Please download to get full document.

View again

of 134
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

SROVNÁNÍ VÝUKY ZEMĚPISU NA STŘEDNÍ ŠKOLE V ČESKÉ REPUBLICE A V KANADĚ

Category:

Pets & Animals

Publish on:

Views: 14 | Pages: 134

Extension: PDF | Download: 1

Share
Related documents
Description
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta katedra geografie Tereza PAZDÍRKOVÁ SROVNÁNÍ VÝUKY ZEMĚPISU NA STŘEDNÍ ŠKOLE V ČESKÉ REPUBLICE A V KANADĚ diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Miloš
Transcript
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta katedra geografie Tereza PAZDÍRKOVÁ SROVNÁNÍ VÝUKY ZEMĚPISU NA STŘEDNÍ ŠKOLE V ČESKÉ REPUBLICE A V KANADĚ diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Miloš FŇUKAL, Ph.D. Olomouc 2006 Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2004/05 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE pro Terezu PAZDÍRKOVOU obor biologie zeměpis ochrana ŽP Název tématu: Srovnání výuky zeměpisu na středních školách v České republice a v Kanadě Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce je vytvoření srovnávací studie výuky zeměpisu na středních školách v České republice a v Kanadě (provincie Britská Kolumbie) s důrazem na její obsahovou a organizační stránku. První část práce (srovnání obsahové stránky výuky) se bude zabývat těmito okruhy otázek: vzdělávací systém obou zemí s důrazem na zařazení zeměpisu do formálního školního kurikula, standardy znalostí a dovedností absolventů odpovídajících si typů středních škol, učební plány a učebnice. Tato část práce se bude opírat zejména o studium příslušné literatury a legislativních norem. V druhé části (srovnání organizační stránky výuky) autorka charakterizuje obvyklé organizační formy výuky na kanadských středních školách (délka a struktura hodiny, motivace žáků, používané učební pomůcky, podíl verbálních a nonverbálních informací, podíl samostatné nebo skupinové práce studentů a frontální výuky ), dále způsoby hodnocení studentů, evaluaci úrovně středních škol, typický a žádoucí vztah učitele ke studentům a systém vzdělávání a dalšího vzdělávání učitelů v Kanadě a srovná je se stavem v ČR. Výběr porovnávaných aspektů organizace výuky může být autorkou přizpůsoben reálným možnostem nebo jejím zájmům. Kapitola bude zpracována na základě studia kanadských učebnic, cvičebnic a dalšího didaktického materiálu, studiem vnitřních školních předpisů na vybrané škole ve Vancouveru, metodou interview (příslušní pedagogové) a (orientačně) i na základě testu školních znalostí uplatněného na vybrané skupině žáků školy ve Vancouveru a v Olomouci. Součástí práce bude také souhrnná hodnotící kapitola, která vedle postižení shodných a rozdílných rysů výuky zeměpisu na středních školách v České republice a v Kanadě zhodnotí i její efektivitu v obou zemích a přinese doporučení pro naši praxi. Základní struktura práce: 1. Úvod 2. Cíl práce 3. Metody zpracování 4. Definice základních pojmů (kurikulum, standardy, vyučování ) 5. Srovnání obsahové stránky výuky v ČR a v Kanadě 6. Srovnání organizační stránky výuky v ČR a v Kanadě 7. Závěry a doporučení 8. Resumé (v angličtině) 9. Seznam literatury 10. Přílohy Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: konkretizace osnovy (listopad 2004), rešerše dostupné literatury, sestavení bibliografie k tématu (duben 2005), zpracování 4. kapitoly (říjen 2005), zpracování 5. až 6. kapitoly (únor 2006), dokončení a odevzdání práce (duben 2006), tvorba grafických příloh (průběžně). Rozsah grafických prací: tabulky, grafy Rozsah průvodní zprávy: stran textu (vč. příloh) + DP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: dostupná literatura podle zadání, zejména: různé didaktiky geografie programové dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a BC Ministry of Education (zejména jeho Integrated Resource Packages, dále K-12 Education Plan a Geography 12 examination specifications) učebnice geografie učebnice didaktiky geografie Vedoucí diplomové práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: říjen 2004 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2006 vedoucí katedry vedoucí diplomové práce Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešila sama a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu. Olomouc, 3. dubna podpis 4 Děkuji RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. a Mgr. Jarmile Rozehnalové za cenné rady a připomínky, které mi poskytli v průběhu odborného vedení této diplomové práce. Děkuji učitelům a studentům Pinetree Secondary School za přátelské přijetí, vstřícnost a ochotu poskytnout informace a odpovědi na položené otázky. 5 Obsah Úvod 7 1. Cíl práce 9 2. Metody zpracování Definice základních pojmů Srovnání obsahové stránky výuky v České republice a v Kanadě Vzdělávací systém v České republice a v Kanadě Preprimární vzdělávání Primární vzdělávání Sekundární vzdělávání Terciární vzdělávání Zařazení zeměpisu do formálního kurikula v České republice a v Kanadě Vzdělávací standardy zeměpisu v České republice a v Kanadě Učební plány Vytváření a schvalování učebnic Srovnání organizační stránky výuky v České republice a v Kanadě Organizační forma výuky na kanadských středních školách Školní rok v Kanadě Vyučovací hodina Rozvrh hodin Materiální a technické vybavení učeben Metody vyučování Hodnocení studentů Evaluace úrovně středních škol Provinční prověrky v Britské Kolumbii Maturitní zkouška Vztah učitel a student Systém vzdělávání učitelů, další vzdělávání učitelů Závěry a doporučení Seznam literatury 90 Resumé.. 92 Přílohy 6 Úvod Od roku 1989 prošla Česká republika řadou významných změn. Otevřela se světu ve všech oblastech lidské činnosti a výjimkou nezůstalo ani české školství. Od poloviny 90. let 20. století prochází náš vzdělávací systém výraznou transformací, jejímž cílem je sledovat světové trendy ve vzdělávání a snaha se jim přiblížit. Pro Českou republiku jsou hlavním vzorem země evropského kontinentu, ke kterým má geograficky i historicky blízko. Já jsem využila možnosti strávit začátek školního roku 2005/2006 v Kanadě a pokusila jsem se konfrontovat dvě vzdálené vzdělávací soustavy, českou a kanadskou, respektive vzdělávací soustavu v Britské Kolumbii. Ke konkrétnímu srovnání jsem zvolila výuku zeměpisu, vyučovacího předmětu, jehož výuce bych se velmi ráda věnovala po ukončení studia učitelského směru na Přírodovědecké fakultě. K prohloubení a obohacení svých dosavadních znalostí a vědomostí z oblasti didaktiky vyučování zeměpisu jsem vybrala téma diplomové práce Srovnání výuky zeměpisu na střední škole v České republice a v Kanadě. Osobně jsem měla příležitost sledovat průběh výuky studentů na střední škole Pinetree Secondary School, která patří mezi nejnovější a nejmoderněji vybavené střední školy v kanadské provincii Britská Kolumbie. Tato vzdělávací instituce založená v roce 1998 se nachází v městském obvodu Coquitlam, který je součástí Vancouveru. Nabízí širokou škálu všeobecně vzdělávacích, odborných i praktických vyučovacích předmětů, které připravují studenty jak na další studium, tak na vstup do zaměstnání. Získané poznatky o sekundárním vzdělávání v anglosaské vzdělávací soustavě mohou, ale nemusí být v mnoha bodech zdrojem inspirací pro české učitele. 7 1. Cíl práce Cílem diplomové práce Srovnání výuky zeměpisu na střední škole v České republice a v Kanadě je vytvořit srovnávací studii s důrazem na obsahovou a organizační stránku výuky vyučovacího předmětu zeměpis. Porovnána bude výuka zeměpisu na střední škole gymnaziálního typu. Díky federálnímu uspořádání Kanady bude srovnání probíhat na provinční úrovni, a to konkrétně se vzdělávacím systémem Britské Kolumbie. Hlavní těžiště diplomové práce v textové části budou představovat kapitoly Srovnání obsahové stránky výuky v České republice a v Kanadě a Srovnání organizační stránky výuky v České republice a v Kanadě. V kapitole Srovnání obsahové stránky výuky v České republice a v Kanadě budou nastíněny základní rysy vzdělávacích systémů obou zemí. Podrobněji budou charakterizovány jednotlivé úrovně vzdělávání od předškolní po terciární. Naváže začlenění zeměpisu do formálního kurikula, které v případě České republiky vytváří ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v případě Britské Kolumbie provinční ministerstvo školství. Další podkapitola srovná standardy znalostí, které jsou vyžadovány pro úspěšné absolvování středoškolského zeměpisu. Závěr kapitoly pojedná o učebních plánech a o způsobu vytváření a schvalování učebních pomůcek včetně učebnic. Druhá stěžejní kapitola Srovnání organizační stránky výuky v České republice a v Kanadě bude vycházet převážně z poznatků získaných osobní přítomností ve škole a ve výuce. Na základě zkušenosti z vyučování, absolvování terénní exkurze, návštěvy školních shromáždění, školních učeben, učitelských kanceláří a dalších prostor školy bude v této kapitole popsána délka a struktura hodiny, koncepce rozvrhu, vybavení učeben, používání učebních pomůcek, formy a metody výuky uplatňované kanadskými pedagogy apod. Důležitou součástí bude hodnocení studentů, ať už průběžné během školního roku, nebo závěrečné hodnocení v podobě hodnotících zpráv a vysvědčení. Specifikem kanadského školství je povinnost studentů absolvovat provinční prověrky. 8 Podkapitola Evaluace úrovně středních škol bude obsahovat kromě vysvětlení podstaty a účelu provinčních prověrek také způsob zakončování středoškolského studia, tedy formu maturitní zkoušky. Kapitola bude ukončena objasněním systému vysokoškolského vzdělávání budoucích pedagogů a dalšího vzdělávání učitelů. V závěru diplomové práce by měly být předloženy shodné i zásadně rozdílné rysy výuky zeměpisu v českých a kanadských středních školách. Nalezené odlišnosti v kanadském pojetí zeměpisu budou zhodnoceny a uvedeny možnosti jejich využití v české školské praxi. 9 2. Metody zpracování Zpracování diplomové práce se opírá především o osobní zkušenosti získané při pobytu na střední škole Pinetree ve Vancouveru a o rešerši informačních zdrojů, obzvláště učebních dokumentů, odborné literatury a internetových stránek oficiálních úřadů a institucí České republiky a provincie Britská Kolumbie. Mezi primární zdroje informací patří rozhovory s jednotlivými vyučujícími, pedagogickými pracovníky a studenty. Dále pozorování činnosti učitelů i studentů ve výuce předmětů zeměpis 12 (Geography 12), společenské vědy 9, 10, 11 (Social Studies 9, 10, 11) a biologie 12 (Biology 12), účast v semináři předmětu nauka o Zemi 11 (Earth Science 11) a absolvování geografické exkurze. Srovnání obsahové stránky výuky, tedy formálního kurikula, vzdělávacích standardů a učebních plánů vychází ze studia příslušných vzdělávacích dokumentů, v případě České republiky Školského zákona č. 561/2001 Sb., Rámcových vzdělávacích programů pro gymnaziální vzdělávání, Standardů pro čtyřletá gymnázia a Učebních dokumentů pro gymnázia (učebních plánů a osnov). Zásadními dokumenty ministerstva školství Britské Kolumbie jsou Jednotné soubory zdrojů (Integrated Resource Package) pro jednotlivé vyučovací předměty a Plán vzdělávání pro mateřskou školu až dvanáctý ročník (K-12 Education Plan). Získané informace byly zpracovány, v případě anglických zdrojů přeloženy a roztříděny do příslušných kapitol pracovní osnovy. 10 3. Definice základních pojmů Diplomová práce obsahuje řadu pedagogických pojmů, z nichž některé jsou v české školské praxi nové a vyžadují podrobnější vymezení a vysvětlení. Zpracování diplomové práce se bude opírat o poznatky dvou koncepčně odlišných vzdělávacích systémů (středoevropského a anglosaského). Pojem může být chápán dvojím způsobem: 1. školství, 2. soubor všech škol, školských zařízení a jiných v zadělávacích institucí, jejich pracovníci, materiální a finanční prostředky, legislativní úpravy, který jako celek zajišťuje ve státě (nebo menším územním celku) realizaci vzdělávání. Tento soubor představuje systém, protože má ustálenou strukturu, regulované fungování a vztahy s jinými systémy společnosti. Řízení vzdělávacího systému v zemi vychází ze strategií vzdělávací politiky a je realizováno především státní správou ve školství (Mareš a kol., 2003, s ). Nově vznikající vzdělávací dokumenty operují s termínem kurikulum, u kterého rozeznáváme tři základní významy: 1. vzdělávací program, projekt, plán, 2. průběh studia a jeho obsah, 3. obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících, jejich plánování a hodnocení. Před rokem 1989 nebyl pojem používán. Jeho zavedení a příslušná teorie má význam pro komplexní řešení cílů, obsahů, metod, způsobů organizace a hodnocení školního vzdělávání (Mareš a kol., 2003, s. 110). Vzdělávacím programem konkrétní školy je tzv. školní kurikulum, které zahrnuje zpravidla priority a specifičnosti školy, kutikulární nabídku, tj. povinné, volitelné a nepovinné předměty, mimotřídní aktivity, způsob organizace školního života a způsob realizace vztahu školy s rodiči žáky (Mareš a kol., 2003, s. 240). Diplomová práce srovnává výuku zeměpisu, tedy vyučovacího předmětu, ve kterém si žáci osvojují určitý integrovaný systém vybraných poznatků z různých oborů současné geografie. Zeměpis obohacuje celkový vzdělanostní rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, sociálních a hospodářských podmínek a faktorů života lidí v blízkém území místní krajiny, místní oblasti 11 (regionu), na území své vlasti a v dalších světadílech. Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a v problémech současného lidstva, uvědomovat si civilizační rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní zodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahu lidí k přírodnímu i společenskému prostředí (Učební dokumenty, 1999). Zařazení zeměpisu do školního kurikula probíhá podle učebních plánů, normativních pedagogických dokumentů konkretizující obsah vzdělávání a jeho organizační rámec na určitém stupni/typu školy. Vymezují soubor vyučovacích předmětů, časové dotace a zařazení předmětů do ročníků. Termín učební plán byl u nás zaveden po roce Učební plány byly sestavovány centrálně jako závazná norma pro všechny školy. V současné době jsou učební plány rámcovou normou, umožňující ředitelům škol určité modifikace, např. v časové dotaci některých povinných a volitelných předmětů (Skalková, 1999, s ). Konkrétní učivo zeměpisu je obsaženo v normativním pedagogickém dokumentu označeném jako učební osnovy, které stanovují cíle, vymezují obsah, rozsah, posloupnost a distribuci učiva vyučovacího předmětu do jednotlivých ročníků a časových úseků vyučování. Popisují základní metody, organizační formy a postupy. Tradičně vypracovávány izolovaně pro jednotlivé předměty, jako program vyučování určeny učiteli. Nyní jsou v ČR učební osnovy soustřeďovány do souborných vzdělávacích programů. Do roku 1989 představovaly striktní normu (Mareš a kol., 2003, s. 257). K porovnání obsahu učiva českého a kanadského zeměpisu lze použít předepsané očekávané výstupy, které jsou stanovené v učebních dokumentech nebo vzdělávací cíle, jednu z klíčových didaktických kategorií, vymezující: 1. účel, záměr výuky, 2. výstup, výsledek výuky. Cíle zahrnují: 1. hodnoty a postoje, 2. produktivní činnosti a praktické dovednosti, 3. poznatky a porozumění. Jsou formulovány ve vzdělávacích programech, předmětových kurikulech, učebních osnovách. Rozlišují se cíle vyučovacího předmětu jako celku, cíle ročníkové a cíle pro určitá témata nebo výukové situace (Mareš a kol., 2003, s. 293). 12 4. Srovnání obsahové stránky výuky v České republice a v Kanadě Tato kapitola se zabývá charakteristikami českého a kanadského vzdělávacího systému na celostátní úrovni, přičemž upozorňuje na některé odlišnosti školské soustavy v jednotlivých provinciích. Podrobněji popisuje strukturu státní správy a financování všech typů škol. Objasňuje pojem kurikulum a srovnává zařazení zeměpisu do formálního kurikula v České republice a v Britské Kolumbii. Porovnává vzdělávací standardy, učební plány a tvorbu a schvalování učebních pomůcek Vzdělávací systém v České republice a v Kanadě Kanada je federací deseti provincií a tří teritorií. Podle kanadské ústavy je odpovědnost za všechny úrovně vzdělávání svěřena vládám provincií a teritorií. Na federální úrovni neexistuje ministerstvo školství nebo úřad pro vzdělávání ani jednotný celostátní systém vzdělávání. Přesto federální vláda ovlivňuje jednotlivé vzdělávací soustavy poskytováním finančních prostředků, financováním univerzitního výzkumu a sociálně slabších studentů. Federální vláda má odpovědnost za primární a sekundární vzdělávání dětí původních obyvatel Kanady. I když se vzdělávací systémy podobají, mohou se různit například ve věku zahájení povinné školní docházky, v délce povinné školní docházky, v délce školního roku, v organizaci terciárního vzdělávání apod. Rozdíly vyplývají z odlišné kultury, historie a geografické polohy provincií a teritorií. V každé provincii a teritoriu existuje ministerstvo školství (Departament of Education), které pečuje o to, aby se každému žákovi či studentovi dostalo příležitosti dosáhnout vzdělání podle svých možností. Ministerstvo určuje vzdělávací standardy, vydává směrnice pro vypracování osnov, s určitými 13 omezeními schvaluje učebnice, stará se o přípravu učitelů, uděluje dotace vzdělávacím institucím, provádí inspekci a věnuje se zlepšování výchovně vzdělávacího procesu. Rovněž má na starosti další vzdělávání učitelů, i když v tomto směru roste úloha jednotlivých škol a školských rad (Školství v Kanadě, 1988). V roce 1967 byla vytvořena Rada ministrů školství (CMEC Council of Ministers of Education, Canada). V rámci této rady se provinční a teritoriální ministři školství scházejí a projednávají společné zájmy. CMEC je sdružení, které reprezentuje zájmy provincií a teritorií ve spolupráci s národními organizacemi zabývajícími se školstvím, s federální vládou, s vládami jiných států a s mezinárodními organizacemi (např. s UNESCO) 2000). Státní správa v oblasti školství se dělí na regionální úřady ministerstva školství, regionální školské orgány a jednotlivé školy (Školství v Kanadě, 1988, s. 10). V Britské Kolumbii regionální školský orgán označovaný jako školská rada (School Board) spravuje jednotlivé obvody (District), kterých je v Britské Kolumbii šedesát, včetně jednoho frankofonního vzdělávacího celku (Francophone Education Authority). Školské rady jsou odpovědny za základní a střední školství, jsou částečně voleny a částečně jmenovány. Starají se o výstavbu a udržování školních budov, přijímají a platí učitele a najímají další personál. Školské rady dále rozpracovávají v rámci mezí stanovených ministerstvy školství osnovy, studijní programy a použití učebních pomůcek pro jednotlivé školy ve svém obvodě. Ministerstva školství tedy neurčují přesné osnovy pro jednotlivé typy škol ani nepředepisují použití určitých učebních textů, ale vymezují počet hodin, základní povinné předměty a cíle, kterých má být ve výchovně vzdělávacím procesu dosaženo. Další charakteristikou kanadského školství je existence dvou veřejných systémů, veřejného (Public School System) a odděleného, někdy označován jako odloučený (Separated School System) (Blažková, 2004). Oddělený systém provozují převážně římskokatolické církevní školy, a to zejména v provinciích 14 Newfoundland, Quebek, Ontario, Alberta a Saskatchewan. Tak jako ostatní školy získávají dotace od provinční vlády. V podstatě jediným rozdílem mezi oddělenou školou a veřejnou školou je rozšířená výuka římskokatolickému náboženství. Školy, které fungují mimo veřejné systémy podporované z daní, se nazývají soukromé (Private Schools) nebo nezávislé (Independent School), existují v každé provincii. Tyto školy byly zřízeny jako alternativy k veřejnému systému na bázi náboženství, jazyka, sociálního nebo akademického statutu. Podléhají osnovám a standardům stanoveným každou provincií. K přijetí vyžadují splnění stanovených požadavků. Typické je, že soukromé školy mají méně studentů ve třídě než veřejné školy, dobře definovanou filozofii vzdělávání a poskytují studentům podnětné studijní prostředí. Školné na soukromých školách stanovuje provincie nebo škola sama, pohybuje se v rozmezí až kanadských dolarů ročně (Vzdělávání v Kanadě, 2004). Kanada je bilingvní stát, ve kterém ústava zaručuje vzdělání v anglickém a francouzském jazyce. Angličtina je hlavním úředním jazykem asi 75 % populace. Nejvíce frankofonních Kanaďanů žije v Quebeku, kde tvoří většinu. Francouzské menšiny lze nalézt ve všech částech Kanady, největší koncentrace se nachází v Novém Brunšviku, v Ontariu a v Manitobě. Rodiče, kteří své děti zapsali do veřejného systému, rozhodují o jazyce, ve kterém bude jejich
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks