplnit následující: Ačkoliv zákon o Celní správě České republiky specifikuje vlastní pojetí pojmu daň, lze pod pojem celnictví de facto zahrnout nejen tyto činnosti při správě daní a poplatků, ale i další činnosti ve smyslu 2 daňového řádu 3, mezi něž patří 1 Zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění platném do konce roku 2012, tedy do nabytí účinnosti nového zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky. 2 Viz zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. 3 Viz zejm. 2 odst. 3 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. 17 CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ především plnění úkolů při správě cel, ale například i činnosti vykonávané v souvislosti s tzv. dělenou správou, které lze pro účely zákona o Celní správě České republiky podřadit pod ono plnění úkolů celními orgány podle zvláštních zákonů, případně jiných právních předpisů. Vazbu mezi celnictvím a konkrétními orgány či osobami, které ho vykonávají, řeší v obecné rovině již 1 zákona o Celní správě České republiky 4, podle něhož jsou správními úřady pro oblast celnictví vedle Generálního ředitelství cel stávající celní ředitelství a celní úřady. Úkoly celní správy pak plní fyzické osoby celníci vykonávající v celní správě službu podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů nebo občanští zaměstnanci 5. Nový zákon o Celní správě České republiky 6, který bude účinný od , již expresis verbis s pojmem celnictví neoperuje. Na druhou stranu i v tomto právním předpise lze nalézt ustanovení, podle kterých celním orgánům zůstávají svěřeny shora charakterizované okruhy činností. Za jedno ze základních ustanovení podle nové právní úpravy bude možné považovat mimo jiné 8 tohoto zákona, který stanoví věcnou působnost celního úřadu v případech, kdy jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie stanoví, že dané působnosti vykonávají celní orgány. Dále je věcná působnost celním úřadům svěřena v oblasti správy cel a správy daní a jiných peněžitých plnění, stanoví-li tak jiný právní předpis, přičemž zákon mj. výslovně stanoví, že celní úřad je obecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků 7. Přestože tedy nový zákon již definici celnictví neobsahuje, okruh činností, které jsou celním orgánům svěřeny, zůstává obdobný. I kdybychom však tímto otázku vymezení pojmu celnictví považovali za vyřešenou, nabízí se otázka nová, resp. svým způsobem staronová nakolik je praktické, aby zákon výslovně a taxativně vymezoval okruh činností zvlášť (podle nové organizační struktury) pro celní úřady a pro Generální ředitelství cel. Na jednu stranu sice celní orgány mohou svou moc vykonávat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Na straně druhé však u rozsáhlých výčtů uvedených odděleně pro jednotlivé orgány stále hrozí, 4 Viz 1 odst. 1 a 2 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 5 Viz 1 odst. 9 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 6 Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky. 7 Viz zejm. 8 odst. 1 a 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky. 18 1 Obecná část že dojde k opomenutí a nadřízený orgán nebude oprávněn k provádění činností, které budou spadat výlučně do působnosti celních úřadů. Při změnách, které se historicky okruhů činností svěřených orgánům celní správy dotýkají, a při současném nastavení legislativního procesu nemusí být tato úvaha jen ryze akademickou. Stručné vymezení pojmu celnictví se zatím omezilo jen na několik základních předpisů. Pokoušet se však na tomto místě o konkrétní přehled všech právních předpisů, které se celnictví dotýkají, by bylo nadbytečné a snad i nemožné. S ohledem na dobu nutnou od sestavení autorských textů do vydání knihy a četnost změn by se stal takový výčet zastaralým ještě dříve, než by se ocitl černě vytištěný na bílých stránkách této publikace. A byť jen prostý výčet těchto právních předpisů by zabral podstatnou část knihy, aniž by přinesl čtenáři vyšší přidanou hodnotu a aniž by bylo možné (přes veškerou péči) takový seznam označit za taxativní. V potaz je totiž třeba brát nejen předpisy vzešlé z legislativního procesu na území České republiky, ale i příslušné předpisy na úrovni práva EU a v neposlední řadě též relevantní normy obsažené v řadě předpisů mezinárodního práva, ať se již jedná o mezinárodní smlouvy nebo předpisy z oblasti tzv. práva WTO. Protože však bez alespoň příkladmého výčtu by výklad o činnostech vykonávaných celními orgány nemohl být úplný, jsou dále v rámci rozboru jednotlivých oblastí uvedeny alespoň základní či vybrané právní předpisy. S ohledem na výše uvedené je však třeba ještě jednou výslovně zdůraznit, že nejde a ani nemůže jít o výčty úplné. V závěrečném přehledu pramenů pak jsou uvedeny opět jen vybrané (základní) předpisy 8, na něž je v textu průběžně odkazováno. 1.2 Celnictví v EU Úvodem Jelikož bylo v souvislosti se 40. výročím založení Celní unie EU 9 k tomuto tématu napsáno mnoho článků a publikací, nebude se tato kapitola zabývat historickými 8 Není-li dalším v textu uvedeno jinak, jsou všechny právní předpisy citovány v platném znění, tedy ve znění k , resp. do Tam, kde jednotliví autoři alespoň částečně reflektují novou právní úpravu, která dosud není účinná, to z příslušných textů jednoznačně vyplývá. 9 Založení Celní unie EU dne CELNÍ SPRÁVA VE FUNKČNÍM POJETÍ aspekty, které vedly k ustanovení ekonomického prostoru s volným pohybem zboží, ale zaměří se na současný faktický stav, který vyplývá z historického vývoje celní problematiky EU. Pokud v dnešní době vzrůstají polemiky nad tím, zda zavedení jednotné evropské měny bylo správným krokem, tak o správnosti rozhodnutí o zavedení volného pohybu zboží na území zemí EU pochybnosti není. Přestože i volný pohyb zboží mezi zeměmi EU přináší jistá negativa, tak z ekonomického pohledu pozitiva převažují. Právě na tyto pozitivní a negativní aspekty volného pohybu zboží mezi členskými zeměmi EU z pohledu celní problematiky se zaměří následující text Volný pohyb zboží Před tím než byla zavedena zóna volného obchodu a následným vznikem celní unie, existovaly mezi ekonomikami evropských zemí významné překážky obchodu ve formě cel a kvót 10. Stejně tak každá členská země uplatňovala vlastní obchodní politiku vůči ostatním zemím. Hlavním smyslem těchto obchodních bariér byla snaha zemí chránit vlastní trh před zahraniční konkurencí. Vstupem zemí do celní unie a tím pádem i akceptací podmínek volného pohybu zboží byly celní poplatky, kvóty a jiné překážky volného obchodu mezi zúčastněnými zeměmi odstraněny. Byl stanoven jednotný celní sazebník uplatňovaný při obchodu s nečlenskými zeměmi, vytvoře
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks