Please download to get full document.

View again

of 11
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Poezie a poetično v prostředí mateřské školy

Category:

Lifestyle

Publish on:

Views: 9 | Pages: 11

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
Poezie a poetično v prostředí mateřské školy Struktura : 1. Úvod do poezie - obecně 1.1. Poezie lidová Počátky lidové poezie Znaky lidové poezie Slovesné útvary lidové poezie
Transcript
Poezie a poetično v prostředí mateřské školy Struktura : 1. Úvod do poezie - obecně 1.1. Poezie lidová Počátky lidové poezie Znaky lidové poezie Slovesné útvary lidové poezie Sběratelé lidové poezie 1.2. Poezie autorská Z historie autorské poezie Moderní poezie 2. Význam poezie pro vývoj dítěte Využití poezie z hlediska vývoje dítěte Říkadlo a jeho využití v praxi Poezie a její využití v praxi Výběr poezie pro děti 3. Rozvoj pozitivního vztahu k poezii u dětí předškolního věku Tvorba tematického celku Použité texty 4. Závěr 5. Použitá literatura 1.Úvod do poezie - obecně Co je poezie? Poezie je jednou ze základních výrazových forem umělecké literatury. Je to druh literárního díla psaný veršem, to je řečí vázanou organizovanou a to rytmicky a melodicky. Původně se verše používalo v písemnictví všeobecně. Vedle snahy o uměleckou literaturu měl i své praktické důvody. Rytmicky organizovaný text byl totiž lépe zapamatovatelný. Veršovány byly proto ve středověku například slovníky, kroniky... Základní stavební jednotkou básnického textu je verš. Je to jeden řádek básnického díla, založený na výrazně rytmické organizaci. Stavební jednotkou verše je stopa, jejíž typy rozlišujeme podle uspořádání těžkých a lehkých dob v ní (Za těžkou dobu považujeme slabiku, která je nositelkou metrického impulsu, lehká doba pak není nositelkou metrického impulsu.). Základními stopami jsou trochej, jamb a dyktyl. Ideální schéma verše označuje metrum. Záměrné opakování určitých zvukových prvků ve verši je rytmus. Zvuková shoda dvou konců slov na konci veršů či poloveršů se nazývá rým. Rozložení rýmu ve verších strofy nebo básně vytváří rýmové schéma. Podle základních rýmových schémat rozeznáváme rým sdružený, střídavý, přerývaný, obkročný a postupný. Spojením jednotlivých veršů vzniká strofa (sloka) a představuje obvykle myšlenkový celek Poezie lidová Počátky lidové poezie Počátky poezie pro děti najdeme v lidové slovesnosti. Odráží se v ní život lidu, jeho moudrost a filozofie. Je součástí lidové slovesnosti, která je jednou z nejdůležitější součásti lidové kultury ( folkloru ). Jde o díla, která vznikala mezi venkovským a částečně i městským obyvatelstvem, šířila se ústním podáním a na rozdíl od literárního projevu nebyla zaznamenávána písemně. Její prvopočátky souvisejí už s potřebou pravěkých lidí sdělovat si určité zkušenosti. Je to tvorba lidu vyjadřující lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku Znaky lidové poezie Mezi hlavní znaky lidové slovesnosti patří anonymita. Tvůrci nebyli známi, jejich výtvory se šířily v lidovém společenství a jeho příslušníci je dále uvědoměle i bezděky upravovali. Z toho vyplývá další znak této tvorby a tím je variabilita (neustálený text, postupné změny od interpreta k interpretovi. Byla dána časově (přes generace) a místně (odlišnost v regionech, v různých zemích). Ze způsobu šíření a interpretace vyplývá další znak a to je ústní tradice ( předávání této tvorby ústním podáním z generace na generaci). Posledním významným znakem je kolektivnost, což znamená, že tato tvorba byla majetkem celého národa, lidstva. Slovesné útvary lidové poezie Do této skupiny patří především lidová říkadla. Říkadlo má jednoduchý a úsporný verš, snadno se zvládá zpaměti. Sugestivnost říkadla spočívá především ve spontánním rytmickém skandování, ke kterému přímo vybízí zvukomalebné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. Pro vstup dítěte do světa literatury je to nejvhodnější lidová slovesnost, ověřená staletými životními zkušenostmi. Říkadla mají mnoho žánrových variant a podžánrů, které z hlediska obsahu reagují na specifické funkce a potřeby dětského světa. Podle toho můžeme říkadla dále dělit na rozpočitadla ( Ene, bene, Emane..., Plave mýdlo..., Jede vláček...), zaklínadla a zaříkadla ( Zavírám, zavírám les...), škádlivky (Karlíku, Karlíku..., Karel do pekla zajel...), vyvolávačky (Hastrmane, tatrmane...), jazykové oblamovačky (Čilá Káča..., Řežme dříví...), hádanky (Sedí panna v komoře a vlasy má na dvoře), přísloví a pranostiky (Přišel k nám host..., Na Nový rok...), říkadla k doprovodu dětské činnosti (Otloukej se píšťaličko...) nebo říkadla hudební k zpívanému doprovodu dětských pohybových a tanečních her (Zlatá brána.., Kolo, kolo mlýnský..., had leze z díry..). Součástí tohoto druhu poezie byly rovněž koledy, říkadla a písně, s kterými děti o Vánocích a velikonocích obcházely po vsi a koledovaly Sběratelé lidové poezie Zájem o lidovou slovesnost a sběratelství u nás se objevuje hlavně v době národního obrození a znamená zdroj, pramen a inspiraci pro obrozenecké spisovatele. K významným sběratelům a spisovatelům výtvorů naší lidové slovesnosti patří zejména František Ladislav Čelakovský, který sbíral slovanské písně a přísloví, dále Karel Jaromír Erben, který shromažďoval slovenské pohádky a hlavně české národní písně a říkadla, Božena Němcová, Jindřich Šimon Baar a další autoři, kteří se tímto způsobem zasloužili o zachování našeho národního bohatství. 1.2.Poezie autorská Autorská poezie je základním žánrem dětské poezieod minulosti podnes. Básníci tvořící pro děti brzy rozpoznali účinnost a oblibu tohoto žánru, a proto se v jejich poezii objevuje svérázné zacházení s jazykem. Využívají hojně citoslovcí, neologismů (novotvarů nejčastěji označují nové skutečnosti vynálezy, myšlenky ), dialogičnosti i dějových prvků. Základem je trochejský verš, osvědčený v dětských lidových říkadlech. Některá poezie má též prvky nonsensu ( nesmyslů ), rysem těchto veršů je komičnost až grotesknost. Děti se jimi učí porozumět vtipu a slovním hříčkám, situační komice i slovní obraznosti.moderní poezie usiluje o maximální přiblížení se světu dítěte a o obohacení tohoto světa. Z historie autorské poezie V průběhu 19. století si poezie uchovala vcelku moralistický a didaktický charakter. Její protiváhou byl v tomto období veršovaný folklór, zvláště dětský. Do té doby sloužila poezie veskrze didaktickým a výchovným účelům (veršované abecedáře). Základy dětské poezie položili Josef Václav Sládek, jehož tvorba pro děti je zahrnuta do sbírek Zlatý máj, Skřivánčí písně a Zvony a zvonky a podnětem byly jeho vzpomínky na dětsví, láska k matce, vlastní rodičovská zkušenost, Karel Václav Rais, chtěl v dětech probouzet národní hrdost a Josef Kožíšek, venkovský učitel, který věděl, co mají děti rády, co je jim blízké, co chtějí prožít. Období 1. republiky je považováno za období tvůrčí krize české poezie všeobecně. Z tohoto období pochází literární dílo Vítězslava Nezvala Anička skřítek a Slaměný Hubert, kde se verše střídají s prózou. Nezval obnovuje říkadlo jako tradiční nástroj pro děti a jako první použil kalambúr, což je slovní hříčka podobných slov (kovárna kavárna). K dalším představitelům počátků autorské poezie patří František Halas ( Halas dětem ), pro kterého je charakteristický způsob dětského myšlení, interpretace neznámé skutečnosti založená na originální fantazii, projevující se užitím bezděčných metafor a dále pak František Hrubín ( Říkejte si se mnou, Špalíček veršů a pohádek, Dvakrát sedm pohádek ), který mistrovsky uplatnil poetiku lidového říkadla a jeho variant. Z jeho poezie čiší vnitřní pohoda, hravost, radost a spokojenost. Na folklórní tradici také navazovali Jan Čarek, Jaroslav Seifert, Josef Kainar a také Zdeněk Kriebel v jehož dílech se objevuje nový typ poezie a novátorské postupy, vtip, komika, parodie, nonsens, slovní hříčky. 60. léta 20. století jsou považována za počátek moderní dětské poezie. V této době začíná tvořit například Milena Lukešová, někteří autoři dětské poezie se zabývají tvorbou slovesného doprovodu k obrázkům a ilustracím (Hrubín, Seifert, Stehlík..) Do období 70. let spadá tvorba Jiřího Žáčka, Michala Černíka, Miroslava Floriana aj., kteří nadále prokazovali schopnost pohybovat se nad soudobým standardem, rozvíjeli hru se slovy a humorné a nečekané pointy. Profil českého básnictví pro děti tvořili na počátku devedesátých let především oficiální osobnosti předchozích desetiletí Moderní poezie Moderní poezie pro děti usiluje o maximální přiblížení světu dítěte a o obohacení tohoto světa. Verše pro děti vynikají konkrétní obrazností, změnami obrazů, lyričností, pohyblivostí a proměnou rytmu, zvýšenou hudebností (eufonií). Moderní poezie se vyznačuje čistou osobitostí. Často se v poezii pro děti setkáváme s prvky a formami lyrickoepickými a epickými. Od pravidelného verše a sdružených rýmů klasika poezie pro děti tato přechází už většinou k moderní obrazné poezii, ve které převládá metafora s personifikací ( podzim...k večeři si mlhu vaří, obloha je šedý pelíšek..., déšť si spouští provázek... apod.). 2.Význam poezie pro vývoj dítěte Poezie pomáhá dítěti objevovat svět, svět viděný očima básníka, pomáhá formovat vztah k jeho nejbližším, k prostředí, které je obklopuje, k přírodě, ke společnosti. Rozvíjí city dítěte, kultivuje jeho jazyk, učí ho všímavosti, citlivosti, rozvíjí jeho vnímavost, jeho cit pro krásu, pro krásu jazyka i světa. Poezie je pro dítě hrou i prostředkem poznávání. Nezastupitelnou úlohu má poezie při rozvíjení řečového projevu. Velkou měrou se podílí na rozvíjení fantazie, myšlení, představ, slovní zásoby. Pokud to vše shrneme, zjistíme, že poezie je nezastupitelná všude, kde jde o obohacování dětského vnímání a otevírání cest k poznávání umění a života. Sama povaha ji předurčuje k tomu, aby byla nedílnou složkou výchovy a vzdělávání Využití poezie z hlediska vývoje dítěte Z hlediska využití nabízí poezie širokou škálu možností. Od poslechu básní a říkadel můžeme přejít k jejich přednesu, můžeme zkoušet rýmovat slova i celé říkanky a hledat v nich rýmy a tak rozvíjet řeč, slovní zásobu, můžeme vymýšlet nové rýmovačky, dotvářet nový konec k říkadlům, která známe a rozvíjet tvořivost a fantazii, můžeme si báseň namalovat (výtvarně zachytit to, o čem báseň vypovídá, co nás zaujalo), můžeme spojit říkadlo s hudbou, rytmizací a pohybovým doprovodem, ve výchovné práci můžeme využít poezii k motivaci činností. Můžeme si povídat o obsahu říkadla, básně a přemýšlet nad souvislostmi se skutečností. Možností využití poezie ve vzdělávání je celá řada. Je důležité, jakou zvolíme a to s ohledem na to, jaký má mít účel a co danou možností budeme sledovat, rozvíjet Využití říkadla v praxi Říkadlo je literární žánr, se kterým přicházejí děti ve svém životě do kontaktu nejdříve. Říkadla nevznikala jen z touhy dítě pobavit, vzbuzovala v něm lásku k rodnému kraji, vychovávala a tvořila základní etické normy, učila je poznávat bohatství rodné řeči. I nejmenším jsou říkadla velmi blízká, protože dětské chápání jazyka je především zvukové a rytmické. Téměř všechny děti pobaví a potěší veselá říkadla lidová i umělá o zvířátkách, o dětech, o lidech, o přírodě. Říkadlo má jednoduchý úsporný verš, často bez logického smyslu, bohatě využívá citoslovcí nebo neologismů, mnohdy i obrazných rčení. Snadno se zvládá zpaměti. Jeho prostřednictvím se děti učí plynule mluvit a správně artikulovat, obohacuje se jejich slovní zásoba. Sugestivnost říkadla spočívá hlavně ve spontánním rytmickém skandování, ke kterému přímo vybízí střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. Proto mají říkadla své místo při práci s dětmi v mateřské škole. Malým dětem nejlépe vyhovují říkadla spojená s pohybem, ať už individuálním nebo kolektivním. Už nejmenší děti se ve společnosti dospělých seznamují s nejjednoduššími říkadly. Kdo z nás by neznal říkadla Paci, paci, pacičky, táta koupil botičky..., Šiju boty do roboty..., Jedna dvě, Honza jde..., která se provázejí jednoduchými pohyby rukou. Dětem působí radost, učí se při nich povídat, sladit pohyb rukou s jednoduchým rytmem a přináší jim i emociální prožitek z přítommosti někoho blízkého. V mateřské škole můžeme využít jednoduché říkadlo různým způsobem. Zimní hádanka Přišel k nám host, spravil nám most. Bez sekery bez dláta je pevný dost! (mráz) Využití této hádanky : *poslech a zodpovězení hádanky *rytmizace *recitace s pohybovým doprovodem *recitace, zpěv za hudebního doprovodu rytmických nástrojů a zvonkohry, kde necháme k dispozici dětem kameny c, e, g, popř. a,d taneční provedení s prádlovou gumou *hádanku je možné použít k přemýšlení, jak bychom chodili přes vodu, kdyby nebyly mosty a jaký musí být most, aby nás unesl *můžeme si most postavit z kostek, namalovat, pozorovat ho na vycházce... Říkadla pro nejmenší: Paci, paci pacičky, Byla jedna babka, Kovej, kovej, kováříčku, táta koupil botičky prodávala jabka. okovej mi mou nožičku. a maminka pásek, Za děravý groš, Okovej mi obě, na myší ocásek. Prodala jich koš. Zaplatím já tobě. Á, bé, cé, dé, en, Kocour běží v sobotu, kočka předla len do prodejny pro botu, kocourovi na gatě, pro pravou i pro levou, ať nechodím po blátě. počítá se s oblevou. K. Plicka F. Volf: Český rok J. Vodňanský: Hádala se paraplata Výběr nejznámějších knih s říkadly: Karel Jaromír Erben: Říkej si a hraj, František Hrubín : Říkejte si se mnou, Hrajeme si celý den, Nesu, nesu kvítí, Josef Lada : Moje veselá abeceda, Máme rádi zvířata, Svět zvířat, Karel Plicka, František Volf : Český rok, Oldřich Syrovátka : Kdo nevěří, ať tam běží, Jan Vodňanský : Hádala se paraplata, Jiří Žáček : Kdo si se mnou bude hrát... Využití poezie v praxi Poezie je pro dítě hrou i prostředkem poznávání. Předškolní dítě má smysl pro každou hru, tedy i pro hru s představami, pojmy, slovy a tím, co mu nabízí poezie ve svém osobitém vidění skutečnosti. Je důležité dítě poezii aktivně chápat. Spojovat cit s rozumem bez zážitků, zkušeností a vědomostí nelze pochopit, prožívat a vcítit se do poezie. Báseň je křehčí než říkadlo, potřebuje citlivý přístup a navázání úzkého kontaktu mezi učitelkou a dětmi. Na rozdíl od říkadla, které už svou strukturou, jednoduchostí a výraznou rytmičností svádí dět k napodobování a postné recitaci, u poezie jde především o emocionální zážitek. Proto je důležitý nejen výběr básní, způsob interpretace, ale i načasování vhodnost použití. Například : Letí brouček na palouček, Babí léto poletuje, naříká si: Bude mráz! zimu nese v ranečku, Těšily ho pampelišky: sedneme si u kamínek Poleť, broučku, mezi nás! v křišťálovém domečku. Budeme tam peří dráti na bělounké hromádky a ty budeš vyprávěti, jaké umíš pohádky. Při pozorování přírody a babího léta nám tato báseň Josefa Kožíška pomůže poznat a přiblížit krásu tohoto období a zamyslet se i nad tím, že do přírody se pomalu vkrádá podzim a po něm přijde zima a že nastane čas, na který se musíme připravit nejen my, ale i zvířátka. Pomalu, se zavřenýma očima můžeme snít o tom, jak vypadá zima, když je všude plno sněhu, ale můžeme si na procházce všímat krásy pavučinek, které nám babí léto vytvořilo. Můžeme si povídat o tom, co nám pavučinka připomíná vločku, síťku, krajku... Děti mají mnoho fantazie a je na nás, jak toho ve prospěch rozvíjení jejich osobnosti využijeme Výběr poezie pro děti Protože, jak už bylo uvedeno, má poezie velký vliv na rozvoj osobnosti dítěte, je potřebné se důkladně zamýšlet nad jejím výběrem. Výběr básní se řídí nejen věkem dětí, jejich citovou a rozumovou vyspělostí, ale také podmínkami, které určují charakter dětských zkušeností. Například venkovské děti mají většinou mnoho poznatků i zážitků z přírody a tak lépe vnímají ve skutečnosti i v básních estetické úkazy ročních dob, než děti ve městech. I v tomto případě je potřebné zachovat zásadu J.A.Komenského postupovat od jednoduššího ke složitějšímu. Dítě pochopí mnoho z kontextu, ze způsobu přednesu, z prostředí, ve kterém přednášíme. Každé prožívá báseň po svém a důležité je, aby básně obsahovaly něco, kde se dětská představivost opře o svou životní zkušenost o své lyrično. Při výběru textů bychom se neměli úplně vyhýbat takovým, které vyvolávajá záporné emoce (texty popisující lež, krádež, zradu, lidské neštěstí..), protože i ty jsou součástí lidského života. Texty obsahově smutné, zraňující, by měly být předkládány dětem vždy ve vhodné situaci, nepříliš často a měly by být krátké. Při výběru poezie bychom měli vždy umět správně posoudit míru působení na dítě. Z toho všeho tedy vyplývá, že pro děti je vhodná každá poezie, která splňuje výše uvedená kriteria a je použita s cílem dítě rozvíjet a posunout ho v jeho vývoji vpřed. 3. Rozvoj pozitivního vztahu k poezii u dětí předškolního věku První kontakty s poezií navazuje dítě zpravidla už v kojeneckém věku, mnohem dříve, než se samonaučí mluvit a to ve chvílích, když mu maminka zpívá ukolébavky večer před spaním, když si hraje s rukama za doprovodu říkadla Paci, paci, pacičky nebo Vařila myšička kašičku... a když ho tatínek natřásá na klíně a říká mu Takhle jedou páni, takhle jedou.... Tyto ranné kontakty do jisté míry přispívají ke vnímání jednoho ze základních znaků poezie a to zdůrazňování rytmu. Děti předškolního věku verše milují a snadno se je učí zpaměti, nezřídka i samy verše vědomě i neuvědoměle tvoří. Na zkušenosti dítěte s říkadly navazuje pak učitelka v mateřské škole, která výběrem, podáním a zakomponováním poezie do denních činností, tak aby dítě upoutaly, vytváří jeho budoucí vztah k poezii Tvorba tematického celku Bramborový týden Literární texty umožňují jednoduchou, přitažlivou a příjemnou formou navodit tu správnou atmosféru a dětem přenést se do jiného prostředí, prožít něco zajímavého, poutavého vytvořit to správné poetično. Veršované pohádky Františka Hrubína patří k nejoblíbenějším. Z těchto pohádek jsem vybrala jednu, která nám pomůže se přenést do jiného světa, někam hodně daleko, do Bramborového království. Už z názvu království je patrné, která veršovaná pohádka nás do něj přivedla. No ano, byla to Princeznička na bále... Princeznička na bále poztrácela korále. Její táta, mocný král, Honzíka si zavolal. Honzík běžel na horu, nakopal tam bramborů. Vysypal je před krále : tady jsou ty korále. Větší už tam neměli, ty už snědli v neděli. Bylo, nebylo, za devatero horami a devatero řekami bylo jedno království. Nebylo to obyčejné království. Mělo jednu zvláštnost a tou bylo, že všude, kam jste se podívali, rostly jen samé brambory. Jednou se v tom království, ostatně jako v každém správném království, konal bál a co se na tom bále přihodilo, vám teď povím. Princeznička na bále, poztrácela korále. Její táta, mocný král,... A tak se stalo, že jsme se ocitli i my v tom neobyčejném království! Nejdříve jsme si s dětmi povídali o tom, jak to v takovém království chodí. Že království má svého krále, jak ten král vypadá, že má plášť a korunu a co takový král dělá..., je tam také princezna a i ona má korunu a krásné šaty. V každém království mají královskou kuchyni a v té vaří mistr kuchař a o pořádek na zámku se starají služebné... na bále jim hraje královská kapela... Děti samy přemýšlely a povídaly, jak by to v takovém království mělo vypadat a tak jsme si řekli, že si na takové království zahrajeme. A co se v takovém bramborovém království dělo? Jeden den jsme navštívili královskou malířskou dílnu a vyrobili jsme korunu pro pana krále, pro princeznu, a pro mistra kuchaře, ozdobili jsme ji pomocí tiskátek z brambor (ta si větší děti pomocí formičky a nožíku zhotovily samy, tak jak jim ukázala p. učitelka)vyráběli jsme korále pro princeznu (nakrájené kostičky brambor navlékáme na režnou nit střídavě s kuličkami jeřabin), zkusili jsme si pana krále a princeznu namalovat. Pak jsme vymýšleli pro ně jména tak například král Brambora I., princezna Bramboračka... Protože jsme byli v Bramborovém království, kluci převáželi místo kostek v autech brambory a tak jsme si je počítali, porovnávali jejich velikost, množství,.. Druhý den jsme se zastavili u královské kapely a naučili jsem se novou písničku. Samozřejmě o bramborách ( Brambory, brambory, to je strava naše, někdy jsou jen na loupačku, jindy je z nich kaše.) Jako správná kapela jsme si i zahráli (hra na rytmické nástroje). Zkusili jsme i tanec, to abychom na bále věděli, jak na to a trochu jsme prohnali královské zbrojnoše, aby nebyli moc líní a v případě nebezpečí byli dost silní a obratní uspořádali jsme Bramborový turnaj. No a kam jsme se vydali třetí den? Jistě už tušíte, že to byla královsk
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks