Please download to get full document.

View again

of 45
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat. Bakalářská práce

Category:

Food & Beverages

Publish on:

Views: 7 | Pages: 45

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Agroturistika - moderní způsob hospodaření na selském dvoře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Vladimír
Transcript
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Agroturistika - moderní způsob hospodaření na selském dvoře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D. Vypracoval: Jakub Kratochvíl Brno 2007 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Akademický rok: ZS 2005/2006 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Rešitel Bakalářský studijní program Obor Jakub Kratochvíl Zemědělská specializace Agroekologie Název tématu: Agroturistika - moderní způsob hospodaření na selském dvoře Zásady pro vypracování: 1. Student zpracuje studii možností rozvoje dovolené na selském dvoře 2. V úvodu bude uvedena charakteristika agroturistiky a dovolené na selském dvoře 3. Dále se autor zaměří na současný rozvoj dovolené na selském dvoře v rámci ČR i zkušenosti ze zahraničí včetně legislativní problematiky 4. Autor zhodnotí klady a zápory této formy agroturistického podnikání na konkrétním případě 5. V závěru nastíní možnosti dalšího rozvoje dovolené na selském dvoře v České republice PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Agroturistika moderní způsob hospodaření na selském dvoře vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. Dne Podpis. Poděkování Děkuji ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D., za vedení při zpracovávání bakalářské práce, za konzultace a ochotu při poskytování odborných rad a připomínek. Dále také děkuji manželům Němcovým z Raspenavy, kteří se semnou podělili o své poznatky z provozování agroturistiky a mohl jsem je použít ve své práci. 4 Abstrakt Agroturistika je forma venkovské turistiky, která představuje přirozenou souhru zemědělské činnosti a netradičního způsobu turistiky. Představuje ji souhrn služeb (ubytovacích, stravovacích a doplňkových), činnosti na farmě i v okolním prostředí, ale i možnosti vyžití, které zemědělský subjekt poskytuje návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Je to venkovská turistika, kterou nabízejí farmáři a další podnikatelé v zemědělské výrobě a jde o způsob, kterým mohou získat dostatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v tržní produkci a také další zdroj finančních prostředků. Česká republika má velký potenciál, a to hlavně v tradicích, historii a přírodním dědictví, k tomu, aby tato forma cestovního ruchu mohla být nadále a ještě živelněji rozvíjena. V současné době, kdy na trhu převládá masová forma cestovního ruchu, řada lidí vyhledává klidná místa pro svůj odpočinek a volí raději klidnější dovolenou. A právě tu jim agroturistika může nabídnout. Agroturistika u nás ještě nemá příliš velkou tradici, ale již získává určité postavení na našem trhu s cestovním ruchem a stane se mezi našimi turisty vyhledávanou formou dovolené. Klíčová slova: venkovská turistika, agroturistika, venkov, ubytování, doplňkové aktivity, selský dvůr Abstract Agritourism is a form of country tourism which represents a natural combination of agriculture activity and unconventional kind of tourism. It is represented by a whole complex of services (accommodation, board, complementary), the activity on the farm and surroundings and other facilities for leisure and recreation the agriculture estate provides the visitors with. 5 It is country tourism offered by farmers and other entrepreneurs in agriculture production and a way to get a sufficient source for offering services in market production and also another source of income. Considering its traditions, history and natural resources, the Czech Republic has excellent potential to develop and increase this form of travel. With prevailing mass character travel at the present time some people look for quiet places and prefer peaceful holiday. That is just what agritourism can offer them. Agritourism does not still have a long tradition in our country but it gradually gets a noticeable position at the travel market and will become a sought after form of holiday for our tourists. Key words: country tourism, agritourism, country, accomodation, accompanying activities, agriculture estate 6 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Vymezení základních pojmů Charakteristika zeleného cestovního ruchu Formy provozování agroturistiky Rodinné farmy Zemědělské podniky Doprovodné programy Význam agroturistiky Význam pro zemědělské podnikatele Význam pro obce Význam pro region a stát Negativní aspekty agroturistiky Český venkov a agroturistika Obecná charakteristika současného českého venkova Vývoj českého venkova a počátek agroturistiky Situace agroturistiky v České republice Selský dvůr Organizace agroturistiky ve vybraných státech Evropy Legislativní minimum pro provoz agroturistiky Pension Selský dvůr Raspenava Agroturistika v praxi Obecná charakteristika Počátky podnikatelské činnosti Popis objektu Klientela Zemědělská činnost Aktivity na selském dvoře a doplňkové aktivity Závěr Seznam použité literatury 44 7 1. ÚVOD Agroturistika, jako forma venkovské turistiky, představuje propojení zemědělské činnosti a netradiční způsob turistiky. Jde o ucelenou skladbu ubytovacích, stravovacích a doplňkových služeb, kterou podnikatelé provozují na svých farmách či selských dvorech. Vyhledávají ho zejména turisté, kteří hledají klidnou relaxaci a odpočinek. Jde tedy o cestovní ruch na zemědělských farmách, selských dvorech nebo v objektech zemědělských podniků (Němčanský, 1996). Agroturistika je rurální turistika, kterou nabízejí farmáři a další podnikatelé v zemědělské výrobě a je to způsob, kterým mohou získat dostatečný zdroj nabídky výkonů a služeb v tržní produkci. Je to pro ně také další zdroj finančních prostředků k udržení nebo rozšiřování hlavního podnikatelského programu, tj. výroba zemědělských produktů jak rostlinných tak živočišných. (Janotka, 1999). Tyto produkty mohou být okamžitě prodávat klientům, nebo také formou prodeje ze dvora. Levnější vstupy umožňují přijatelné ceny za ubytování na agroturistických zařízeních, což je zajímavé zejména pro rodiny s dětmi (Pourová, 2002). Na podnikání v agroturistice nelze nahlížet pouze jako na alternativní způsob finančních příjmů zemědělského podnikatele, nebo na způsob jak svou činnost dále rozvíjet, ale je třeba na tento způsob podnikání nahlížet komplexně a v širších souvislostech. Tato činnost může také přispět k dalšímu rozvoji obce, vesnice, venkova nebo třeba i k rozvoji na regionální úrovni. S touto činností jsou totiž spojené další aktivity. Provozování ubytovacích služeb, zprostředkování dalších činností v oblasti obchodu, pohostinství, bank, pošt, řemeslné výroby apod. Neméně důležité jsou i činnosti spojené s organizováním volného času klientů (sport, jízda na koních, cykloturistika atd.) a zejména pak reklamní a informační služby, protože tyto jsou v konečném důsledku spojené s propagováním dané lokality a regionu nejen v České republice, ale také v zahraničních státech (Pourová, 2002). Podnikání v agroturistice má význam zejména pro oblasti, které v běžné zemědělské činnosti patří mezi málo produktivní, kde je nutno poskytovat obyvatelstvu možnost dodatečných příjmů, a to vzhledem k udržení osídlení venkova a určité úrovně krajiny. 8 Česká republika je zemí, která nabízí vysoký přírodní potenciál. Zejména přírodní krásy, turisticky aktivní poloha, historie, tradice a kulturní vyžití (dostatek zemědělských usedlostí, chat, chalup, selských dvorů, farem) se přímo nabízejí k uplatnění této formy podnikání a tím k šetrnému rozvoji venkova a lze ji aplikovat také víceméně plošně i do chráněných území jako jsou chráněné krajinné oblasti a do národních parků. Díky takovému potenciálu naší země lze očekávat zvyšující se zájem o tyto atraktivity nejen z řad občanů místních, tedy z České republiky, ale také turistů z ciziny. Je tedy potřebné, v daných lokalitách podporovat cestovní ruch obecně, všem také v oblasti alternativního zemědělského hospodaření jako je agroturistika a s ní spojený pobyt na venkově (Pourová, 2002) V České republice se tato forma cestovního ruchu živelně rozvíjí, aniž by byla cílevědomě usměrňována jednotnou koncepcí orgánů státní správy hlavně po vzoru některých jiných evropských států, ve kterých je zkušenost s tímto odvětvím hlubší (Rakousko, Spolková republika Německo, Itálie, Francie, Finsko, Irsko a mnohé další) a je podporována jak přímo tak i nepřímo vládními i nevládními organizacemi a institucemi (FOA, zemědělské komory, občanská a profesní sdružení aj.) Spolupráce českých podnikatelů s resorty, které by mohly rozvoj v naší zemi ovlivnit však ne vždy vedla k úplné spolupráci (Pourová, 2000). Agroturistika a podnikání v ní vyžaduje, aby obyvatelé venkova změnili svůj postoj, doplnili si znalosti o tuto možnost podnikání a byli schopni orientovat se na tomto trhu. Důležitým faktorem pro rozvoj je podpora státu v oblasti drobného podnikání právě v těchto venkovských oblastech a příslušných regionech s rozvojem venkova. I když je agroturistika v naší zemi v počátečních fázích svého vývoje, je nutno ji brát jako kvalitní nástroj, který pomůže vyřešit mnohá úskalí našeho venkova. Jak uvádí Pourová (2000), rozvoj agroturistiky u nás je třeba řešit systémově v širším kontextu rozvoje venkovské turistiky v rámci cestovního ruchu České republiky. K tomu bude dle Pourové (2000) zapotřebí využít některých zahraničních zkušeností, které bude nutno přizpůsobit našim podmínkám a národním tradicím, ale především musíme využít i naše poznatky a zkušenosti, které již máme k dispozici. 9 2. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo pojednat o možnostech dovolené formou agroturistiky, a ukázat nejen možnost určitého způsobu dovolené pro turisty, ale také, a to hlavně, ukázat ji jako alternativní způsob jak hospodařit v soukromých hospodářských objektech a přilehlých polnostech a tak umožnit aby daný subjekt měl možnost vedlejšího, ale i hlavního příjmu. V úvodu práce jsem se zaměřil na charakteristiku a objasnění důležitých pojmů přímo souvisejících s venkovskou turistikou a její formou agroturistikou. Dále jsem se snažil popsat současnou situaci agroturistiky v České republice a také pro srovnání ukázat, jak je tato forma provozována v některých vybraných evropských zemích. Proto, abych si uvědomil problematiku agroturistiky na selském dvoře v praxi, navštívil jsem konkrétního provozovatele a vyhodnotil jsem důležité klady a zápory činnosti daného subjektu. V závěru mojí práce jsem nastínil možnosti dalšího rozvoje aktivit v této oblasti hospodaření na selském dvoře v České republice. 10 3. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 3.1 Charakteristika zeleného cestovního ruchu V současné době se stále více prosazuje velké množství nových forem cestovního ruchu, které mají společný základ, a to ohleduplnost k přírodě a životnímu prostředí, vrací se k historickému a kulturnímu dědictví. Jak uvádí Malá (1995), tyto nové formy cestovního ruchu se dají rozdělit takto: Zelený cestovní ruch: Ekoturistika Venkovský cestovní ruch Vesnická turistika Agroturistika Eko-agroturistika Chataření a chalupaření Zelený cestovní ruch upřednostňuje především místní hledisko pro uskutečňování cestovního ruchu na rozdíl od cestovního ruchu ve městech, přímořských letoviscích apod., ale převážně ve volné krajině a mírně osídlených venkovských oblastech. Jde především o ekoturistiku a venkovský cestovní ruch, ve kterých jsou návštěvníci motivování právě splynutím s přírodním prostředím, chrání ho a respektují. Ekoturistika je forma cestovního ruchu, která je především spojená s turistikou ve velkoplošných a maloplošných chráněných územích jako jsou chráněné krajinné oblasti, národní parky, přírodních rezervace, a s dalšími přírodními krásami tak, aby nebyly nijak cestovním ruchem poškozovány. Je také důležité zmínit, že tento způsob turistiky vyžaduje vysokou míru ohleduplnosti a zodpovědnosti. Ekoturistika ve své podstatě plní také funkci výchovnou a vzdělávací (Pourová, 2000). Venkovský cestovní ruch se rozvíjí v lokalitách, které nejsou spojeny s městským osídlením ani jinými hromadnými a masovými formami cestování. Spíše se zaměřuje na lokality, které jsou od těchto center vzdáleny. Jedná se o místa s venkovským rázem, chalupové osady, samoty apod. Hlavním důvodem provozování venkovského cestovního ruchu je možnost včlenit se do venkovského způsobu života spjatého se zemědělstvím. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž 11 nejtypičtější jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření a chalupaření (Pourová, 2002). Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu, bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním venkovským osídlením. Individuální rekreační aktivity jsou odvislé od konkrétních venkovských prostředí daného místa (lesy, rybníky, louky, tradice, folklór, řemesla). Zázemí je poskytováno komerčními ubytovacími zařízeními, rekreačními chalupami nebo ubytováním v soukromí. Je zde důležité provozování doplňkových aktivit, které zprostředkovávají podnikatelé v oblasti kultury, sportu, společenských akcí a další zařízení (Pourová 2000). Agroturistika je definována jako specifická forma venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívaní přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být činností dominantní. ( Pourová, 2002) Ekoagroturistika je forma agroturistického typu cestovního ruchu, která je typická pobyty na farmách, které hospodaří ekologickým způsobem a produkují bioprodukty. Tato forma cestovního ruchu se uskutečňuje především ve zdravotně příznivých podmínkách životního prostředí. Znakem není je spjatost s hostitelskou rodinou, nýbrž i účast na zemědělském životě a pracích a zároveň i konzumace produktů z tohoto způsobu zemědělství (Pourová, 2000) Chataření a chalupaření Agroturistika a venkovská turistika nejsou zcela novými jevy. Zejména v předválečném období se pobyty na venkově, hlavně u zemědělských rodin nebo formou letních bytů, staly důležitou součástí cestovního ruchu. Po druhé světové válce byly vazby mezi venkovem a městem zpřetrhány, a to zejména v době kolektivizace a touha lidí po přírodě a venkově nabrala zcela jiný rozměr. Rozvinulo se chataření a chalupaření (Malá, 1995). 12 3.2 Formy provozování agroturistiky Pourová (1992) a Němčanský (1996) uvádí ( in Pourová 2002 ) že, provozování agroturistiky je možné buďto formou rodinné farmy nebo v zemědělském podniku Rodinné farmy Provozovatel provozovatelem je podnikatel v zemědělské výrobě. Jde o fyzickou osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je evidována dle zvláštních předpisů ( 2 odst. 2 písm. c/ zákona 513/1991 Sb. Obchodní zákoník). Ubytování ubytování je poskytováno buďto v zemědělské usedlosti, nebo v rekreačních objektech v držení zemědělského podnikatele. Je zde snaha o decentralizované ubytování turistů v rodinném prostředí a s možnostmi které farma nebo daná vesnice nabízí. Ubytovací kapacita na jeden rekreační objekt činí 12 lůžek. Limitace počtu lůžek má zdůraznit specifika agroturistiky na rodinné farmě, a to jak ve vztahu k nabízeným službám, tak ve vztahu k prostředí, kde se nachází. Tato forma ubytování je volnou živností a tak není třeba prokazovat se odbornou způsobilostí. Stravování ve stravování na rodinné farmě je široký prostor pro odbyt vlastních produktů zemědělské činnosti. Hosté si mohou vařit sami nebo využít restauraci či hostinec. U rodinných farem se nedoporučuje poskytovat stravování formou kompletní stravovací služby i proto, že jde o živnost koncesovanou, k jejíž provozování je třeba prokázat se odbornou způsobilostí. Dalším důvodem je také časová náročnost přípravy pravidelných jídel s ohledem na další práce spojené s hospodářstvím. Zázemí specifikem agroturistiky a agroturistických farem je možnost člověka volně se po tomto hospodářství pohybovat a tak mít možnost se seznámit se vším, co k tradičnímu venkovskému životu patří, a také navázat blízký kontakt s hospodářskými zvířaty (Pourová, 2000). 13 3.2.2 Zemědělské podniky Provozovatel podnikatel, tedy právnická nebo fyzická osoba, která podniká v zemědělské prvovýrobě nebo v oblasti služeb pro zemědělství. Ubytování pobyt je většinou zajišťován v rekreačních objektech jako jsou chaty, chalupy apod. nebo v hotelích a penzionech ve vlastnictví nebo nájmu zemědělského podniku. Maximální ubytovací kapacita je 12 lůžek v rekreačních objektech, v hotelích a penzionech pak 50 lůžek nebo 25 pokojů na jeden objekt. Limitování množství lůžek je ovlivněno snahou zamezit nadměrnému soustřeďování turistů v dané lokalitě. Má také za úkol upevnit víceméně komorní ladění turistických programů, a tak zvýraznit specifika decentralizovaného ubytování, tj. minimalizovat dopad člověka na krajinu a prostředí. Jde o provozování koncesované živnosti a proto je nutné prokazovat se odbornou způsobilostí. Stravování v hotelích a penzionech je nutností zajistit celodenní možnost stravování, minimálně je nutné podávat snídaně. Pro podnikatele, kteří podnikají v zemědělství je také výhodou, že mohou právě zde spotřebovávat vlastní produkty. Zázemí účelem agroturistiky je sblížit člověka žijícího v moderním světě se zemědělským prostředím a umožnit mu stát se součástí života na venkově a venkovské farmě. Další možností je poskytování specifických služeb, které mají přirozené zázemí v zemědělském hospodářství, jako jsou např. výuka jízdy na koni, sportovní rybolov aj. (Pourová, 2000) Doprovodné programy agroturistiky Agroturistiku si nelze představit pouze jako ubytování či zajištění stravování pro turisty. Je také třeba zaměřit se na poskytnutí aktivit pro volný čas. Dobrá turistika totiž obsahuje také celou řadu doprovodných programů a tím se stává pro hosty a turisty ještě zajímavější. Tyto programy potom se základními službami tvoří ucelený produkt cestovního ruchu, dávají mu image a stávají se jeho reklamou. Nemusí jít bezprostředně o aktivity u provozovatele, ale je dobré umět zprostředkovat služby ve vazbě na okolí (Pourová, 2002). Stravování stravování v agroturistice by mělo odpovídat krajovým zvykům a také by se mělo soustředit na obyčeje spjaté s vesnicí a zemědělstvím nebo na typickou venkovskou stravu (mléko a brambory, kyselo, domácí máslo a sýry apod.) nebo na 14 krajové zvláštnosti (vinařské oblasti, meruňkářské oblasti apod.). Příjemným zpestřením pobytu jsou i zabíjačkové hody apod. (Pourová, 2002). Zemědělská činnost - lze provozovat rekondiční akce spojené s prací turistů v hospodářství, např. senoseč, žně, pastva hospodářských zvířat apod. (Pourová, 2000). Projížďky na koních nabídka těchto služeb je odvislá od možnosti farmáře nebo zemědělského podniku chovat koně pro jezdecké účely. Tyto aktivity jsou velkým atraktivem pro turisty. Mohou být také doplněny např. vyjížďkami bryčkou nebo v zimě v zápřahu na saních. Lov a rybaření tyto aktivity jsou závislé na celkovém zázemí farmy nebo zemědělského podniku. Závisí na rozsahu vlastnictví lesů nebo vodních nádrží. Často bývají tyto služby zprostředkované jiným podnikatelským subjektem. Letní a zimní sporty jde o široké spektrum doplňkových aktivit, které mohou být provozovány přímo na farmě nebo v zemědělském podniku, popřípadě zprostředkované jiným podnikatelem. Ostatní doprovodné programy mohou jimi být například výlety za pamětihodnostmi či přírodními zvláštnostmi. Mohou to také být místní zvyklosti a národopisné tradice. Informace o těchto atraktivitách a jejich zpřístupnění jsou určitým logickým obalem, ve kterém je celková nabídka prezentována (Pourová, 2000). Je důležité, aby doprovodné programy vytvářely ucelenou nabídku a ucelený program pobytu. Jejich konkrétní podoba je však do jisté míry závislá na charakteru zemědělské výroby provozovatele zemědělské agroturistiky a také na charakteru prostředí, ve kterém je provozována (Malá, 1995). 4. VÝZNAM
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks