Please download to get full document.

View again

of 100
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání

Category:

Automotive

Publish on:

Views: 6 | Pages: 100

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
DĚJEPIS Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání Editor: Josef Herink NÚV 2016 Publikace vznikla v rámci kmenového úkolu NÚV Standardy pro základní vzdělávání souhrny metodických
Transcript
DĚJEPIS Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání Editor: Josef Herink NÚV 2016 Publikace vznikla v rámci kmenového úkolu NÚV Standardy pro základní vzdělávání souhrny metodických komentářů. Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons. RNDr. Josef Herink, 2016 ISBN Vydal NÚV, Praha 2016 DĚJEPIS Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání Editor: Josef Herink NÚV 2016 DĚJEPIS Editor RNDr. Josef Herink NÚV Autorský tým Mgr. Kateřina Dražanová ZŠ Nad Přehradou, Praha 15 Mgr. Miroslav Houska Gymnázium Evolution Jižní Město, s. r. o. Mgr. Václava Korcová ZŠ Plasy Mgr. Pavel Martinovský ZŠ Vratislavova, Praha 2, ASUD Mgr. Tomáš Mikeska Gymnázium Evolution Jižní Město, s. r. o. PaedDr. František Parkan PedF UK Praha Recenze PhDr. Dagmar Hudecová Národní institut pro další vzdělávání OBSAH: Úvod 2 Struktura metodických komentářů a nastavení obtížnosti ilustrativních úloh. 4 Ilustrativní úlohy a metodické komentáře 6 1. Tematický okruh Člověk v dějinách Tematický okruh Počátky lidské společnosti Tematický okruh Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury Tematický okruh Křesťanská a středověká Evropa Tematický okruh Objevy a dobývání. Počátky nové doby Tematický okruh Modernizace společnosti Tematický okruh Moderní doba Tematický okruh Rozdělený a integrující se svět. 85 Závěr. 91 Informační zdroje. 92 1 Úvod Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) představují základní učební (kurikulární) dokumenty pro základní školy a pro nižší stupeň víceletých gymnázií v České republice. Jejich uplatnění a následná tvorba školních vzdělávacích programů (ŠVP) představuje největší systémovou kurikulární změnu v českém školství v posledním období. Standardy pro základní vzdělávání představují další, navazující kurikulární dokument. Jsou koncipovány jako konkretizované očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů v RVP ZV (upravený RVP ZV s platností od ) na konci prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Tvoří je indikátory spolu s ilustrativními úlohami. Indikátory určují minimální úroveň obtížnosti, která je ještě zohledněna prostřednictvím ilustrativních úloh. Standardy pro základní vzdělávání tak představují minimální cílové požadavky na vzdělávání. Představují metodickou podporu určenou pro školní praxi a jsou publikovány na Metodickém portálu v digifoliu Standardy. Standardy pro ostatní vzdělávací obory, mezi které patří také vzdělávací obor Dějepis, jsou doporučené a byly zveřejněny na jaře Jako další podpůrný materiál určený pro školní praxi byly vytvořeny Metodické komentáře a úlohy ke Standardům pro základní vzdělávání (dále jen Metodické komentáře). Jejich cílem je pomoci učitelům naplňovat vzdělávací cíle stanovené v RVP ZV dalšími podněty pro plánování této činnosti i pro jejich přímé vyučovací aktivity. Ty jsou pro vzdělávací obor Dějepis zpracovány k vybraným očekávaným výstupům. Metodické komentáře se opírají o ilustrativní úlohy, které jsou zhotoveny pro tři úrovně obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Předkládaný materiál tak detailněji strukturuje obsah očekávaných výstupů stanovených upraveným RVP ZV, ukazuje možnosti stupňování náročnosti výuky a kvalitativních nároků na vědomosti a činnostní dovednosti žáků. Představuje metodickou oporu pro praktickou diferenciaci výuky. Ilustrativní úlohy a metodické komentáře k nim jsou připraveny pro očekávané výstupy, kterých mají žáci dosáhnout na konci 9. ročníku základní školy (nebo na konci odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Dějepis navazuje v tomto ohledu již na některá témata z 1. stupně ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací obor Dějepis má svá specifika vzhledem ke svému faktuálnímu obsahu. V Evropě se již od konce 20. století rozvíjí nové pojetí historie a školního dějepisu (New History). Vzniklo v důsledku nespokojenosti se stavem výuky dějepisu zaměřené především na prezentaci stále vzrůstajícího pamětního rozsahu historických vědomostí, převážně z oblasti politických dějin. Kritice byl podroben nadměrný rozsah systematického chronologického přehledu zaměřeného zejména na národní dějiny, na zdůrazňování dějin vedoucích skupin a mocenského establishmentu v jednotlivých národech a státech, dominujících politicky, hospodářsky, jazykově i kulturně v celé společnosti. Proti této skutečnosti byla postavena inovace historické metodologie ve vyučování dějepisu. Představuje cestu vedoucí k osvojení určité nadstavby, než je prosté získání dějinných poznatků. Žáci se na jejím základě učí spíše než nabývat značné množství nespojitých faktů historicky přemýšlet, tj. osvojovat si pomocí tvůrčích aktivních činností historické myšlení (kompetence, gramotnost). Žáci se učí kritickému vyhledávání a přiměřené analýze a hodnocení dějinných pramenů, dokumentů a literatury i s pomocí nových komunikačních technologií. Jsou vedeni přiměřeně analyzovat historickou situaci, interpretovat ji pomocí historických pramenů a syntetizovat získané a kriticky ověřené informace k řešení zadaného úkolu, k řešení didakticky pojatého historického problému či příběhu. Zvýšená 2 pozornost se věnuje ve školním dějepisu nyní také sociálním dějinám, kulturní historii, generačním zkušenostem, problémům národních, etnických a náboženských minorit, postavení dětí, rodičů, žen a migrantů ve společenském prostředí. Do popředí se dostala příprava žáků na aktuální a budoucí způsob života v etnické, kulturní, jazykové a náboženské diverzitě. Nové pojetí dějepisu se takto opírá o multiperspektivní hledisko, mnohostranný výklad dějin posuzující historické problémy, jevy, procesy a události z více úhlů pohledu. Multiperspektiva se chápe jako proces a strategie vedoucí lépe k rozvoji historického myšlení, k porozumění, při kterém se bere v úvahu i jiný názor, který zaujímáme. Vliv uvedených postupů při výuce dějepisu se projevil také zvýšeným zájmem o činnosti s historickými prameny a dokumenty. Ty se objevují ve větším zastoupení i v dějepisných učebnicích a v pracovních sešitech jako podklady pro procvičování práce s nimi, vydávají se soubory historických pramenů a dokumentů (chrestomanie) pro školní dějepis v tištěné i elektronické podobě. Aktuálně jsou k dispozici i projekty, které zpřístupňují a analyzují historické prameny a dokumenty pomocí moderních elektronických médií (internet, DVD, CD a další nosiče). Prezentují se technikami využití dobových svědectví pro starší dějiny a metodou tzv. orální historie pro moderní dějiny (písemné, zvukové a obrazové záznamy dobových svědectví žijících pamětníků dějinných událostí). Důraz se klade i na prezentaci regionálních dějin, na práci s rodinnou pamětí, na každodenní či všední, malé dějiny mapující běžný život lidí. To proto, že aktuální výuka dějepisu má v obecné poloze stále velmi často dvě základní slabiny žáci se učí ve velkých zkratkách tzv. velké příběhy dějin a učí se je tak, že jsou jim předkládány jako hotová a neměnná fakta. V českém prostředí je navíc dějepisné vyučování postaveno dosud do značné míry na výkladu učitele, na frontálním způsobu prezentace pedagoga, při níž učitel pracuje s celou třídou najednou formou přednášky, výkladu, vysvětlování nebo rozhovoru s žáky, kteří jsou za této výukové situace více či méně pasivní. Moderní a efektivní výuka dějepisu však používá množství aktivizačních metod, podporujících činnostní přístupy žáka ve vyučovacím procesu a vedoucích k podpoře produktivního a kritického myšlení žáků. Využívá se k tomu široké spektrum autentických a názorných didaktických (edukačních) médií, dříve u nás nazývaných vyučovací prostředky. Pro žáky by se měla prezentace školního dějepisu stát určitým dobrodružstvím, hledáním příběhů, které nikdy nejsou uzavřené a které stále přinášejí nová zjištění a konfrontace dobových faktů, jevů a procesů. Pojetí historie jako příběhu umožňuje uplatňování pracovních postupů a metod práce s přímými historickými dokumenty (obrazy, fotografie, filmy a písemné archivní materiály). Také metody orální historie usnadňují žákům chápat rozličné interpretace dějinných událostí. Všechny jmenované metody výuky dějepisu se aktuálně opírají o moderní trendy komunikace, představované rozvojem a užíváním elektronických komunikačních technologií, zvláště internetu. Možnosti vyhledávání informací podle klíčového slova, na webových stránkách nebo využití již stávajících rejstříků, adresářů, jakýchsi regest, zpřístupnění a využití digitalizovaných archiválií pro výuku dějepisu, to vše nabízí možnosti, které zřejmě v budoucnosti změní podobu vlastní výuky. Je na čase věnovat těmto otázkám výzkumný prostor, připravovat elektronické zdroje pro výuku a seznamovat učitele dějepisu s novými možnostmi výuky, zejména nových a nejnovějších dějin. Ty jsou nyní ve školní praxi preferovány vzhledem k jejich společenskému významu. Předkládané ilustrativní úlohy a metodické komentáře k nim usilují být v souladu s výše uvedenými moderními trendy dějepisné výuky, s klíčovými kompetencemi a průřezovými tématy, s činnostním pojetím prezentace historických událostí. 3 Struktura metodických komentářů a nastavení obtížnosti ilustrativních úloh Jako východisko pro nastavení tří úrovní ilustrativních úloh (minimální, optimální, excelentní) byla pro potřeby Metodických komentářů použita Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Představuje významnou pedagogickou platformu, která ovlivňuje koncepci plánování výuky a tvorby vzdělávacího kurikula. Její přínos je vnímám především z hlediska naznačení způsobu konkretizace a operacionalizace vzdělávacích cílů. Pro učitele znamená nástroj, jak efektivně učit. Cílové kategorie (hladiny či úrovně osvojení) ilustrativních úloh jsou stupňovány podle kvalitativního hodnocení v oblasti kognitivní a znalostní, podle rostoucí náročnosti kvality v myšlení a činnostech žáků. K vymezování cílů v jednotlivých kategoriích byly vytvořeny skupiny tzv. aktivních, činnostních sloves. Pro nastavení minimální úrovně indikátorů byla zvolena první a druhá kategorie (hladina, úroveň) osvojení Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů (zapamatování znalost, pochopení porozumění). Pro nastavení optimální úrovně byla zvolena třetí a čtvrtá úroveň osvojení (aplikace a analýza, schopnost používat osvojené kognitivní a znalostní úrovně), pro excelentní úroveň pátá a šestá úroveň nastavení (schopnost samostatného kritického uvažování, tvorba, syntéza, hodnocení). Předkládaný materiál Metodických komentářů ke standardům pro základní vzdělávání nejdříve vymezuje tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to se specifickým ohledem ke vzdělávacímu obsahu oboru Dějepis. Následují ilustrativní úlohy k příslušným tematickým okruhům oboru a k vybraným očekávaným výstupům a indikátorům. Ilustrativní úlohy jsou připraveny v gradaci pro minimální, optimální a excelentní úroveň a obsahují tyto prvky: zadání pro žáky, metodický komentář pro učitele k úloze, citace nebo doporučené zdroje. Tam, kde je to vhodné a účelné, uvádějí se řešení úloh. Aby bylo možné předkládané stupňované úlohy a metodické komentáře k nim aplikovat ve školní praxi, uvádí se příležitostně i další doporučená literatura a zdroje. Ilustrativní stupňované úlohy byly ověřeny ve školní praxi. V závěru celého materiálu jsou souhrnně představeny všechny využité informační zdroje k celému dokumentu. Specifikace minimální úrovně vzdělávacích cílů pro vzdělávací obor Dějepis Na minimální úrovni je žák schopen porozumět základní terminologii oboru, zapamatovat si, vyjmenovat, pojmenovat, rozpoznat, určit, popsat, objasnit, definovat, třídit historické objekty, jevy a procesy a uvádět k nim příklady. Žák identifikuje problémové situace a dokáže si vybavit, reprodukovat nebo rozeznat vzdělávací obsahy, jejichž osvojení bylo cílem vzdělávací aktivity. Žák porozumí souvislostem mezi součástmi vzdělávacího obsahu. Žák prokazuje dosažení tohoto cíle například tím, že dokáže vlastními slovy vyjádřit osvojené učivo. V rovině dovedností je aktivita žáka omezená na vnímání, poznávání, rozlišování, opakování. V rovině postojů lze žáka považovat spíše za pasivního příjemce informací. K vyřešení úloh na minimální úrovni využívají žáci především pamětní reprodukci dílčích poznatků a pouze jednoduché myšlenkové operace. Z hlediska dosažení výukových cílů představuje minimální úroveň alespoň průměrné nebo mírně podprůměrné naplnění konkrétního očekávaného výstupu ve vzdělávacím oboru Dějepis. Dosahují jí téměř všichni žáci. Specifikace optimální úrovně vzdělávacích cílů pro vzdělávací obor Dějepis Na optimální úrovni žák provádí náročnější myšlenkové operace, je schopen vysvětlování, porovnávání, zobecňování, používání osvojených znalostí a dovedností. Žák aplikuje osvojené vzdělávací obsahy typu pojmů, pravidel, zákonitostí při řešení učebních situací a v nových souvislostech. Žák dokáže objasnit, proč je předmětná soustava vztahů uspořádána právě daným způsobem nebo jaké příčiny vedly 4 k takovému uspořádání. Žák zařazuje, aplikuje, nalézá, vybírá, vypočítá, roztřídí, odhadne, zobecní, nalezne analogii, generalizuje, uspořádá, prokáže, řeší, vyzkouší, porovná, analyzuje, rozdělí, vysvětlí proč, ukáže jak, nakreslí schéma, načrtne, vytvoří tabulku, vytvoří graf, časovou osu, rozhodne. Žák diskutuje, kriticky uvažuje, plánuje a navrhuje, aktivně se zajímá o dění kolem sebe. V oblasti postojů je žák aktivní vyslovit svůj názor. K vyřešení úloh na optimální úrovni se vyžaduje od žáků užití jednoduchých myšlenkových operací se subtilním přesahem ke složitějšímu řešení myšlenkových postupů. Z hlediska dosažení výukových cílů představuje optimální úroveň nadprůměrné, průměrné až mírně podprůměrné naplnění konkrétního očekávaného výstupu ve vzdělávacím oboru Dějepis. Jedná se o úroveň s nejširším rozpětím, představující standard dosažitelný většinou žáků. Specifikace excelentní úrovně vzdělávacích cílů pro vzdělávací obor Dějepis Na excelentní úrovni žák sleduje historické objekty, jevy a procesy v širších souvislostech, interpretuje je, debatuje o nich a formuluje argumenty. Žák aktivně řeší problémové situace, kriticky posuzuje historické události ze svého pohledu. Žák kategorizuje, klasifikuje, kombinuje, modifikuje, navrhuje, organizuje, vyvozuje obecné závěry, tvoří, stanoví, předpoví, argumentuje, obhajuje, vyvrací tvrzení, oceňuje, oponuje, posuzuje, prověřuje, vybírá, uvádí klady a zápory, zdůvodňuje, zaujímá stanovisko, rozhoduje, komentuje. Hodnotí historické prameny, dostupné materiály, podklady, metody, postupy a techniky z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne. K vyhledávání a posuzování historických událostí dovede využívat moderní formy elektronické komunikace. V úlohách na excelentní úrovni se od žáků vyžadují již složitější a náročnější myšlenkové postupy řešení. Z hlediska dosažení výukových cílů představuje excelentní úroveň maximální nebo téměř maximální naplnění konkrétního očekávaného výstupu ve vzdělávacím oboru Dějepis. Dosahuje jí jen určitá část žáků s vysokou mírou motivace. Vyžaduje již hlubší porozumění pojmům, některým postupům, samostatné uvažování a řešení problémů. 5 Ilustrativní úlohy a metodické komentáře Tematický okruh: 1. Člověk v dějinách Očekávaný výstup: D Žák uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků Indikátor: 1. žák uvede u konkrétní události obecných dějin její dopad na současnost 2. žák popíše na konkrétní události českých a regionálních dějin její dopad na současnost minimální Když člověk zapomene na zkušenosti lidí z minulosti, pak může opakovat i jejich chyby. Ty největší chyby často přinášely strádání, utrpení a ztráty na životech. Uveď, při kterých událostech v dějinách lidstva se tak nejčastěji dělo. Učitel vychází ze zkušeností žáků, které získali v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Lze předpokládat, že se žáci v odpovědích nejvíce zaměří na dějiny válek a jako příklad budou uvádět informace z první a druhé světové války. Mohou se objevit i příklady z husitských válek, morové epidemie, ale i příklady z nejnovějších dějin, jako jsou teroristické útoky na různých místech světa. optimální Zdůvodni, proč je dobré vědět historické informace o místě, kde žiješ se svou rodinou. Máme u nás: uveď příklad/jméno/důkaz další zajímavé informace památník obětem 1. světové války památník obětem 2. světové války kostel zasvěcený / kapli zasvěcenou hrob významného člověka rodný dům významné osobnosti památný strom jinou zajímavou památku 6 Záleží na učiteli, zda nechá informace do tabulky vypisovat každého žáka samostatně, nebo zda zvolí metodu skupinové práce, při které žáky rozdělí zhruba podle místa bydliště. Je možné také tabulku zvětšit na velký arch papíru a doplňovat informace metodou řízeného rozhovoru společně. Velký formát papíru umožní tabulku obohatit i o obrazový materiál. excelentní Dějiny jsou učitelkou života ( Historia magistra vitae ), tvrdili staří Římané. Uveď argumenty a příklady pro toto tvrzení z obecných dějin, českých i regionálních dějin. Svoje argumenty a příklady zapiš stručně do tabulky. příklady příklady příklady obecné dějiny české dějiny regionální dějiny Pomocí metody řízeného rozhovoru učitel vede žáky k tomu, aby uváděli příklady důsledků historických událostí nejprve ze svého okolí (rodiny), například účast předka rodiny ve druhé světové válce, v regionu, například památníky obětem první světové války ve městech a na vesnicích, vypálení klášterů, kostelů, hradů za husitských válek Následují příklady z českých a světových dějin. Učitel klade důraz na to, aby žáci uváděli nejen historickou událost, ale hledali i poučení z dějin. U nadaných žáků lze nechat nejdříve vyplnit tabulku a až následně je nechat diskutovat o poučení z dějin. 7 Tematický okruh: 1. Člověk v dějinách Očekávaný výstup: D Žák uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány Indikátor: 1. žák uvede příklady zdrojů informací o minulosti 2. žák jmenuje významné instituce, kde se shromažďují informace o minulosti minimální Doplň, kam půjdeš, když: 1. budeš chtít vidět středověké zbraně, pravěkou keramiku, mlýnek na obilí a další památky hmotné kultury. 2. budeš chtít vidět obrazy slavných malířů a díla slavných sochařů. 3. budeš chtít vidět pozemkové knihy, staré kroniky a další písemnosti. Učitel si může pro větší názornost pro žáky připravit konkrétní předměty, které bude žák přiřazovat k předem připraveným nápisům (archiv, muzeum, galerie). Vhodnými předměty jsou například vysvědčení, kopie obrazů, např. Lady, Alše, a střepy staré keramiky. muzeum, galerie, archiv optimální Doplň tabulku: Uveď instituci, kde se shromažďují a pro veřejnost vystavují památky hmotné kultury (např. středověká keramika, zbraně, nástroje). Uveď příklad instituce, která shromažďuje důležité písemné záznamy o minulosti. Uveď příklad instituce, kde si můžeš prohlédnout sbírky obrazů. Učitel nechá žáky doplnit tabulku a následně je může vyzvat, aby doplnili i konkrétní muzeum, archiv a galerii ze svého okolí. Dále lze úlohu rozšířit o práci s internetem, v rámci které žák dostane za úkol vyhledat aktuální nabídku těchto institucí (kdo tam vystavuje / bude vystavovat, zajímavé besedy nebo příležitostné či putovní výstavy). 8 excelentní 1. Archeologové vyhledávají doklady činnosti lidí v minulosti. Uveď, kde si můžeš prohlédnout výsledky jejich práce ve svém regionu. 2. Aby nedocházelo k poškození či ztrátě důležitých dokumentů, začaly vznikat zvláštní místnosti a budovy určené k jejich ukládání a shromažďování. Můžeš tam například zjistit, kdo dříve bydlel ve vašem domě či chalupě. Uveď, kde se nachází instituce, které se tímto zabývají, ve tvém regionu. 3. Uveď, kde si lze prohlédnout ucelené sbírky obrazů a různé příležitostné výstavy mladých umělců či putovní výstavy ve tvém regionu. Učitel vyžaduje od žáka nejen uvedení instituce, ale konkrétní název muzea, archivu a galerie. Žák může uvádět okresní i krajské instituce. Kromě archivů lze za správnou odpověď považovat pro shromažďování písemností (knih) i knihovny. 9 Tematický o
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks