Please download to get full document.

View again

of 52
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Podpůrná infrastruktura inovačního podnikání v regionech ČR

Category:

Advertisement

Publish on:

Views: 8 | Pages: 52

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
WORKING PAPER č. 24/2007 Podpůrná infrastruktura inovačního podnikání v regionech ČR Vladimír Žítek Viktorie Klímová Říjen 2007 Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
Transcript
WORKING PAPER č. 24/2007 Podpůrná infrastruktura inovačního podnikání v regionech ČR Vladimír Žítek Viktorie Klímová Říjen 2007 Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524. Vedoucí prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, Brno, tel.: PODPŮRNÁ INFRASTRUKTURA INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ V REGIONECH ČR Abstract: The main goal of this paper is to define the basic terms of the researched topic and to explain the role of science and technology parks and business incubators in the development of innovative enterprise in regions. Another objective of this study is to identify the allocation of the supportive infrastructure for innovative enterprise in the Czech Republic and to assess the perspectives of its future development especially with regard of possibilities of public support from structural funds provided through Operating Programme Industry and Enterprise and through the new Operating Programme Enterprise and Innovations. Abstrakt: Cílem příspěvku je jednak vymezit základní pojmový aparát zkoumané problematiky a objasnit význam vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů pro rozvoj inovačního podnikání v regionech. Dalším cílem studie je identifikovat rozmístění podpůrné infrastruktury inovačního podnikání v České republice a zhodnotit perspektivy jejího dalšího rozvoje zejména s ohledem na možnosti veřejné podpory ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů Průmysl a podnikání a nově Podnikání a inovace. Recenzoval: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc. 1. ÚVOD Podpora malého a středního podnikání je v současné strukturální politice EU jednou z prioritních oblastí, a to zejména pokud jde o podnikání inovativního charakteru. Tomu pak odpovídají nejen strategické dokumenty vytvářené na centrální úrovni (Národní inovační strategie, Strategie hospodářského růstu či Národní rozvojový plán), ale též na úrovni regionální, zejména Regionální inovační strategie. Podstatnou součástí implementace této politiky je pak existence operačního programu, kterým je finanční podpora institucionalizována, v období OP Průmysl a podnikání a v období OP Podnikání a inovace. Zaměření podpor na inovační podnikání je pak úzce spojeno s vytvářením určitých typů podpůrné infrastruktury, a to zejména vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů. Jejich vznik a rozvoj v posledních letech je velmi charakteristický pro většinu českých regionů. Podnikatelské inkubátory jsou zařízení určená pro začínající podnikatele. Důležitým kritériem výběru firem do inkubátoru tedy není pouze posouzení inovativnosti jeho činnosti, ale též skutečnost, zda subjekt je či není začínajícím, a tedy hodným nějaké další podpory, ať už finanční či věcné. Vědeckotechnické parky mají z povahy jejich vymezení širší zaměření, předpokládá se jejich provázanost s výzkumnými ústavy či akademickým prostředím univerzit, zejména technického, technologického a biotechnologického zaměření. Předpokládá se dále širší spektrum firem a často se od jejich vstupu očekává dosažení určitého synergického efektu. Oba dva typy podnikatelské infrastruktury podporující inovativní podnikání, které jsou v současnosti převažujícími formami, mohou tedy společně sehrát významnou roli při naplňování strategických záměrů. Předkládaná studie analyzuje strukturu VTP a podnikatelských inkubátorů v ČR, jednotlivé subjekty charakterizuje a na tomto základě připravuje východiska pro další výzkum. 4 2. VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY V současném globalizovaném světě se české podniky (a podniky ve všech vyspělých ekonomikách) nemohou spoléhat pouze na svou konkurenční výhodu spočívající v nízkých nákladech, ale chtějí-li být úspěšné, musí své konkurenční výhody stavět zejména na inovacích. Inovace jsou považovány za hnací motor ekonomického a sociálního rozvoje regionů a podílejí se na růstu zaměstnanosti, ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti. Vědeckotechnické parky spolu s podnikatelskými inkubátory a centry transferu technologií tvoří významné prvky inovační infrastruktury ve vyspělých ekonomikách. Vědecké parky začaly vznikat zejména z důvodu odstranění bariér mezi vědeckovýzkumnou a podnikatelskou sférou a z důvodu urychlení inovačního procesu. Vývoj inkubátorů i vědeckotechnických parků vedl postupem času k jejich účelnému propojení a dnes jsou inkubátory často součástí vědeckotechnických parků anebo sídlí v jejich sousedství a firmy opouštějící inkubátor často přesunují své aktivity právě do vědeckotechnických parků. Vědeckotechnické parky vytvářejí podmínky pro dynamický rozvoj inovačního podnikání, pro zabezpečení transferu technologií a výchovu k inovačnímu podnikání. Obecným názvem pro takové typy institucí, jako jsou vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a další instituce, je pojem inovační centrum. Vědeckotechnické parky mohou být nazývány i jinými pojmy jako například vědecké parky, vědeckotechnické, vědeckotechnologické anebo výzkumné parky, technologická centra, technologické parky apod. Tyto organizace obvykle mají stejné postavení, poslání a strukturu zúčastněných partnerů, avšak odlišují se v dalších specifikách. Mají ale společné to, že podporují urychlování inovačního procesu a rozvoj podnikání, čímž mají přispívat k rozvoji daného regionu. VTP dále zabezpečují transfer technologií z výzkumu do praxe, často zprostředkovávají kontakty s finančními institucemi (např. společnostmi rizikového kapitálu) a příznivě působí na celkový ekonomický a sociální rozvoj regionů (snižování nezaměstnanosti, ekonomický růst, hospodářská restrukturalizace regionů.) Parky jsou účelově uspořádané architektonické komplexy budov výzkumně-vývojových a laboratorních objektů, projekčních a konstrukčních kanceláří, výrobních hal, skladovacích prostorů, pavilonů a konferenčních sálů, hotelů a rekreačních zařízení na ploše několika hektarů. 1 Nejčastější prvky vědeckotechnických parků ve světě jsou znázorněny v grafu. Podnikatelé si zde mohou pronajmout buď stávající budovy anebo pozemky, kde si na základě smluvní dohody mohou vybudovat vlastní potřebné objekty. Základní typy parků jsou vědecké a technologické. Vědecké parky jsou vybudovány 1 Konečný, Skokan, Zamarský, obvykle v blízkosti vysokých škol, technologické parky mají spíše blíže k takovým organizacím, jako jsou svazy podnikatelů, obchodní a hospodářské komory, samostatné regionální orgány atd. V dalším textu není rozlišováno mezi různými typy parků a je používán společný pojem vědeckotechnický park. Graf č. 1: Prvky vědeckotechnických parků ve světě (v %) Inkubační jednotky Technologická centra Univerzitní centra Rezidenční zařízení Zdroj: IASP Vědeckotechnické parky můžeme obecně definovat jako aktivitu, která zajišťuje partnerství mezi akademickou sférou, organizacemi výzkumu a vývoje a podnikovou sférou, a to za podpory veřejného sektoru (zejména místního a regionálního) za účelem podpory inovací a konkurenceschopnosti daného území a podniků v něm umístěných. Světová asociace vědeckých parků (IASP) definuje pojem vědeckotechnický park tímto způsobem: Vědecký park je organizace řízená odborníky, jejímž hlavním cílem je zvyšovat bohatství společnosti prostřednictvím podpory kultury inovací a zvyšovat konkurenceschopnost přidružených firem a znalostně založených institucí. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, vědecký park stimuluje a řídí tok znalostí a technologií mezi univerzitami, výzkumnými ústavy, podniky a trhem; park napomáhá vzniku a rozvoji inovačně založených firem prostřednictvím inkubace a zakládání spin-off firem; park společně s kvalitními prostory a zařízením nabízí i další služby s přidanou hodnotou. 2 Asociace vědeckých parků Velké Británie (UKSPA) definuje vědecké parky jako iniciativu na podporu podnikání, jejímž hlavním cílem je stimulovat a podporovat začínající firmy a inkubovat inovační, vysoce růstové, technologicky orientované firmy prostřednictvím poskytování infrastruktury a podpůrných služeb včetně kooperačních vazeb 2 volně přeloženo. 6 s hospodářskými rozvojovými agenturami; formálního a věcného propojení s centry excelence, jako jsou univerzity, instituce vyššího vzdělávání a výzkumné instituce; podpory managementu při aktivním zapojení do transferu technologií a obchodních vazeb s malými a středními podniky. 3 Společnost vědeckotechnických parků (SVTP) ČR 4 používá termín vědeckotechnický park jako nadřazený pojem, který dle ní v českých podmínkách zahrnuje tři hlavní druhy VTP: vědecký park (centrum); technologický park; podnikatelské a inovační centrum. Vědecké parky se začaly zakládat v 50. letech 20. století v USA. Stanfordská univerzita řešila problém s nedostatkem financí tím způsobem, že pronajala část svých nemovitostí high-tech podnikům, aby zde vytvořily výrobní provozy. Tato oblast se stala známá jako Silicon Valley (Křemíkové údolí) a v současné době v ní působí přes 2000 podniků z oblasti elektrotechniky a informačních a komunikačních technologií. K prudkému rozmachu vědeckotechnických parků ve světě došlo v 80. letech. Avšak v zemích střední a východní Evropy začaly VTP pomalu vznikat až od počátku 90. let. K většímu nárůstu počtu parků v ČR došlo zejména po roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Celosvětově bylo nejvíce parků založeno ve druhé polovině osmdesátých let (23,38 %). Jednotlivé vědeckotechnické parky se mezi sebou mohou odlišovat zejména v těchto skutečnostech: délka existence; rozloha od jednotlivých budov až po rozsáhlé komplexy budov; umístění v regionu parky mohou umístěny v centru nebo na okraji velkých měst, často se nacházejí v bezprostřední blízkosti univerzity, ale mohou být umístěné i v delší vzdálenosti od města; poskytované služby pronájem nemovitostí, obchodní a technické poradenství a další služby; vlastnictví parky mohou být vlastněny regionálními autoritami (obce, kraje), univerzitami anebo soukromým sektorem, příp. mohou být společným vlastnictvím soukromého a veřejného sektoru. 3 volně přeloženo. 4 Švejda a kol., Tabulka č. 1: Zastoupení VTP ve světě podle odvětví v roce 2001 procento zastoupení 26 % odvětví informační a komunikační technologie procento zastoupení 8 % odvětví životní prostředí 20 % biotechnologie 6 % nové materiály 19 % elektrotechnika 5 % farmacie 9 % potravinářství 7 % jiné Zdroj: CzechInvest: Fondy EU, Informační zpravodaj pro podnikatele (leden 2006) Důvody k zakládání vědeckotechnických parků a určení jejich hlavních cílů závisí na specifikách daného regionu. Důležitou roli ale obvykle hrají ekonomická úroveň regionu, stav nezaměstnanosti, úroveň a rozsah podnikatelské sféry, existence velkých firem, počet nově zakládaných firem, přítomnost univerzit, odborných škol a vědeckovýzkumných institucí, vývoj progresivních technologií a snaha místních orgánů o řešení hospodářsko-sociálních problémů. Vědeckotechnické parky provádějí několik činností. VTP poskytují organizované propojení mezi podniky a zkušenostmi a schopnostmi místních akademiků. Vytvářejí tedy partnerství ve výzkumu a vývoji mezi univerzitami a podnikatelskou sférou, pomáhají při růstu nových podniků a podporují jejich ekonomický rozvoj. Rovněž umožňují rozvoj inovačních podniků prostřednictvím inkubace a investic rizikového kapitálu. Kromě zázemí mohou poskytovat i další služby. Služby vědeckotechnických parků jsou poskytovány přednostně firmám umístěným v parku, avšak mohou být poskytovány i firmám mimo park. VTP mohou fungovat na ziskové i neziskové bázi. Vědeckotechnické parky nabízí dva typy služeb, a to tzv. hard služby a soft služby. Mezi hard služby se řadí budovy, energie, telefon, konferenční místnosti a vybavení atd. Soft služby jsou zaměřené spíše na rozvoj podniku transfer technologií, investice rizikového kapitálu, právní podpora, finanční poradenství atd. Každý vědeckotechnický park má zpracovaná určitá pravidla, která stanoví, jaké podmínky musí firma splňovat, aby mohla být do parku přijata. Je zřejmé, že závisí především na managementu samotného VTP či na povinnosti striktně dodržet podmínky veřejných podpor, jaká je váha jednotlivých přijímacích kritérií, resp. splnění kterých je primárně vyžadováno. Kritéria jsou zpracována tak, aby navazovala na současný stav a profil VTP (synergický efekt). Při posuzování vychází VTP především z těchto údajů: 5 popis inovovaného výrobku či technologie, který firma připravuje pro uvedení na trh; 5 Švejda a kol., 2006, upraveno. 8 předpokládaná konkurenční schopnost na trhu, marketingová a odbytová koncepce, analýza předpokládané konkurenceschopnosti inovovaného produktu; patentová situace; podnikatelská koncepce (záměr) firmy; předpokládané požadavky na pracovníky (personální růst firmy) a vybavení (kanceláře, laboratoře, přístroje) Funkce vědeckotechnických parků Vědeckotechnické parky představují významné subjekty především v oblasti rozvoje techniky a technologií, v regionálním rozvoji a v podpoře malých a středních inovačních podniků. Vědeckotechnickým parkům jsou připisovány tyto funkce: podpora inovačního podnikání činnost inovačních firem je vysoce riziková a finančně náročná; vytvoření regionální síťové infrastruktury pro navazování podnikatelských kontaktů a spolupráci (networking), tzn. vytváření sítí partnerů; podpora nových podniků; nástroj regionálního rozvoje např. tvorba nových pracovních míst; transfer technologií VTP jako zprostředkovatel technologického transferu; inovační centrum; řízení nemovitostí řízení pozemků a budov, které VTP využívá; poskytování služeb Přínosy vědeckotechnických parků Vědeckotechnické parky podporují podnikatelské prostředí, které je příznivé pro start nových a růst stávajících firem. VTP tedy pomáhají zakládat nové firmy a rozvíjet ty stávající. Centrální a regionální vlády si také dobře uvědomují, že VTP mohou hrát důležitou roli při přechodu země na úspěšnou znalostně založenou ekonomiku. VTP také hrají významnou roli při technologickém transferu, protože přenášejí nové technologie z vysokoškolských a výzkumných organizací do praxe. VTP podporují vývoj nových technologií, produktů a služeb. Důležitá je i úloha vědeckotechnických parků na pracovních trhu. VTP podněcují tvorbu nových pracovních míst, zvyšují uplatnitelnost vysokoškolských absolventů na trhu práce v daném oboru a předcházejí odlivu kvalifikovaných pracovních sil a znalostí z regionu. 9 Podle průzkumu zpracovaného pro UKSPA 6 firmy umístěné ve VTP zaměstnávají o 10 % zaměstnanců více než firmy mimo park a jejich obrat roste signifikantně rychleji. Firmy umístěné ve VTP mají menší problémy při financování svých investic a činností než firmy mimo park a často využívají takových forem financování, jako je rizikový kapitál, business angels a veřejná podpora. Během 3 zkoumaných let nové technologické firmy mimo park uvedly na trh téměř dvakrát více nových produktů než firmy v parku. Avšak firmy v parku uvedly na trh více nových služeb. Firmy ve VTP mají významně větší podíl kvalifikovaných vědců a inženýrů. Mezi oběma typy firem není významný rozdíl v intenzitě výdajů na VaV. Vědeckotechnické parky jsou pro nové technologicky založené firmy přitažlivější než lokality mimo park. Pro klienty parků jsou nejvíce zajímavé fyzické atributy parku, méně už je zajímá podpůrná infrastruktura služeb. Pro zhruba dvě třetiny firem je umístění ve VTP otázkou dobré image. Firmy umístěné ve VTP více využívají základních kancelářských služeb než specializovaných obchodních a technologických služeb. Většina firem ve VTP má pocit, že umístění ve VTP jim nepřináší žádné výhody z hlediska: přístupu na nové trhy, technologických rozvoj, připojení na výzkumné a kapitálové sítě; konkurence umístěné mimo park; přístup k příležitostem technologického transferu; obchodních sítí, distribučních kanálů, dodavatelských řetězců a interakcí uvnitř VTP. 41 % firem umístěných ve VTP je ve spojení s univerzitou nebo jinou výzkumnou organizací a 90 % z nich je v kontaktu s místní univerzitou či výzkumnou organizací. Nejčastěji se jedná o neformální kontakty, avšak jen čtvrtina podniků toto propojení považuje za silné Zakladatelé vědeckotechnických parků Zakladatelem vědeckotechnických parků je obvykle několik partnerů, kteří sdružují svoje finanční a další prostředky. Mezi těmito partnery zpravidla bývají regionální a místní orgány, vysoké školy, výzkumné ústavy, sdružení podnikatelů a hospodářské komory. Partnery ovšem mohou být například i finančních instituce (banky) nebo soukromé firmy. Vědeckotechnický park bývá samostatnou organizací, jehož právní formou může být buď nějaká forma obchodní společnosti (akciová společnost, společnost s ručením omezeným) nebo často zájmové sdružení (např. zájmové sdružení právnických osob). 6 United Kingdom Science Park Association: Evaluation of the UK Science Park Movement. 10 Dle financujícího kapitálu či převažující formy řízení (managementu) lze tedy vědeckotechnické parky rozdělit na: 7 veřejné financované institucemi veřejné správy s prioritním zaměřením na ekonomický rozvoj regionu; soukromé zakládané soukromými společnostmi s rizikovým (venture) kapitálem s cílem podílet se na inovačním podnikání firem sídlících ve VTP; kombinované založené a financované společnými organizacemi veřejného a soukromého sektoru; akademické (univerzitní) vznikají při univerzitách či fakultách, jsou primárně určeny k přenosu výsledků akademického výzkumu do komerční praxe. Za vznikem velké části vědeckotechnických parků stojí nějaká instituce veřejného sektoru. 40 % VTP na celém světě je vlastněna pouze veřejným sektorem. 26 % dotázaných neodpovědělo na tuto otázku, neboť nebyli schopni přesně odlišit dichotomii veřejný versus soukromý (viz 0) Graf č. 2: Zakladatelé VTP (vlastnická struktura, celosvětově) Zdroj: IASP Nejčastějším vlastníkem VTP, které jsou v rukou veřejného sektoru, jsou lokální a regionální vlády (dohromady 46 % všech veřejně vlastněných VTP). Tabulka č. 2 navazuje na graf 2 a podává podrobnější přehled o vlastnické struktuře vědeckotechnických parků. 7 Švejda, Tabulka č. 2: Vlastnická struktura VTP (celosvětově) veřejní vlastníci (v %) soukromí vlastníci (v %) místní vláda 25 soukromí investoři 70 regionální vláda 21 soukromé univerzity 10 ústřední vláda 18 jiné soukromé vlastnictví 20 veřejné univerzity 18 celkem 100 hospodářská komora 8 kombinované vlastnictví (v %) veřejné fin. instituce 4 veřejná majorita 61 veřejné fondy 4 soukromá majorita 33 jiné veřejné vlastnictví 2 neurčeno 6 celkem 100 celkem 100 Zdroj: IASP, upraveno Účast veřejného sektoru na vědeckotechnických parcích je zcela logická, neboť VTP jsou dlouhodobé záležitosti, počáteční investice jsou relativně dost vysoké a VTP s sebou přináší i sociální hodnoty a cíle, nikoliv pouze čistě ekonomické jevy. Zpočátku nemají vědeckotechnické parky téměř žádné vlastní příjmy, a proto jsou závislé na zdrojích z veřejných rozpočtů. S postupem času zvyšují svoje vlastní příjmy (např. z pronájmů a poskytovaných služeb) a stávají se méně závislými na veřejných financích. Existují ovšem i vědeckotechnické parky, které fungují na ziskovém principu a nejsou vůbec financovány z veřejných zdrojů. Regionální orgány (města, kraje, rozvojové agentury) obvykle poskytují pozemky, infrastrukturu a popřípadě i další finanční zdroje. Univerzity a výzkumná centra poskytují vědeckou podporu a spolupráci. Vědeckotechnický park tedy má formální a pracovní vztahy k vysokým školám i výzkumným centrům, má podporovat podniky ze znalostně náročných odvětví a další podobné organizace na území parku a park má stálý personál, který je zapojen do transferu technologií a podpory podnikatelských dovedností pro zúčastněné nájemce parku. Z průzkumu Světové organizace vědeckých parků z roku 2002, který se zabýval spoluprací vědeckotechnických parků s univerzitami, vyplynulo, že 32 % vědeckotechnických parků působí v rámci univerzity nebo v její blízkosti, 68 % sdílí své služby s univerzitou, 49 % se dělí s univerzitou o výzkumné zázemí, 66 % sdílí s univerzitou výzkumné pracovníky. Doba vybudování VTP se odlišuje v závislosti na dostupnosti pozemků a budov a na
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks