Please download to get full document.

View again

of 103
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Sociální vztahy transsexuálů a postoje mladých dospělých k transsexualitě. Lucie Kročilová

Category:

Film

Publish on:

Views: 8 | Pages: 103

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
Sociální vztahy transsexuálů a postoje mladých dospělých k transsexualitě Lucie Kročilová Bakalářská práce ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku transsexuality. V teoretické
Transcript
Sociální vztahy transsexuálů a postoje mladých dospělých k transsexualitě Lucie Kročilová Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku transsexuality. V teoretické části jsou řešena základní východiska tohoto fenoménu. Praktická část je věnována smíšenému výzkumu, který se zabývá sociálními vztahy transsexuálů a postoji mladých dospělých k transsexualitě. Klíčová slova: transsexualita, transgender, gender, genderová identita, genderová role, mladí dospělí, sociální vztahy, smíšený výzkum ABSTRACT This bachelor theses is focused on an issue of the transsexuality. Basis solutions of this phenomenon are described in the theoretical part. The practical part is devoted to a mixed research which is dealing with social relations of transsexuals and attitudes of young adults to the transsexuality. Keywords: transsexuality, transgender, gender, gender identity, gender role, young adults, social relations, mixed research Poděkování: Tímto bych chtěla v prvé řadě poděkovat Mgr. Jarmile Šťastné za to, ţe se ujala vedení mé práce, ţe ve mně dokázala vzbudit jistou dávku entuziasmu při našich sezeních a dokázala mi vţdy poradit. Také bych chtěla velice poděkovat třem respondentům, kteří se se mnou setkali a poskytli mi informace formou osobního rozhovoru. Pravé štěstí je vždycky v našich rukou. Následuje za dobrým životem jako stín za předmětem. - Lev Nikolajevič Tolstoj Být tím, čím opravdu jsme, a stát se takovými, jakými jsme schopni se stát, je skutečné naplnění života. - Robert Louis Stevenson Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné. OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST ZÁKLADNÍ POJMY POHLAVÍ GENDER GENDEROVÁ ROLE GENDEROVÁ IDENTITA POHLAVNÍ IDENTITA LGBTIQ MENŠINA A KOMUNITA TRANSGENDER Transhistorie TRANSFOBIE TRANSSEXUALITA HISTORIE A DEFINICE POJMU TRANSSEXUALITY TEORIE PŘÍČIN TRANSSEXUALITY ETAPY PROCESU PROMĚNY POHLAVÍ Coming-out Diagnostika Fáze rozhodovací Real life experience / Real life test Hormonální terapie Operativní zákroky SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Sociální adaptace Psychologické charakteristiky Partnerská a sexuální adaptace Transsexuální jedinec jako rodič PRÁVNÍ ASPEKTY TRANSSEXUALITY V ČR II PRAKTICKÁ ČÁST VÝZKUMNÁ ČÁST VÝZKUMNÝ PROBLÉM VÝZKUMNÝ CÍL Dílčí výzkumné cíle VÝZKUMNÉ OTÁZKY METODY VÝZKUMU A JEHO STRATEGIE VÝZKUMNÝ SOUBOR ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ DAT VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEHO INTERPRETACE VYHODNOCENÍ KVALITATIVNÍ ČÁSTI Vyhodnocení hlavní výzkumné otázky kvalitativní části... 58 4.2 VYHODNOCENÍ KVANTITATIVNÍ ČÁSTI Vyhodnocení výzkumných otázek kvantitativní části SHRNUTÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ČÁSTI ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH... 80 UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 10 ÚVOD Téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila z důvodu toho, ţe jsem na toto téma psala v rámci svého studia na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně seminární práci, díky čemuţ jsem se k této problematice dostala blíţe, avšak můj zájem o tuto problematiku přetrval. Proč tedy nevyuţít moţnosti seberealizace se v něčem, co člověka zajímá? Bakker at al. (in Procházka, Weiss, 2008) uvádějí, ţe transsexualita je fenomén, který se vyskytuje v populaci odhadem asi 1:11900 pro male to female (MtF) a 1:30400 pro female to male (FtM) transsexualitu, coţ napovídá tomu, ţe by se v české populaci transsexualita týkala něco málo přes tisíc lidí, avšak uvádí se, ţe tato čísla nejsou konečná, jelikoţ je spousta jedinců, kteří se snaţí spíše integrovat do většinové společnost a svůj problém nijak neřeší. Transsexualita je ve světě velice různě vnímána, asi nejliberálnějšími státy jsou Holandsko, Singapur či Thajsko. Mezi země, které transsexualitu nijak nepodporují, patří například Portugalsko, odkud je znám případ, kdy i Nejvyšším soudem byla zamítnuta operativní změna pohlaví. V některých zemích není povoleno transsexuálním lidem uzavírat sňatky, například ve Velké Británii či Itálii. Mimoto Velká Británie ani nepovoluje právní změnu jména. Česká republika patří mezi liberálnější státy, umoţňuje změnu pohlaví, úřední změnu jména a rodného čísla, moţnost vyţadovat vystavení úředních dokumentů s novými údaji a také moţnost uzavírat sňatky. V České republice zatím také převaţuje počet transsexuálů FtM nad MtF, tento stav je pravděpodobně zapříčiněn socialistickým reţimem, kdy se FtM transsexuálové hůře společensky prosazovali, ale uvaţuje se také nad tím, ţe mohly hrát jakousi roli i diagnostická kritéria (Weiss, Fifková, Procházka, 2008). Avšak Landén et al. (in Weiss, Fifková, Procházka, 2008) odhadují, ţe tyto dvě skupiny pohlaví budou četnostně spíše vyrovnané. Podle Fifkové, Weisse a Procházky (2008) v České republice celkově do roku 2006 dospělo k přeměně pohlaví 761 jedinců. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. V první z nich definuji termíny, které souvisí s transsexualitou. Jedná se o pojmy pohlaví, gender, genderová role, genderová identita, pohlavní (jádrová) identita; lesbická, gay, bisexuální, transgender, intersexuální a queer (LGBTIQ) menšina, transgender a transfobie. V kaţdé z těchto podkapitol se snaţím, co nejpřesněji vymezit daný pojem, jeho strukturu a souvislost s transsexualitou. Druhá kapitola je věnována souhrnu teoretických východisek transsexuality, a to jak transsexuality FtM, tak transsexuality MtF. V kapitole Transsexualita se věnuji v první UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 11 podkapitole historií pojmu transsexualita a zároveň i jeho definici, dále navazuji příčinami transsexuality, etapami přeměny pohlaví, které zahrnují coming-out, diagnostiku, rozhodovací fázi, real life experience / real life test, hormonální terapii a v neposlední řadě operativní zákroky. V následující podkapitole se zabývám psychologickými a sociologickými aspekty transsexuality, jako je adaptace na partnerský a sexuální ţivot či rodičovství transsexuálních jedinců. Poté následuje poslední podkapitola, která je věnována právním aspektům transsexuality, kde se zabývám zákony, které s transsexualitou v českém prostředí korespondují. Praktická část je také rozdělena na dvě kapitoly. V první z nich definuji další zásadní pojmy, které se pojí s praktickou částí bakalářské práce, těmito pojmy jsou mladí dospělí, postoje a sociální vztahy (či sociální interakce), zároveň zde vytyčuji výzkumný problém, výzkumné otázky, výzkumné cíle a dílčí cíle výzkumu. Také jsou zde uvedeny výzkumné strategie, metody a techniky, které jsem k této části práce vyuţívala. Druhá kapitola praktické části je věnována výsledkům a interpretacím mého výzkumu. Celkově je praktická část věnována výzkumu, při kterém jsem zvolila smíšenou výzkumnou strategii. Kvalitativní část se zabývá analýzou tří rozhovorů FtM transsexuálů, které se týkají sociálních vztahů těchto muţů, a v kvantitativní části jsem zaměřila na zjištění toho, jaké jsou postoje mladých dospělých k transsexualitě. UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 12 I. TEORETICKÁ ČÁST UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 13 1 ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se věnuji pojmům, které jsou nezbytné pro uchopení problematiky transsexuality v širším kontextu. Těmito pojmy jsou zejména pohlaví, pohlavní identita, gender, genderová role, genderová identita, LGBTIQ menšina, transgender a transfobie. 1.1 Pohlaví Jedná se o základní biologicko-sociální charakteristiku, která determinuje kaţdého člověka. Biologické pohlaví se určuje dle přítomnosti pohlavních chromozomů. V případě, ţe mluvíme o sociálním pohlaví, měli bychom si představit pohlaví, které má dotyčný jedinec úředně zapsáno. Ve většině případu se u jedinců charakteristiky biologického a sociálního pohlaví překrývají, díky čemuţ můţeme stanovit, zda je jedinec muţem či ţenou (Maříková, 1996). Janošová (2008) v teoretické rovině souhlasí s Maříkovou (1996) a dodává, ţe pojmu pohlaví je vyuţíváno tam, kde se hovoří o biologických rozdílech mezi muţem a ţenou. Dále také Janošová (2008, s. 39) uvádí, ţe pohlaví má svůj vícesloţkový charakter, který je tvořen z následujících poloţek, jedná se o: Pohlaví chromozomální, pohlaví gonadální (je dán typem pohlavních žláz u žen vaječníky, u mužů varlata), pohlaví vnějších genitálií, pohlaví vnitřních genitálií (děloha, prostata, pochva, apod.), hormonální pohlaví (produkce a hladiny mužských a ženských hormonů), psychosexuální mozková centra predisponující jádrovou pohlavní identitu (emocionální souhlas s přináležením k mužům či ženám) genotypické pohlaví (sekundární pohlavní znaky kosterní rozdíly, rozložení tuku, apod.). Drenger (in Janošová, 2008) uvádí, ţe v populaci se vyskytuje přibliţně 1 aţ 1,7 % jedinců, u kterých mohou být pohlavní sloţky v rozporu. V tomto případě Janošová (2008) vznáší otázku, zda by nebylo moţná přesnější mluvit o pohlavích nikoli jen o pohlaví dvojího typu. UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Gender Pojem gender je vesměs relativně novým termínem, s kterým se však velice často v dnešní době operuje a dle mého názoru je důleţité znát tento pojem v souvislosti s problematikou transsexuality. Ve své publikaci se Janošová (2008) zmiňuje, ţe pojem gender byl poprvé pouţit v článku Johna Moneye, kde autor tento pojem vymezil pro muţskou a ţenskou identitu, která vyplývá ze sebeproţívání, tvrzení a chování jedince. Fafejta (2004) uvádí, ţe gender je sociálním konstruktem, který se mezi společnostmi liší a můţe se měnit. Jedná se tedy o určitou proměnnou v čase i v místě, která vzniká na základě daných sociálních norem. Dle mého názoru nejlépe vymezuje tento pojem Oakleová (2000, s. 20) ve své knize Pohlaví, gender a společnost, podle ní se gender týká kultury - sociálního rozlišení maskulinity a feminity ( ) Zda je člověk ženou či mužem lze odhadnout dle jeho vzhledu. Je-li však mužem či ženou vzhledem k genderu odhadnout nelze, protože kritéria této klasifikace jsou určena kulturou a mění se v závislosti na čase a místě. Je třeba si připustit stálost pohlaví, avšak stejně tak je třeba připustit proměnlivost genderu. Dále Janošová (2008) ve své publikaci odkazuje na Beala, který uvádí, ţe můţeme díky vymezení typických maskulinních a feminních vlastností a chování, usuzovat na jakém stupni společenského vývoje je daná kultura. Poukazuje na to, ţe u přírodních národů a společenství, které mají inklinaci k tradici, můţeme sledovat pomalejší proměny ţenské a muţské role ve srovnání s naší společností. Zde se vlastně prolíná teorie z praxí, a potvrzuje se to, ţe gender je podmíněn kulturou a společností, ve které se nachází. 1.3 Genderová role Genderová role, téţ také rodová role, zahrnuje společenské role, které jsou přisuzovány společností jedincům na základě jejich pohlaví. Kaţdá společnost si tyto představy o dokonalém chování a jednání muţů a ţen vytváří sama. Obsahem genderové role jsou projevy a zájmy, které jsou do určité míry vnějším projevem této genderové identity. Tedy člověk prostřednictvím genderové role dává navenek znát to, kým se cítí být či jak chce být svým okolím vnímán (Janošová, 2008). UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 15 U transsexuálů je tedy jasný rozpor v jejich projevech genderové role s očekáváním společnosti. Příkladem můţe být tedy transsexuál FtM, který se narodil sice jako biologická ţena, ale navenek svou genderovou roli, která se od něj očekává, neplní. 1.4 Genderová identita Janošová (2008, s. 42) termín genderová identita charakterizuje jako vnitřní osobní složku lidské osobnosti, kterou tvoří genderové atributy, které jedinec prožívá jako jemu vlastní. Genderová identita je tedy jakousi integrovanou jednotkou našeho já, ačkoliv všechny její sloţky se nemusí navenek plně projevit. Zároveň jsou součástí genderové identity obsahy z genderové role, které jsou však v souladu s vnitřním proţíváním daného jedince, coţ v podstatě znamená, ţe se tento jedinec vnitřně identifikuje se svými genderovými vlastnostmi. Fafejta (2004) dodává, ţe pokud se jedinec identifikuje s přisouzenou genderovou identitou, tak socializace u takového jedince proběhne úspěšně. Křiţková (2001, s. 1) uvádí, ţe se různí autoři snaţili genderovou identitu operacionalizovat a měřit. Asi v polovině 70. let 20. století se k tomuto operacionalizování a měření rozmohla škálovací metoda, která vyuţívala přídavná jména, která byla přisuzována jednotlivým objektům a činnostem. Křiţková (2001) také upozorňuje, ţe byla genderová identita zkoumána z mnoha dalších hledisek a na základě toho dodává, ţe základní otázkou stále zůstává, zda vytváření a následovné proţívání genderové identity je proces vědomý či nevědomý. Většina teoretiků se přiklání k tvrzení, ţe genderová identita je vědomou sloţku osobnosti, výjimku však tvoří psychoanalytici. Téţ uvádí, ţe genderová identita není jedinci dána od narození, jelikoţ před jejím vytvořením existuje tzv. genderová kategorizace, která je dána biologickým pohlavím daného jedince (Křiţková, 2001, s. 2). 1.5 Pohlavní identita Pohlavní identita (také sexuální identita či pohlavní jádrová identita) se utváří jiţ během raného věku v dětství, a to do věku tří let. Dítě si je jiţ před čtvrtým rokem ţivota schopno uvědomit a vyjádřit svou pohlavní identitu. V rámci toho, co ovlivňuje a determinuje pohlavní identitu, existuje mnoho sporů někteří autoři se domnívají, ţe jde o faktory biologické, jiní se spíše přikloňují k ovlivnění faktory sociokulturního rázu (Spilková, 2010). Procházka a Weiss (2008) poukazují na to, ţe základy pohlavní identity se vytvářejí jiţ v během nitroděloţního vývoje ve druhém trimestru v hypothalamu, a to zřejmě za působení fetálních androgenů. UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií 16 Janošová (2008) a Procházka s Weissem (2008) popisují pohlavní identitu vesměs podobně, avšak Janošová (2008) vyuţívá pojmu jádrová pohlavní identita. Janošová (2008) jádrovou pohlavní identitu definuje jako emoční souhlas jedince s příslušností k jednomu nebo druhému genderu a zároveň upozorňuje, ţe se jedná o nejhlubší součást ţenské a muţské identity, která je v průběhu ţivota neměnná, v čemţ se liší od genderové identity, jelikoţ ta je z určité části tvárným prvkem. Procházka a Weiss (2008, s. 13) pohlavní identitu popisují jako subjektivně vnímaný pocit sounáležitosti či naopak rozpor s vlastním tělem, s jeho primárními a sekundárními pohlavními znaky, i se sociální roli přisuzovanou danému pohlaví. Smolík (in Janošová, 2008, s. 43) řadí jednotlivé části, které mají vliv na utváření muţské a ţenské identity následovně: Biologické pohlaví, jádrová pohlavní identita, která znamená základní vědomí jedince o příslušnosti ke skupině mužů či žen, pohlavní identita v širším slova smyslu slova, která se týká toho, jak jedinec sám sebe prožívá a definuje jako příslušníka této skupiny (v našem pojetí se jedná o genderovou identitu), genderová role, již je vyjádřena psychosexuální identita v chování. Brzek a Pondělíčková-Mašlová (1992) dodávají, ţe pokud se vyjadřujeme k problematice pohlavní identity v kontextu transsexualismu, musíme si uvědomit, ţe v tomto případě mluvíme u jedince o zcela opačné pohlavní identitě. 1.6 LGBTIQ menšina a komunita Jedná se o zkratku, která v sobě nese nejrozšířenější sexuální menšiny. L znamená lesbická, G jako gay, B jako bisexuální, T jako transsexuální či transgender, I jako intersexuální a Q jako queer, coţ označuje jakoukoli formu jinakosti, nejčastěji pak v sexuálním či genderovém kontextu (Mikšaníková, Hacsi, Orlando, 2008, s. 47). Důleţité je si také uvědomit, ţe za člena menšiny je povaţován kaţdý, který splňuje jisté znaky dané menšiny. Jinak je tomu u komunity, kde musí dát sám jedinec souhlas k tomu, aby mu byl přisouzen status člena komunity. UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Transgender Termín transgender se vyuţívá jako zastřešující termín pro lidi, kteří svým určitým jednáním a chováním překračují hranici svého biologického pohlaví, avšak nemusí se nutně jednat o přeměnu pohlaví, jedná se o tzv. translidi (Spencerová in Feinberg, 2000). Procházka a Weiss (2008) uvádějí, ţe pro ne zcela jednoznačné poruchy pohlavní identity se vyuţívá pojem gender dysforia, tj. transgenderismus, který vyjadřuje pocit subjektivně proţívaného diskomfortu, který souvisí s neshodou mezi pohlavní identitou a biologickým pohlavím. Termín transgender byl poprvé pouţit Virgineou Princeovou. Jednalo se o profesora Princetonské univerzity, který byl transvestitou, avšak tento pojem opět vytvořil jiţ zmiňovaný John Moneye, a to po dalších výzkumech věnovaných genderu (Spencerová, 2003). Feinberg (2000) specifikuje typy lidí, kteří spadají pod tento termín. Jedná se tedy o transsexuály, transvestity (slangově cross-dressery), drag queens a drag kings, coţ jsou lidé, kteří přehnaně zosobňují druhé pohlaví (Spencerová in Feinberg, 2000). Dále sem spadají maskulinní ţeny a feminní muţi, passing ţeny i muţi. V tomto slova smyslu passing znamená, ţe jsou tito lidé schopni procházet kaţdodenním ţivotem v roli opačného pohlaví (Spencerová in Feinberg, 2000). Dále do skupiny transgenderu spadá tzv. gender blender a gender bender. Gender blender znamená, ţe osoba v sobě natrvalo pojí znaky či řekněme prvky obou pohlaví a gender bender je osoba, která má tendenci k odklonu od svého biologického pohlaví (Spencerová in Feinberg, 2000). Všichni tito lidé splňují společnou charakteristiku pojmu transgender, coţ znamená, ţe překračují jakýmkoli způsobem své vrozené pohlaví. Leslie Feinberg (2004, s. 6), který je sám transgender (transsexuál FtM) ve své knize vzpomíná říkali mi různě: on/a, mužatka, cross-dresser, passing ženská, FtM transvestita, drag king Pokud to bylo na mně, já sám bych se označil za transgendera. Ekins a King (2006) však upozorňují, ţe ačkoli je tento termín zastřešující, ne všichni transsexuálové chtěli být pod tento termín zařazení, některé to i přímo uráţelo. V dnešní době bychom se s takovými transsexuály mohli určitě také setkat. S velkou pravděpodobností nepůjde jenom o samotné transsexuály, ale i o jiné jedince, kteří bývají do tohoto zastřešujícího termínu zařazováni. Fafejta (2004) upozorňuje, ţe tento pojem se neustále vyvíjí, jelikoţ v dřívějších dobách bychom mohli inklinovat k tomu, ţe bychom do transgenderu zahrnuli například i muţe s náušnicí či ţenu v obleku, coţ je dnešní společností bráno však jiţ spíše v rámci normality. UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií Transhistorie Zajímavá je historie transgenderu, kterou se blíţe zabývá Leslie Feinberg ve své publikaci Pohlavní štvanci, v tomto případě se však nebudu plně zabývat celou historickou plejádou událostí, ale spíše nastíním jednotlivé zajímavé informace a osobnosti transgenderu. Jedny z prvních transprojevů se objevují během uctívání Velké matky, kdy byla velice důleţitá role MtF kněţky. Tyto kněţky podstupovaly náboţenský rituál, jehoţ součástí byla kastrace. Jako další zajímavou postavou historie translidí, lze uvést královnu Hatšepsovet, vládkyni Egypta v době asi 1500 let př. n. l., která vystupovala jako muţ a nosila symbolickou falešnou bradku. Za další postavu transgenderu lze povaţovat posledního krále Asýrie Ašurbanipala, který byl popisován jako muţ, který si rád oblékal ţenské šaty (Feinberg, 2000). Feinberg (2000) dále zmiňuje tradici tzv. Dvojího ducha, který se objevuje u spousty kmenů původních obyvatel USA. Dvojí duchové byli nejčastěji muţi, kteří se oblékali a ţili jako ţeny, avšak existují i zmínky o FtM dvojím duchu. V případě FtM Dvojího ducha Feinberg vychází ze zápisků Pedra de Magalhãese, který zde popisuje svoji expedici do Brazílie v roce 1576, kde se zmiňuje o tom, ţe u národu Tupinambů byly ţeny, které se oblékaly jako muţi a také přijímaly jejich roli tedy lovily a účastnily se bojů. Zajímavostí je, ţe díky tomuto si expedice vzpomněla na bájné Amazonky a řeku, která protékala touto oblastí, pojmenovala Amazonka. Kmenů, které vyznávaly tradici Dvojího ducha, bylo spousta, příkladem mohou být bardé u Croweů, warhameh u Cocopů, joya u Chumashů atd., v mnoha případech byl Dvojí duch oslavo
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks