Please download to get full document.

View again

of 149
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA. Silvie Mahdalová EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST

Category:

Health & Lifestyle

Publish on:

Views: 60 | Pages: 149

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Silvie Mahdalová EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICA Editio Scientia vol. 572 SPISY PRÁVNICKÉ FAKULTY
Transcript
MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Silvie Mahdalová EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS IURIDICA Editio Scientia vol. 572 SPISY PRÁVNICKÉ FAKULTY MASARYKOVY UNIVERZITY řada teoretická, Edice Scientia svazek č. 572 EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST Silvie Mahdalová Masarykova univerzita Brno 2016 Vzor citace MAHDALOVÁ, Silvie. Evropské insolvenční právo aktuální trendy, výzvy a budoucnost. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, Právnická fakulta, s. Spisy Právnické fakulty MU, řada teoretická, edice Scientia, sv. č ISBN CIP Katalogizace v knize Mahdalová, Silvie Evropské insolvenční právo aktuální trendy, výzvy a budoucnost / Silvie Mahdalová. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, stran. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, Edice Scientia, svazek č ISBN (brož.) * * * (4)* (048.8)* insolvenční řízení insolvenční správci pohledávky evropské právo monografie Obchodní právo. Finanční právo. Právo průmyslového vlastnictví. Patentové právo. Autorské právo [16] Tato publikace vznikla na Masarykově univerzitě v rámci projektu Evropské insolvenční právo - aktuální trendy, výzvy a budoucnost č. MUNI/A/1135/2015 podpořeného z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, kterou poskytlo MŠMT v roce Recenzent: doc. JUDr. Ing. Bohumil Poláček, Ph.D., MBA, LL.M Masarykova univerzita ISBN OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ PRAMEN EVROPSKÉHO INSOLVENČNÍHO PRÁVA Úvod Nástin vývoje evropského insolvenčního práva Nařízení o insolvenčních řízeních Právní základ Nařízení Účel Nařízení Forma úpravy Působnost Nařízení Struktura Nařízení Závěr VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Úvod Pojem insolvenční řízení Pojem insolvenční správce Pojem soud Druhy insolvenčních řízení dle Nařízení Hlavní insolvenční řízení Vedlejší insolvenční řízení Místní insolvenční řízení Závěr URČENÍ PŘÍSLUŠNOSTI K ZAHÁJENÍ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ Úvod Hlavní insolvenční řízení dle článku 3 odst. 1 Nařízení Vývoj pravidla pro určení příslušnosti k zahájení hlavního insolvenčního řízení Kritérium místa hlavních zájmů dlužníka Místo hlavních zájmů právnických osob Místo hlavních zájmů osob fyzických Vedlejší insolvenční řízení dle článku 3 odst. 2 a 3 Nařízení Pravidlo pro určení příslušnosti k zahájení vedlejšího insolvenčního řízení EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST 4.4 Místní insolvenční řízení dle článku 3 odst. 2 a 4 Nařízení Podmínky zahájení místního insolvenčního řízení Žaloby přímo vyplývající z insolvenčního řízení a úzce s ním související Konflikt příslušností Zneužití pravidel pro určení mezinárodní příslušnosti Přezkum příslušnosti dle článků 4 a 5 Nařízení Závěr UZNÁVÁNÍ CIZÍCH INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ Úvod Okruh rozhodnutí, která podléhají uznání v režimu Nařízení Podmínky uznání Následky uznání hlavního insolvenčního řízení Uznání teritoriálně omezených insolvenčních řízení Odepření uznání pro rozpor s veřejným pořádkem Posouzení veřejného pořádku Vyloučení aplikace výhrady veřejného pořádku Závěr PRÁVO ROZHODNÉ PRO INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ Úvod Určení práva rozhodného pro hlavní insolvenční řízení Rozsah věcné působnosti článku 7 Nařízení Otázky výslovně upravené Otázky výslovně neupravené Výjimky z obecného pravidla lex fori concursus Věcná práva věřitelů ve smyslu článku 8 Nařízení Započtení pohledávek ve smyslu článku 9 Nařízení Výhrada vlastnictví ve smyslu článku 10 Nařízení Smlouvy týkající se nemovitostí ve smyslu článku 11 Nařízení Účinky na pracovněprávní vztahy ve smyslu článku 13 Nařízení Úkony poškozující všechny věřitele ve smyslu článku 16 Nařízení Ochrana kupující třetí osoby ve smyslu článku 17 Nařízení Účinky na probíhající soudní nebo rozhodčí řízení ve smyslu článku 18 Nařízení Další výjimky z právního režimu lex fori concursus Právo rozhodné pro vedlejší insolvenční řízení Zpětný a další odkaz Závěr Obsah 7 PŘIHLAŠOVÁNÍ POHLEDÁVEK A ZAJIŠTĚNÍ INFORMOVANOSTI Úvod Právo zahraničních věřitelů přihlásit pohledávku Pojem zahraniční věřitel Přihlašování pohledávek Informovanost věřitelů Zveřejňování informací ve veřejném rejstříku Povinně zveřejňované informace Jednotný insolvenční rejstřík Závěr KOORDINACE INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ Úvod Koordinace hlavních a vedlejších insolvenčních řízení Nezahájení či odložení zahájení vedlejšího insolvenčního řízení Spolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci Spolupráce a komunikace mezi soudy Spolupráce a komunikace mezi insolvenčními správci a soudy Účast věřitelů na insolvenčních řízeních Pozastavení zpeněžování majetku Přebytek ve vedlejších insolvenčních řízeních Přeměna vedlejších insolvenčních řízeních Koordinace insolvenčních řízení proti členům skupiny společností Základní pilíře nové úpravy Povinnost vzájemné spolupráce a komunikace Zvláštní pravomoci insolvenčních správců Koordinační řízení Závěr ZÁVĚR RESUMÉ LITERATURA A DALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE Ráda bych na tomto místě poděkovala prof. JUDr. Naděždě Rozehnalové, CSc. za cenné rady a také ochotu a čas, který mi věnovala při zpracování této monografie. 1 ÚVOD Přeshraniční dopady úpadku dlužníků nikdy nenabývaly takového významu jako v současných podmínkách Evropy. Svoboda ekonomických subjektů provozovat svou podnikatelskou činnost uvnitř vnitřního trhu Evropské unie s sebou přináší rovněž expanzi jejich platební neschopnosti. 1 S ohledem na možné nepříznivé dopady úpadku těchto subjektů na řádné fungování vnitřního trhu je nezbytné regulovat jeho řešení na nadnárodní úrovni. 2 Evropské insolvenční právo reaguje na případy, kdy je majetek dlužníka v úpadku situován na území více členských států Evropské unie. Nadnárodní řešení jeho úpadku by mělo zajistit, aby žádná část tohoto majetku nezůstala insolvenčním řízením nedotčena. Majetek dlužníka však může být postižen pouze vydáním mocenského aktu, jehož účinky jsou v zásadě omezeny na území státu, jehož orgány tento akt vydaly. 3 V tomto smyslu je významným momentem uznání daného aktu a rozšíření jeho účinků v jurisdikci jiného členského státu. Z toho důvodu tvoří jeden ze základních pilířů evropského insolvenčního práva zásada univerzality. 4 V důsledku uplatnění této zásady se insolvenční řízení vztahuje na majetek dlužníka bez ohledu na to, v jakém členském státě se nachází. 5 Jedním z jejích základních projevů je automatické uznání insolvenčního řízení zahájeného v jednom členském státě ve všech ostatních. 6 Klíčovou zásadu umožňující volný pohyb 1 WOOD, Philip. Principles of International Insolvency. Sweet & Maxwell, 2007, s Bod 3 a 4 Preambule Nařízení. 3 ANDERSON, K. The Cross-Border Insolvency Paradigm: A Defense of the Modified Universal Approach Considering the Japanese Experience. Journal of International Law, č. 4, 2000, s WESSELS, B. The quest for coordination of proceedings in cross-border insolvency cases in Europe [online]. In: Insolvency and restructuring in Germany Yearbook 2008, s. 1. [cit ]; k podrobnému výkladu základních principů mezinárodního insolvenčního práva ve vzahu k obchodním korporacím srov. např. FINCH, V. Corporate insolvency law: perspecives and principles. Cambridge: Cambridge Universiy Press, 2009, 867 s. 5 EIDENMUELLER, H. A New Framework for Business Restructuring in Europe: The EU Commission s Proposals for a Reform of the European Insolvency Regulation and Beyond. ECGI - Law Working Paper No. 199/2013 [online]. RELX Group, publikováno 2013, s. 17 [cit ]. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/sol3/papers. cfm?abstract_id= Článek 19 Nařízení. 9 EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení představuje zásada vzájemného uznávání rozhodnutí. Předpokladem pro posílení tohoto mechanismu uznávání je vzájemná důvěra členských států. Model jednotného systému insolvenčních řízení s neomezenými účinky napříč celým evropským justičním prostorem představuje ideál přeshraničního řešení úpadku. 7 Nicméně v důsledku nepřekonatelných rozdílností mezi národními úpravami členských států není možné trvat na bezvýjimečném uplatňování zásady univerzality, a proto jsou její projevy zmírňovány aplikací zásady teritoriality. Napříč všemi členskými státy tak probíhá jednotné insolvenční řízení s automatickými univerzálními účinky, jehož univerzalita může být prolomena zahájením insolvenčního řízení, které se vztahuje pouze na majetek nacházející se ve státě, v němž bylo zahájeno. V tomto smyslu byl do evropského insolvenčního práva prosazen kompromis v podobě zásady tzv. kontrolované (někdy též koordinované či zmírněné) univerzality. Na této zásadě byl vytvořen právní rámec pro vedení přeshraničních insolvenčních řízení v podobě Nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení. Tímto nařízením byl zaveden systém pravidel pro určení příslušnosti k zahájení insolvenčního řízení, výběr rozhodného práva pro insolvenční řízení, automatické uznání takto zahájených řízení ve všech ostatních členských státech, koordinaci řízení zahájených proti témuž dlužníku a pravidla garantující rovné postavení jeho věřitelů. Po 10 letech fungování takto nastaveného systému byly odhaleny problémy s jeho uplatňováním v praxi, které si vyžádaly jeho přepracování. Výsledkem bylo přijetí Nařízení č. 848/2015 o insolvenčních řízení, jehož cílem je posílit účinné vedení přeshraničních insolvenčních řízení a podpořit tak hladké fungování vnitřního trhu a jeho odolnost vůči hospodářským krizím. Revize je navázána rovněž na současné politické priority EU na vytvoření účinného systému pro obnovu a restrukturalizaci životaschopných dlužníků, které byly nastaveny v rámci strategie Evropa 2020 a iniciativy Small Business Act 7 WESTBROOK, J. L. Theory and pragmatism in global insolvencies: choice of law and choice of forum. American Bankruptcy Law Journal [online]. 1991, č. 65, s [cit ]. Dostupné z: Theory%26Pragmatism.pdf 10 1 Úvod pro Evropu. 8 Nový evropský přístup k úpadku má poskytnout úpadcům druhou šanci, umožnit jim překonat jejich finanční nestabilitu a nadále provozovat podnikání efektivněji či zahájit nové podnikání. Účelem této monografie je provést přehledný a systematický rozbor evropské regulace přeshraničních insolvenčních řízení, zejména v její nejnovější podobě. Monografie si neklade za cíl podrobit její jednotlivá ustanovení podrobnému komentáři. Jejím posláním je poskytnout základní orientaci v této regulaci představením jejích klíčových zásad, základních institutů, cílů této úpravy, pravidel směřujících k jejich dosažení a také konkrétních změn provedených v rámci její nedávno přijaté revize. Text monografie je členěn do devíti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky evropského insolvenčního práva a vymezuje základní poslání této monografie. Druhá kapitola představuje základní pramen evropského insolvenčního práva, zejména jeho základní účel, předpoklady jeho aplikace a jeho systematiku. Kapitola třetí vymezuje základní pojmy této úpravy a jí zavedené druhy insolvenčních řízení. Čtvrtá kapitola přináší rozbor pravidel pro určení mezinárodní příslušnosti k zahájení insolvenčních řízení a nástrojů pro zabránění jejich zneužívání za účelem založení nejvýhodnější příslušnosti. Kapitola pátá představuje mechanismus uznávání zahraničních insolvenčních řízení a rozhodnutí v insolvenčních věcech. Šestá kapitola rozebírá základní pravidlo pro určení práva rozhodného pro insolvenční řízení a výjimky z jeho aplikace. Kapitola sedmá rozebírá regulaci zveřejňování insolvenčních řízení a pravidla pro přihlašování pohledávek zahraničních věřitelů dlužníka. Osmá kapitola věnuje pozornost koordinaci paralelních řízení zahájených proti témuž dlužníku a proti jednotlivým členům skupiny společností. Závěrečná kapitola poskytuje shrnutí základních pilířů rozebrané právní úpravy a zhodnocení zásadních změn, které do tohoto právního rámce přinesla jeho nedávná revize. 8 Sdělení Komise Evropa 2020, Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ze dne 3. března 2010 [online]. Evropská komise, vydáno 2010 [cit ]. Dostupné z: Sdělení Komise, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. června 2008 [online]. Evropská komise, vydáno 2008 [cit ]. Dostupné z: eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=com:2008:0394:fin:cs:pdf 11 2 ZÁKLADNÍ PRAMEN EVROPSKÉHO INSOLVENČNÍHO PRÁVA 2.1 Úvod Kořeny řešení úpadku na mezinárodní úrovni sahají až do konce 17. století, kdy byla uzavřena patrně nejstarší mezinárodní smlouva regulující přeshraniční účinky insolvenčního řízení. 9 Komplexní snahy o regulaci insolvenčního práva na nadnárodní úrovni nastaly na sklonku 19. století. Jednu ze snah o mnohostranné smluvní řešení představovala smlouva o mezinárodním obchodním právu z roku 1889 podepsaná v Montevideu. 10 Řešení mezinárodních aspektů insolvence se stalo předmětem diskuzí rovněž v rámci Haagské konference o mezinárodním právu soukromém. 11 Na tyto snahy o multiraterální úpravu insolvenčního práva navázala unifikační iniciativa ES v druhé polovině 20. století. Efektivní uchopení insolvenčního práva v rámci evropského justičního prostoru bylo předmětem diskuzí téměř 40 let, než dosáhlo své konečné podoby. 12 Dosáhnout shody při přijímání nadnárodní úpravy řešení úpadku nebylo snadné s ohledem na značné odlišnosti národních insolvenčních předpisů. Jak již bylo shora uvedeno, tyto nepřekonatelné odlišnosti nedovolily vytvoření zcela autonomního nástroje pro regulaci insolvenčních řízení na unijní úrovni. Byl tedy přijat nástroj, který nenahrazuje národní insolvenční předpisy, nýbrž který zajišťuje koordinovaný a kompatibilní způsob vedení přeshraničních insolvenčních řízení. Je zajímavé se podívat na vývoj, který předcházel nynější podobě evropského insolvenčního práva, na jehož nástin můžeme navázat představením právního základu, účelu, povahy, působnosti a struktury jeho základního pramene. 9 BĚLOHLÁVEK, A. J. Evropské a mezinárodní insolvenční právo. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, s Text relevantních ustanovení citované úmluvy je dostupný zde: %5BEnglish%20version%5D.pdf 11 BĚLOHLÁVEK, A. J. Evropské a mezinárodní insolvenční právo. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2007, s OMAR, P. Addressing the Reform of the European Insolvency Regulation: Wishlists or Fancies? [online]. The International Insolvency Institute, 2006, s. 1 [cit ]. Dostupné z: https://www.iiiglobal.org/sites/default/files/addressingthereformsoftheeuropeaninsolvencyregulationwishlistsorfancies.pdf 13 EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST 2.2 Nástin vývoje evropského insolvenčního práva Na počátku snah o komplexní úpravu evropského insolvenčního práva byli povoláni odborníci ze všech členských států ES 13 ke zpracování textu předběžného návrhu úmluvy o insolvenčních řízeních. 14 Při přípravě regulace byla projednávána zejména dichotomie dvou základních principů ovládajících mezinárodní insolvenční právo principu univerzality a teritoriality. Míra působení těchto principů ovlivňuje efektivitu a účinnost mezinárodních insolvenčních řízení. Již v té době ve snaze přiblížit se co nejefektivnějšímu standardu regulace mezinárodních účinků insolventnosti dlužníků v rámci vnitřního trhu byla upřednostňována převaha principu univerzality. 15 Po roce 1973 byly do textu zapracovány četné připomínky jak ze strany původních, tak ze strany tří nově přistoupivších členů. 16 Tento text sloužil z převážné části ke zpracování finálního návrhu předloženého Radě v roce Mezi lety však utichla iniciativa ze strany některých členských států a evropské insolvenční právo nezaznamenalo téměř žádný vývoj. 17 Iniciativa k vytvoření tohoto právního rámce byla obnovena spolu s přístupem dalších členských států v roce Za účelem řešení evropského insolvenčního práva byla vytvořená nová pracovní skupina pod garancí Manfreda Balze. Pracovní skupina se nechala částečně inspirovat původním textem návrhu. Další významný zdroj inspirace představovala Úmluva Rady Evropy o určitých aspektech konkursu uzavřená v roce 1990 v Istanbulu. Nový návrh měl reagovat na praktické problémy a oprostit se od nejasných a téměř absurdních teoretických řešení Tehdy se jednalo o 6 členských států: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemí. 14 MOSS, G., FLETCHER, I. F., ISAACS, S. The EC regulation on insolvency proceedings: a commentary and annotated guide. Oxford: Oxford University Press, 2002, s ISRAEL, J. European Cross-border Insolvency Regulation: A Study of Regulation 1346/2000 on Insolvency Proceedings in the Light of a Paradigm of Co-operation and a Comitas Europaea. Antwerpen: Intersentia, 2005, s MOSS, G., FLETCHER, I. F., ISAACS, S. The EC regulation on insolvency proceedings: a commentary and annotated guide. Oxford: Oxford University Press, 2002, s Tamtéž. 18 FLETCHER, I. F. Insolvency in private international law: national and international approaches. Oxford: Oxford University Press, 2005, s 2 Základní pramen evropského insolvenčního práva V průběhu aktivit pracovní skupiny došlo k transformaci Evropských společenství na Evropskou unii. 19 V návaznosti na přijetí Amsterodamské smlouvy v roce 1997 pokračovaly veškeré aktivity v rámci unifikačních snah, jako byla například Úmluva Evropské unie o insolvenčních řízeních (dále jen jako Úmluva ). Právní základ této Úmluvy představovalo ustanovení článku 220 Římské úmluvy z roku Teprve v roce 1995 byl schválen její finální návrh. Úmluvu podepsalo čtrnáct z patnácti tehdejších členských států. Posledním státem, který se neuchýlil k podpisu, byla Velká Británie. Důvodem mělo být nevyjasnění aplikace Úmluvy ve vztahu k Gibraltaru kvůli staletému sporu o suverenitu nad tímto územím mezi Velkou Británií a Španělskem. 21 V roce 1999 byl z iniciativy Německa a Finska text Úmluvy bez větších úprav přijat v podobě sekundárního aktu Evropské unie. Text tedy nemusel být samostatně ratifikován každým členským státem. Dne 29. května 2000 přijala Rada (ES) na základě článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen Nařízení č. 1346/2000 ), které vstoupilo o dva roky později v účinnost. 22 Článek 46 Nařízení č. 1346/2000 předvídal, že 10 let po vstupu tohoto aktu v platnost má být Komisí vydána zpráva o jeho uplatňování a případně i s navrženými změnami předložena Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému sociálnímu výboru. Komise shledala, že toto nařízení obecně funguje, nicméně národní zprávy a odborné studie odhalily problémy s jeho uplatňováním na úrovni jednotlivých členských států. Nařízení 19 FLETCHER, I. F. Insolvency in private international law: national and international approaches. Oxford: Oxford University Press, 2005, s WESSELS, B. European Union Regulation on Insolvency Proceedings [online]. Insol International, publikováno 2006, s. 6 [cit ]. Dostupné z: Regulation%20on%20Insolvency%20Proceedings%20An%20Introductory%20analysis,%20Bob%20Wessels.pdf 21 SHANDRO, S. An Outline of The EU Regulation on Insolvency Proceedings [online]. International Insolvency Institute, publikováno 2003, s. 1 [cit ]. Dostupné z: https://www. iiiglobal.org/sites/default/files/media/outline_of_the_eu_regulation_0.pdf; podrobněji se této problematice věnuje Fletcher v publikaci FLETCHER, I. F. Insolvency in private international law: national and international approaches. Oxford: Oxford University Press, 2005, s Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení In: EUR- Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. Dostupné z: 15 EVROPSKÉ INSOLVENČNÍ PRÁVO AKTUÁLNÍ TRENDY, VÝZVY A BUDOUCNOST č. 1346/2000 tedy nebylo způsobilé naplnit jím sledované cíle a zachytit základní priority EU na poli evropského insolvenčního práva. 23 Z toho důvodu byla 20. května 2015 přijata rozsáhlá revize tohoto nařízení. V jejím rámci bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčních řízeních (dále jen Nařízení nebo také Nařízení o insolvenčních řízeních ), které po datu 26. června 2017 nahradí Nařízení č. 1346/ Nařízení o insolvenčních řízeních Prá
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks