Please download to get full document.

View again

of 57
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Subjektivně vnímané charakteristiky kvality místa jako téma geografického vzdělávání

Category:

Entertainment & Media

Publish on:

Views: 6 | Pages: 57

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Alena Šimková Subjektivně vnímané charakteristiky kvality místa jako téma geografického vzdělávání The
Transcript
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Alena Šimková Subjektivně vnímané charakteristiky kvality místa jako téma geografického vzdělávání The subjective charakteristics of place quality such a topic of geographical education Bakalářská práce Praha 2008 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Tomáš Matějček Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala sama a že jsem uvedla veškeré použité informační zdroje. Praha Alena Šimková 2 Poděkování Děkuji panu Mgr. Tomáši Matějčkovi za odborné vedení práce, jeho vstřícnost a věnovaný čas. Také děkuji svým nejbližším za konzultace, toleranci a pochopení při psaní této práce. 3 Abstrakt Tato bakalářská práce s názvem Subjektivně vnímané charakteristiky kvality místa jako téma geografického vzdělávání je rešerší dostupné literatury, která se zabývá vybranými charakteristikami jako jsou geopatogenní zóny, radioaktivita, elektromagnetický smog, feng šuej a estetická a duchovní kvalita místa. Hlavní cíl této práce spočívá v nenásilném začlenění této problematik do vzdělávání a pokusu navrhnutí, jak by se měly školy postavit k těmto diskutabilním tématům. Dále poskytuje teoretický základ, vysvětluje vznik, působení a lokalizaci jednotlivých jevů. V závěru některých podkapitol je obsaženo krátké shrnutí, ve kterém se uvádí, co bylo jednoznačně prokázáno a co zpochybňováno a z jakého důvodu. Práce se dělí celkově do devíti kapitol včetně úvodu a závěru. Úvod seznamuje s cílem práce, použitou literaturou a s definicí základních pojmů. Následující kapitoly se zabývají jednotlivými tématy, součástí je stručné vysvětlení vzniku, pojmů, uvedené metody výzkumu, potenciální nebezpečí, možná ochrana (u geopatogenních zón, elektromagnetického smogu a radioaktivity) a protichůdné názory na danou problematiku. V kapitole o aplikaci do vzdělávání se nachází hlavní cíl této práce, kterým je snaha nenásilné včlenění jednotlivých témat do vyučování. Poté následuje diskuze s krátkými úryvky textů a zamyšlením se nad jednotlivými názory na danou problematiku. Součástí práce je také malý slovník. 4 Abstract This bachelor s work, called The subjective characteristics of place quality such a topic of geographical education. is review of available literature, which deals with selected characterization such as a geopathogenic zones, electromagnetic smog, radioactivity, feng shui and esthetic and spiritual classification of the place. Principal aim of this work lies in non violent integration of this issue into education and an attempt of proposition, how schools could face these controversial topics. The work also provides theoretical basis, explains origin, incidence and localization of individual effects. There is a short summary at the end of some subchapter, which contains uniquely proved features and also disputed facts and from which reason. This work is divided into nine chapters including introduction and conclusion. Introduction contains general goal, bibliography and definitions of fundamental concepts. Following chapters are concerned about individua subject including brief explanation of origin concepts, research methods, potential danger and it s possible elimination. Various contradictory opinions and attitudes are discussed as well. In application into education chapter, the main purpose how to nonviolently incorporate particulat topics into teachings, will be introduced. These facts are afterwards supported with a short discussion and single opinions and thoughts of participants. In this work is a short dictionary as well. 5 Obsah Seznam obrázkových a tabulkových příloh... 8 Seznam příloh Úvod Cíl práce, použitá literatura a zdroje dat Definice základních pojmů Geopatogenní zóny Geologické a geomorfologické aspekty problematiky geopatogenních zón Co je geopatogenní zóna a jak může vznikat Opravdu existují? Metody výzkumu geopatogenních zón Jak mohou být tyto geopatogenní zóny nebezpečné pro život? Charakteristické případy výskytu geopatogenních zón Existují nějaké možnosti jak se vyvarovat působení geopatogenních zón? Radioaktivita Radioaktivita Měření a výzkum radioaktivity Elektromagnetický smog Vysvětlení podstaty některých fyzikálních polí Vysvětlení, vznik a rizikové oblasti elektromagnetického smogu Protichůdné názory na elektromagnetický smog Metody výzkumu elektromagnetického smogu Možné způsoby ochrany proti působení elektromagnetického smogu Umění feng šuej a menhiry Feng šuej Základní teorie feng šuej Menhiry Estetická a duchovní kvalita místa Kvalita místa a její hodnocení Genius loci Energetické působení, paměť a síla místa 7 Aplikace do vzdělávání Ekologie a environmentální výchova Začlenění subjektivně vnímaných charakteristik kvality místa do vzdělávání Specifické ukázky začlenění témat do vyučování Diskuze Závěr Seznam použité literatury Příloha 7 Seznam obrázkových a tabulkových příloh Obrázek č. 1: Geologický zlom 2: Proutkaření 3: Dávky přirozeného radonu 4: Mapa výskytu radonu v ČR, přibližně 1 : : Deformace pole způsobená stojící osobou 6: Vysokonapěťové vedení 7: Mapa pokrytí sítě T-mobile v ČR, přibližně 1 : : Kompas feng šuej 9: Menhir Zkamenělý pastýř 10: Kosmogram školy pro geomantii 11: Stonehenge Tabulka č. 1: Tabulka stavebních materiálů podle směrné hodnoty radioaktivních látek v roce Seznam příloh Příloha č. 1: Slovník vybraných pojmů 9 1 Úvod 1.1 Cíl práce, použitá literatura a zdroje dat Hlavním cílem této práce je shrnout možnosti využití tématu ve vzdělávání, jak by se mohly začlenit do výuky ve školách a jak působí v praxi. Dalším cílem je také poskytnout informace o geografické lokalizaci, hodnocení a vysvětlení některých subjektivně vnímaných charakteristik, jako jsou zejména geopatogenní zóny, problematika elektromagnetického smogu a další. Neméně podstatným cílem se stává popis vztahu mezi jednotlivými charakteristikami a člověkem. Podkapitoly vždy nastiňují danou problematiku, její prvotní příčinu, průběh a dopady, součástí je také lokalizace, varování před jistým nebezpečím jevů a vzájemné interakce. Obsahují též důležité názory vědců či jiných osob, ať už kladné či záporné, a závěrečné drobné shrnutí, ve kterém jsou zachyceny nejdůležitější myšlenky. Téma práce bylo vybráno na základě osobního vztahu k této aktuálně diskutované problematice. Zajímavé jsou pak protichůdné názory, kterými se část podkapitol zabývá. Co se týče použitých zdrojů, většinou bylo čerpáno z knižních publikací či z novinových článků, uveřejněných na internetu. Dobře posloužily jako podklady pro rozličné názory na danou tématiku. K podrobnému popisu vzniku a projevu některých charakteristik bylo čerpáno zejména z knihy od Andrese a Vokolka (2002), Königa a Erlachera (2001), Cílka (2005) a jiných. Ostatní zdroje najdeme v závěru bakalářské práce. Součástí je také malý slovník vybraných pojmů. 1.2 Definice základních pojmů Řekne-li se kvalita místa, mnoho z nás si vybaví různé lokality, které mohou být ovlivněné nejrůznějšími faktory, např. přírodními jevy či člověkem. Co ale vlastně termín kvalita místa přesně znamená? Vysvětlení může být různé, ale ve své podstatě se jedná o jakýsi souhrn objektivně měřitelných a subjektivně vnímaných charakteristik v určitém prostoru (Matějček, 2008). Mezi objektivně měřitelné charakteristiky bychom mohli zařadit podle Matějčka (2008) prakticky všechny geografické faktory, např. ze sociální sféry hustota zalidnění 10 nebo dopravní dostupnost, z fyzické sféry vegetace, množství srážek, znečištěné ovzduší, celkové zvýšení radioaktivity, hluk a mnoho dalších; do skupiny subjektivně vnímaných charakteristik, které se nedají objektivně měřit, může patřit tzv. duch místa (genius loci), různé čichové a estetické vjemy a také charakteristiky, které mohou vnímat jen citlivější jedinci (geopatogenní zóny, problematika elektromagnetického smogu). Kvalita místa je ale velmi proměnlivá a také jedinečná veličina už proto, že se v čase značně mění. Hodnocení kvality můžeme rozdělit do dvou kategorií; první je obecné hodnocení, vyznačující se předem nestanoveným účelem, a druhé účelové, které se používá za jistým cílem, jako předem připravené hodnocení lokality k bydlení a podobně. (Matějček, 2008). Definic pojmu místo existuje mnoho. Od fyzicko-geografické, kdy si představíme určité vymezení plochy, hierarchii nebo soubor různých vlastností (kladných a záporných, které mohou mít vliv na hodnotu místa), přes socio-ekonomickou, kdy můžeme mluvit o určitém potenciálu zkoumaného jevu, až po tzv. senzitivní, za kterou považujeme náš pocit, jak se v dané lokalitě cítíme (Brönnle, 1998). Místo (fyzicky) začalo být velmi zaměnitelné; nyní se označuje termínem multifunkční (Brönnle, 1998). To v praxi znamená, že na bývalé louce vedle našeho domu najednou vyrostl např. hypermarket či jiná podobná stavba; v důsledku může mít tato změna velký vliv na změnu vztahu mezi místem a člověkem. Ztrácí se určité hodnoty jako klid a ticho, čisté životní prostředí, ale také ráz krajiny. S touto změnou se spojují i naše pocity. Určitě každý z nás měl a má ve svém životě místo, kam se rád vrací či ho zaplaví vzpomínky, kdykoliv si na něj vzpomene. Může to být strom, jeskyně, les, ale i část města. Ovšem během času nastávají různé proměny a tyto místa se mohou radikálně měnit. Toto jasně a výstižně označuje pojem genius loci, v českém překladu duch místa. Je proto velmi důležité vybrat si správné místo třeba k bydlení, které nás tímto duchem okouzlí. Kvalita místa se charakterizuje jako soubor objektivně měřitelných a subjektivně vnímaných charakteristik. Místo má mnoho definic fyzicko-geografická, socioekonomická, senzitivní. 11 2 Geopatogenní zóny 2.1 Geologické a geomorfologické aspekty problematiky geopatogenních zón Geologie se charakterizuje jako věda o Zemi; hlavním předmětem zkoumání jsou složení a stavba Země, vývoj a průběh pochodů, které se odehrávají na povrchu, ale i uvnitř planety (Demek, 1987). Geomorfologie se zabývá studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu; hlavní objekt je reliéf (Demek, 1987). Česká republika se z geomorfologického hlediska dělí na dvě části; první část se nazývá Česká vysočina (jinak také Český masiv) a druhá část Západní Karpaty (http://cs.wikipedia.org/wiki/česká_republika). Geologická jednotka Západní Karpaty začíná za Znojmem, Brnem a Ostravou. Oproti Českému masivu zde najdeme zcela odlišnou flóru i faunu a platí zde i jiná geomorfologická a geologická pravidla, která mohou mít vliv na potenciální výskyt geopatogenních zón (Cílek, 2005). Možností vzniku geopatogenních zón je nesourodost hornin (více v další podkapitole); dostáváme se proto k objasnění geologie hornin (Andres, Vokolek, 2002). Všechny horniny, které se vyskytují na naší planetě, se vyznačují svými charakteristickými fyzikálními, chemickými a petrografickými vlastnostmi (petrografie je obor, který se zabývá horninami) (Andres, Vokolek, 2002). Hornina se vyznačuje tím, že je složená ze seskupení minerálů nebo organických zbytků (můžou být i přírodní vulkanická skla) a vznikají rozličnými geologickými procesy. Celkově horniny rozlišujeme na vyvřelé, usazené a na přeměněné (Andres, Vokolek, 2002). Horniny vyvřelé vznikají krystalizací z magmatu, což je silikátová tavenina s rozpuštěnými parami a plyny, které předchází tavení hornin svrchního pláště a spodní kůry při teplotě C. Rozlišují se podle vzniku na hlubinné, žilné a výlevné. Hlubinné vyvřeliny se vyznačují velkými tělesy, jako příklad můžeme uvést krkonošskojizerský žulový masiv nebo středočeský žulový pluton. Výlevné vyvřeliny tvoří proudy, příkrovy nebo kupy (hora Říp). Poslední žilné vyvřeliny charakterizují deskovitá tělesa, která jsou většinou kolmá k povrchu Země (Demek, 1987). Dalšími horninami jsou usazené (sedimentární) horniny. Vznikly a stále vznikají zvětráváním vyvřelých a přeměněných hornin a zvětráváním hornin již usazených. Sediment se tvoří zvětráváním, transportem, sedimentací a diagenezí. Tyto procesy, které se odehrávají v sedimentu od jeho uložení až do počátečních fází metamorfózy, 12 klasifikujeme podle chemického složení nebo podle tvaru původních hornin na klastické (úlomkovité), chemogenní (cementační), které vznikají chemickým srážením roztoků, a na biogenní, při kterém dochází k nahromadění rostlinných či živočišných zbytků (Demek, 1987). Poslední přeměněné (metamorfované) horniny se vyznačují tím, že vznikaly přeměnou starších hornin vyvřelých a usazených. Tento proces se jinak nazývá metamorfóza. Ta je charakterizována jako soubor fyzikálních, chemických a strukturních přeměn, při nichž se horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám, především pak teplotě a tlaku. Metamorfity pak rozlišujeme podle místa vzniku a jejich mineralogického složení (Demek, 1987). Další možnost vzniku geopatogenních zón může způsobovat podzemní voda, zejména pak prameny (více v další podkapitole) (Andres, Vokolek, 2002). Podzemní voda se definuje jako všechna voda, která se nachází pod povrchem země, zejména v pórech (dutinky) nebo v místech narušení souvislosti hornin (Netopil, 1984). Pramen se charakterizuje jako místo, kde hladina podzemní vody protíná zemský povrch (Netopil, 1984). 2.2 Co je geopatogenní zóna a jak může vznikat V této kapitole se práce zabývá možností vzniku a objasněním, co to vlastně tato geopatogenní zóna je. Jedná se o pásy na Zemi, které mohou mít zhoubné účinky na zdraví (http://cs.wikipedia.org/wiki/geopatogenní_zóna). Tyto pásy vydávají podle Nového (1991) jistý druh infrazvuku. Slovo geopatogenní vzniklo z dvou řeckých slov, a to ze slova geo (Země, zemní) a pathos (utrpení) (http://silesia.wz.cz/gpz.htm). Geopatogenní zóny mají ale ještě mnoho dalších označení. Mohou být označovány jako geoanomální zóny, dračí žíly či v obecném podvědomí jako patogenní zóny (http://cs.wikipedia.org/wiki/geopatogenní_zóna). Nejstarší zmínky související s geopatogenními zónami se zachovaly podle tehdejších dokumentů prakticky u všech vyspělejších civilizací; první byly zaznamenány ve staré Číně za vlády císaře Kuang Yü zhruba let př. n. l. a nazývaly se dračími žilami, kdy jejich objev souvisel s výstavbou budov nejprve se na dané místo pozval proutkař, aby určil tyto žíly a poté se mohlo začít stavět (http://silesia.wz.cz/gpz.htm). 13 Tato metoda byla také známa u Římanů či Egypťanů (ti tyto žíly údajně nalezli s pomocí dobytka stádo krav vyhnali na pozemek a tam, kde krávy odpočívaly, byla jistota, že zde nevede žádná žíla a tudíž mohli pokračovat v práci) (http://silesia.wz.cz/gpz.htm). Již od dávných časů je také známo, že pes uléhá na místa, kudy neprochází geopatogenní zóna, ale kočka ano (Nový, 1991). Důvod u psa je takový, že jeho velmi dobře vyvinutý sluch reaguje na frekvence infrazvuku geopatogenních zón, a to ho ruší; kočce tento zvuk nevadí a naopak ho vyhledává (Nový, 1991). Problematika geopatogenních zón a všeobecně rozmístění v prostoru byla známa v období čínského taoismu mezi 6. až 8. stoletím (http://cs.wikipedia.org/wiki/taoismus). Tehdy stará čínská mytologie a lidová moudrost dávaly na vědomí, že umístění všech předmětů, kterými se obklopujeme, ovlivňuje naše postoje a duši (Lau, 1996). To pak podle Laua (1996) v důsledku ovlivňuje naše chování a celkový pohled na vše pozitivní a negativní. Souhrnně se tato nauka nazývá feng šuej čili věda o harmonickém uspořádání věcí v prostoru (http://cs.wikipedia.org/wiki/feng-šuej). Úzce souvisí právě s geopatogenními zónami ty právě podle některých vědců mohou zapříčinit spoustu negativních stavů, ať už psychických, tak i fyzických (tyto problémy budou řešit následující kapitoly) (http://fengshui.tai-ji-quan.cz/). Ve středověku bychom také našli jistou představu o existenci jakýchsi zón, které ovlivňují zdraví člověka zabývala se jimi geomantie, předpokládající významná centra a linie v podzemí (Brönnle, 1998). Avšak jak bylo ve středověku známo, všechny tyto pseudovědy, tzn. druh znalostí a postupů, který nebyl všeobecně uznáván vědeckým prostředím, nebyl založen na oficiální vědecké metodě a hlavně konfrontoval s církví, zaručoval obvinění z čarodějnictví a následné upálení (Brönnle, 1998). Moderní geopatickou tématikou se ve 20. a 30. letech 20. století zabýval Georges Lakhovsky (*1869 Rusko, pracovně působil ve Francii), který během své práce docílil takové teorie, že ze Země vychází jakési vibrace o hodnotě 8 Hz a pokud jsou tyto vibrace nějak narušeny, mohou negativně působit na imunitní systém živých organizmů a zvyšovat riziko zdravotních poruch spojených s interferencí (prolínáním) a pulsací buněk (http://cs.wikipedia.org/wiki/geopatogenní_zóny). Nyní se dostáváme k objasnění vzniku geopatogenních zón. Příčin vzniku může být hned několik; zde uvedu ty nejpodstatnější, jimiž jsou energetická pole. Za prvé jde o jakousi nehomogenitu (nesourodost) v Zemi a tu tvoří naprosto odlišné sousedství hornin, které mají rozdílné fyzikální i chemické vlastnosti nebo nastane zlom v těchto horninách (tektonické a zlomové poruchy) a vzniká právě nehomogenní pole 14 (Andres, Vokolek, 2002). Proč tomu tak je? Odpověď hledáme v době, kdy docházelo k významným horotvorným procesům; horniny vyvřelé a usazené se nejen transformovaly na horniny přeměněné, ale po tektonických poruchách se také přemístily do velkých vzdáleností od svého místa vzniku nastal zlom a vytvořila se zóna tektonické poruchy (tyto jevy v krajině je pak možné sledovat i pouhým okem) (Andres, Vokolek, 2002). Geologický zlom je vidět na obrázku č. 1. Jako příklady nehomogenity hornin můžeme podle Andrese a Vokolka (2002) uvést styk magnetických amfibolitů s velmi málo magnetickými břidlicemi a diority, kdy tímto spojením vzniká anomálně porušené magnetické pole. Dalšími nesourodými horninami mohou být křemence s vysokým zdánlivým měrným elektrickým odporem opět ve spojení s břidlicemi, které mají tento elektrický odpor mnohonásobně nižší (Andres, Vokolek, 2002). Obrázek č. 1: Geologický zlom Zdroj: Brönnle (1998) Za druhé narušují podle Andrese a Vokolka (2002) stejnorodost fyzikálních polí podzemní prameny, které tečou po tektonických poruchách (zlomech) a říční koryta zanesená říčními naplaveninami a vátými písky v minulosti. Třetí energetické pole, tzv. globální mřížková síť (pásy Hartmanna a Curryho), může podle názorů různých terapeutů, kteří se zabývají přírodní léčbou, způsobovat geoanomální zóny (Reháková, 1991). Jedná se o dvě sítě, které pravidelně pokrývají povrch Země. Pásy Hartmannovy vedou mřížovitě od severu k jihu a dále od západu k východu a podle fyzikálního výzkumu takto prochází stojaté vlny velmi krátkých vln se zahuštěnými sodíkovými ionty z atmosféry; pásy Curryho probíhají od severozápadu 15 k jihovýchodu a od severovýchodu k jihozápadu a mají charakter horizontálně polarizovaného záření - oba dva pásy zvyšují patogenní účinek (Brönnle, 1998). Souhrnně je známo, že se nad geologicky nehomogenními místy často vytváří pole elektrická, magnetická, gravimetrická a radioaktivní a dále se na těchto zlomových místech často vyskytují vývěry podzemních vod, zvýšené radioaktivní záření či silné zdroje elektromagnetického záření (Andres, Vokolek, 2002). Nejstarší zmínky o geopatogenních zónách pocházejí z Číny (cca 2000 př. n. l.). Jedná se o pásy, které mohou mít zhoubné účinky na lidské zdraví. Existuje několik způsobů vzniku geopatogenních zón nehomogenita (rozdílné sousedství hornin), výskyt podzemní vody nebo globální mřížková síť, která může zvyšovat účinky geopatogenních zón. 2.3 Opravdu existují? Často se setkáváme se zařazením geopatogenních zón do tzv. pseudovědy (http://cs.wikipedia.org/wiki/geopatogenní_zóny). Co to ale vlastně termín pseudověda znamená a proč je takto řazena? Pseudověda neboli jinak pavěda charakterizuje druh znalostí a postupů, které nejsou založeny na ověřitelných vědeckých metodách sice používá vědecký jazyk, ale některé její závěry mohou být zcela v rozporu s ověřenými vědeckými postupy a metodami (http://cs.wikipedia.org/wiki/pseudověda). Názory, které jsou uvedeny níže, byly čerpány z článku, jenž byl uveden na internetu v populárním časopise 21. století s
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks