Please download to get full document.

View again

of 50
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Category:

Articles & News Stories

Publish on:

Views: 5 | Pages: 50

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Předpoklady destinace Švýcarsko pro rozvoj cestovního ruchu Autor: Martina Palášková Vedoucí práce:
Transcript
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Předpoklady destinace Švýcarsko pro rozvoj cestovního ruchu Autor: Martina Palášková Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová (bakalářská práce) Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomohli při psaní mé bakalářské práce, zejména Ing. Janě Valentové za odbornou pomoc, připomínky a rady, které mi při vypracování poskytla. Obrovský dík patří také paní Aleně Koukalové, ředitelce Schweiz Tourismu, která byla nesmírně laskavá a poskytla mi cenné informace týkající se mé bakalářské práce. Obsah Úvod Cestovní ruch a předpoklady pro rozvoj destinace Teorie Destinace Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Lokalizační předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Švýcarsku Obecná charakteristika Švýcarska Analýza předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu Švýcarska Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Cestovní ruch Historie cestovního ruchu ve Švýcarsku Aktuální trendy Zhodnocení využití předpokladů pro cestovní ruch Čechů do Švýcarska Závěr Literatura Přílohy... 48 Úvod Když se řekne Švýcarsko, lidem se vybaví celá řada asociací od lyžování, přes zdravý horský vzduch, horolezectví až po výbornou čokoládu. Švýcarsko je jediný neutrální stát uprostřed Evropy, co si svůj statut zachovává již staletí. Přesné hodinky i tučná bankovní konta jsou jen dalšími asociacemi. Švýcarsko činí přitažlivým překrásná starobylá města, okouzlující alpská příroda a zrcadlící se bájná jezera. Jelikož nebyla poznamenaná světovými válkami, je velmi bohaté na přírodní památky, jsou zde zachovány všechny krásy. Už jen proto patří mezi oblíbené a hojně navštěvované destinace cestovního ruchu. Švýcarsko má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jak po stránce kulturních a hlavně přírodních atraktivit, tak také po stránce realizační nachází se zde dostatečný počet ubytovacích a stravovacích zařízení na velmi dobré úrovni a doprava je zde na špičkové úrovni, jeden z bodů, pro které je tato země známá švýcarské vlaky. V neposlední řadě má dobře propracovaný marketing, kterým láká turisty do své země. Cestovní ruch má dominantní postavení v hospodářství země, v roce 2010 získalo Švýcarsko díky cestovnímu ruchu 10,2 miliard švýcarských franků, což je přibližně 200 miliard českých korun. 1 Švýcarsko je kolébkou cestovního ruchu. Již ke konci 18. století zde jezdili významní lidé na rekreaci a rekonvalescenci, neboť již v té době byl švýcarský horský vzduch věhlasný. Místní obyvatelé měli od počátku podnikavého ducha a věděli, jak z toho těžit. Poradili si i dokonce během světových válek, kdy zde cestovní ruch jako i v jiných zemí značně klesal. Dnes je Švýcarsko 27. nejnavštěvovanější zemí na světě věhlasné pro špičkovou úroveň svých služeb. Téma bakalářské práce bylo zvoleno po pečlivém zvážení ostatních alternativ. Autorčiným cílem byla německy mluvící země, kterou doposud ještě nenavštívila, o které by se prostřednictvím této práce dozvěděla více a na základě údajů získaných ji pak mohla navštívit s velkým množství znalostí čerpaných odsud. Již při pročítání prvních naučných knih o Švýcarsku se autorce tato destinace velmi zamlouvala. Zajímaly ji důvody, jak se Švýcarsku povedlo vyrovnat s problémy v cestovním ruchu v období světových válek a proč právě tolik turistů jezdí do této země. Prostřednictvím této práce by autorka chtěla přiblížit Švýcarsko také ostatním, kteří ho neznají a poukázat na celou řadu atraktivit nacházejících se v této zemi. 1 čerpáno z: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu Swiss Tourism in Figures 2010.pdf 5 Cílem této práce je zhodnotit jednotlivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Švýcarsku nejdříve obecně a poté pro české turisty. Švýcarsko má obrovské množství lokalizačních předpokladů, nachází se zde celá řada kulturních a přírodních památek, které lákají nejen české turisty, ale také ostatní z celého světa. Švýcarsko má velké množství špičkových ubytovacích zařízení, která jsou věhlasná pro svou kvalitu. Ze statistik vyplývá, že Češi přijíždějící do Švýcarska, navštěvují v letních měsících přírodu i města, v zimních měsících ale dávají přednost aktivní dovolené v podobě lyžování, snowboardingu nebo jiných zimních sportů. První teoretická část pojednává o předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu obecně, jsou zde vymezeny pojmy cestovního ruchu a jednotlivé druhy. Druhá praktická část je aplikována na konkrétní příklady ve Švýcarsku nejprve obecně pro příjezdový ruch a poté pro Českou republiku. Jako metody zpracování použila autorka telefonický rozhovor a následně s ředitelkou švýcarské centrály pro cestovní ruch v Praze - Schweiz Tourismu, Alenou Koukalovou a dále pak odborné knihy včetně cestopisů a webové stránky Schweiz Tourismu, cestovních kanceláří, švýcarský statistický úřad aj. 6 1 Cestovní ruch a předpoklady pro rozvoj destinace 1.1 Teorie Autorka ve své práci nejprve definuje základní pojmy, které pak budou dále použity v části praktické. Na mezinárodní konferenci cestovního ruchu pořádané v červnu roku 1991 v Ottavě hlavním městě Kanady Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO došlo k unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem. Cestovní ruch byl definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 2 (Dobou kratší, než je stanovena, je myšleno u mezinárodního cestovního ruchu doba 1 rok a u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. Jiným účelem cesty než vykonávání výdělečné činnosti v definici výše je myšlena výdělečná činnost, která není v navštíveném místě založena na trvalém nebo přechodném pracovním poměru.) Typologie: V odborné literatuře narazíme na nejrůznější členění cestovního ruchu, přesto jej odborná literatura nejčastěji člení na formy cestovního ruchu, kde dominuje zejména hledisko motivů účasti na cestovním ruchu, a na druhy cestovního ruchu, které se zabývají převážně jevovým průběhem cestovního ruchu a způsobem jeho realizace. Bohužel v praxi dochází i mezi autory odborných publikací k rozporu, co je považováno za druh a co za formu. Existuje ale společné kritérium typu cestovního ruchu, jako vyjádření jeho jevové formy, díky kterému charakterizujeme účastníka cestovního ruchu z hlediska jeho motivace účasti, způsobu realizace cestovního ruchu a z hlediska účinků, které přináší cestovní ruch pro společnost a jednotlivce. Cestovní ruch lze tedy členit na základě následujících kritérií: - délka pobytu - způsob zabezpečení cesty a pobytu - převažující prostředí pobytu 2 INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). 1. vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, Definování cestovního ruchu, s. 12. ISBN - místo realizace - vztah k platební bilanci - způsob financování - počet účastníků - věk účastníků - převažující motivace účasti na cestovním ruchu - ostatní kritéria Cestovní ruch podle délky pobytu Krátkodobý cestovní ruch trvá v maximální délce tří nocí. Nejčastěji se jedná o účast na cestovním ruchu ke konci týdne. Dlouhodobý cestovní ruch je formou cestovního ruchu, která přesahuje tři noci, avšak ne déle než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a více jak 1 rok v zahraničním cestovním ruchu. Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu Zde je důležitým kritériem, kdo zajišťuje cestu a pobyt účastníků. Dle toho se dělí na organizovaný a neorganizovaný. Organizovaný cestovní ruch je takový, kde cestovní kancelář (nebo jiný podnikatelský subjekt zprostředkovávající služby, jako např. cestovní agentura) zajišťuje cestu a pobyt a účastník cestovního ruchu si pak už jen koupí zájezd. Neorganizovaný cestovní ruch je takový, kde si účastník hradí a zajišťuje veškerý pobyt a služby sám. Cestovní ruch podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu Rekreační cestovní ruch je druh cestovního ruchu charakteristický jak pro pasivní, tak i pro aktivní odpočinek s cílem obnovení fyzických a psychických sil. Účastní se jej nejširší počet obyvatelstva cestovního ruchu. Kromě aktivního pobytu v přírodě s využitím velkého množství aktivit zde patří také houbaření nebo zahrádkaření. Obzvlášť v poslední době získává stále větší význam se zhoršujícím se životním prostředím v místě trvalého bydliště nebo pracoviště. Kulturně-poznávací cestovní ruch je, jak už sám název napovídá, zaměřen především na poznávání kultury, historie, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Má významnou výchovně 8 vzdělávací funkci, kterou by měl přispívat k rozšíření kulturního rozhledu obyvatelstva. V praxi se jedná o návštěvu historických památek (hrady, zámky), kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny), kulturních akcí (festivaly, lidové slavnosti) nebo také kulturní krajiny, tzn. parků anebo zahrad. Cestovní ruch s náboženskou orientací, v praxi označován také jako poutní turistika, má hlavní motiv spočívající v návštěvě poutních míst. Od kulturního cestovního ruchu se liší náboženskými motivy a odmítáním označování jeho účastníků jako turistů. Cestovní ruch se společenskými motivy se orientuje zejména na komunikaci mezi lidmi a společenské styky. Patří zde např. návštěvy přátel, příbuzných a známých nebo různé návštěvy společenských akcí. V souvislosti s tímto typem cestovního ruchu bývá často spojována také klubová turistika charakterizována účastí na cestovním ruchu cíleně utvořených skupin se stejnými zájmy. Zdravotně orientovaný cestovní ruch se specializuje zejména na rehabilitaci, rekonvalescenci a léčené následků nemocí, a to pobytem v lázních nebo jiných podobných střediscích cestovního ruchu, kde je příznivé zdravotní prostředí. Tento druh cestovního ruchu zahrnuje mnoho zdravotně orientovaných aktivit, které pomáhají obnovit nebo posílit fyzickou nebo psychickou kondici člověka. Zejména v poslední době sehrává důležitou roli, neboť lidé si uvědomují vzrůstající důležitost péče o vlastní zdraví a zdravý způsob života. Sportovně orientovaný cestovní ruch obsahuje krátkodobé nebo dlouhodobější sportovně orientované pobyty, které jsou zaměřeny zejména na prohlubování a posilování fyzických sil. Řadí se zde například horská nebo vysokohorská turistika, vodní, pěší nebo cykloturistika. Za specifickou formu je uváděna lovecká turistika, jejíž význam v poslední době roste v souvislosti se zahraničním cestovním ruchem. Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí je zaměřen zejména na poznávání fauny a flory. Patří zde například návštěva přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo jiných míst vyznačujících se svou jedinečností jako např. pralesy, safari aj. Specifickým typem je pak ekoturistika, která splňuje všechny výše uvedené aspekty s tím rozdílem, že účastníci tohoto cestovního ruchu se k přírodnímu prostředí mají chovat tak, aby nenarušili jeho hodnoty; snaží se být k přírodě ohleduplní a chránit ji. 9 Cestovní ruch s dobrodružnými motivy je nově vyčleněný typ cestovního ruchu, ve kterém mnozí lidé hledají nebezpečí, při kterém mohou otestovat své vlastní síly v boji s přírodou. Tradiční turista obdivuje vizuální krásu přírody, zatímco tento vyhledává intenzivní zážitky a nebezpečné situace. Patří sem např. sjezd divoké řeky, výprava do ledových oblastí aj. Cestovní ruch s profesními motivy je spojován s profesní činností převážně v pracovní době účastníků, přestože v sobě často obsahuje prvky cestovního ruchu realizované ve volném čase. Jedná se především o obchodní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav a incentivní cestovní ruch. Cestovní ruch podle místa realizace Zde se jedná o členění podle území, kde daný cestovní ruch probíhá. Dělí se na domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch, mezinárodní cestovní ruch a světová organizace cestovního ruchu UNWTO jej ještě dále člení na cestovní ruch vnitrostátní a národní. Domácí cestovní ruch je takový, kde účastníci nepřekračují státní hranice své země. Jedná se tedy o cestovní ruch domácích obyvatel na jejich území. Zahraniční cestovní ruch je takový, kde účastníci překračují státní hranice. Ten se dále dělí na výjezdový neboli pasivní zahraniční cestovní ruch (používá se také termín outgoing ), kdy občané dané země vyjíždí do zahraničí, dále pak na příjezdový neboli aktivní zahraniční cestovní ruch (používá se také termín incoming ), kdy zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země, a tranzitní cestovní ruch, kde se jedná o průjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území daného státu, aniž by zde měli cíl účasti na cestovním ruchu. Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu V tomto případě se sleduje účinek cestovního ruchu na národní ekonomiku daného státu, tedy jeho vliv na platební bilanci. Vztahuje se jen k zahraničnímu cestovnímu ruchu, a proto se dělí na zahraniční cestovní ruch aktivní a zahraniční cestovní ruch pasivní. Zahraniční cestovní ruch aktivní představuje příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země, což přináší díky spotřebě zboží a služeb příliv deviz do platební bilance státu a tudíž kladný vliv. Naopak zahraniční cestovní ruch pasivní představuje výjezdy obyvatel určitého státu do zahraničí, což přináší odliv deviz a tedy pasivní platební bilanci. Cestovní ruch podle způsobu financování 10 Komerční cestovní ruch, dříve nazývaný jako volný, je takový, kde si účastník hradí veškeré náklady zcela sám. Sociální cestovní ruch, dříve nazývaný jako vázaný, je takový, kde je za účastníka část výloh hrazena nějakou organizací či institucí. Jedná se například o dětské tábory nebo lázeňské pobyty. Cestovní ruch podle počtu účastníků Individuální cestovní ruch nastává tehdy, kdy účastník cestuje sám anebo v krajním případě i se svou rodinou. Skupinový cestovní ruch je takový, kde je pobyt a cesta zajišťován hromadně pro daný kolektiv. Součástí je pak také klubový cestovní ruch, kde účastníci pobývají v různých klubech, tedy střediscích cestovního ruchu u moře nebo na horách. Cestovní ruch podle věku účastníků Tento cestovní ruch se dělí na 4 podskupiny, a to cestovní ruch dětí, mládežnický, rodinný a seniorský. Cestovní ruch dětí nastává tehdy, kdy se dítě (myšleno osoba do 15-ti let) účastní organizovaných pobytů a výletů bez účasti rodičů, avšak za jejich souhlasu. Jedná se například o dětské tábory nebo školní výlety. Mládežnický cestovní ruch je pro osoby ve věku od 15-ti do 25-ti let, které nejezdí na prázdniny se svými rodiči, ale zatím ani se svými rodinami. Rodinný cestovní ruch je obvykle určen mladším rodinám s dětmi, kde manželskému páru je mezi 25 a 44 let. Seniorský cestovní ruch je pro seniory, tedy lidi v postproduktivním věku, kteří mají dostatek volného času a v ekonomicky vyspělých státech také dostatečný kupní fond. Relativně samostatnou skupinu tvoří v současnosti lidé ve věku mezi 40. až 50. rokem života, kteří mají již odrostlé děti, relativní dostatek volného času, jsou ekonomicky činní, s dobrým ekonomickým postavením a v dobrém fyzickém stavu, který jim umožňuje intenzivně cestovat. 11 Tato skupina se označuje jako babyboomers a stává se samostatným a významným segmentem na trhu cestovního ruchu. 3 Cestovní ruch podle převažujícího prostředí pobytu Městský cestovní ruch, často nazýván také jako městská turistika, se obvykle orientuje na krátkodobější pobyty. Hlavní cíl bývá obvykle návštěva turisticky zajímavých měst, jejich památek anebo dalších atraktivit. Venkovský cestovní ruch se nejčastěji uskutečňuje v příznivém životním prostředí venkova. Aktuálním trendem se stává tzv. agroturistika. Jedná se o typ cestovního ruchu, kdy účastníci bydlí na farmách nebo statcích a aktivně se zapojují do práce, jako je práce na poli, pomoc při sklizni plodin apod. Lázeňský cestovní ruch je uskutečňován v lázeňských místech. Zahrnuje zejména dlouhodobé pobyty spojené s léčením. V případě cestovního ruchu ve střediscích cestovního ruchu hovoříme například o horských, přímořských a jiných střediscích. Cestovní ruch podle ostatních kritérií V odborné literatuře je pro členění cestovního ruchu používána ještě celá řada dalších kritérií, z nichž je možno uvést zejména členění cestovního ruchu: - dle ročních období (cestovní ruch letní, zimní, sezónní, mimosezónní) - dle způsobu ubytování - dle použitého dopravního prostředku - případně další MARIE HESKOVÁ A KOLEKTIV. Cestovní ruch. 2., upravené vydání. Praha: Fortuna, Formy cestovního ruchu, s.29. ISBN INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). 1. vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, Další užívaná kritéria v typologii cestovního ruchu, s. 27. ISBN první kapitola volně převzata z: INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2004, 113 s. ISBN a MARIE HESKOVÁ A KOLEKTIV. Cestovní ruch. druhé, upravené. Praha: Fortuna, ISBN 1.2 Destinace Destinace je v poslední době velmi oblíbeným termínem. V České republice je mu věnována pozornost od druhé poloviny 90. let. Již v roce 1969 popsal profesor Rik Medlik význam tohoto slova: Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace cestovního ruchu (the tourist destination). 6 Destinace přestavuje souhrn služeb na určitém území, které jsou poskytovány z důvodu potenciálního cestovního ruchu v dané lokalitě. Podle Biegera i definice WTO je destinace chápána jako geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník (segment) vybírá jako svůj cíl cesty. 7 Každá destinace nabízí různé služby, jako například ubytování, stravování nebo různé sportovní aktivity. Jednotlivé destinace si navzájem konkurují, přitom ale mají společný cíl, a to prodej služeb v destinaci. Destinace má mnoho funkcí, a to například funkci marketingovou, dále pak nabídkovou, funkci zastoupení různých zájmových skupin a poslední čtvrtou je funkce plánovací. Základní nabídka destinace závisí na své velikosti a charakteru, ale také na nabídce služeb. Zde hraje důležitou roli i strana poptávky, obzvlášť motivace k cestě do dané destinace a její vzdálenost k výchozímu místu. 1.3 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Každá země, region apod. má jiný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Jeden region může nabídnout nedotčenou přírodu, jiný zase kulturní dědictví v podobě hradů nebo zámků. Při myšlence o rozvoji cestovního ruchu v dané lokalitě musíme tedy nejprve zvážit, zda je tato lokalita vhodná pro daný typ cestovního ruchu. 6 Nejedl, Karel, Ing., CSc., Problematika managementu destinace cestovního ruchu, [online]. Publikováno , [cit ]. Dostupné z: 7 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., Možnosti vymezení destinace cestovního ruchu, s. 16. ISBN Jednou z hlavních otázek, kterými se zabývá geografie cestovního ruchu, jsou předpoklady (podmínky či faktory), které ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu, jejich obecné zákonitosti i uplatnění v konkrétních oblastech a střediscích. 8 Tyto předpoklady se dělí na tři základní skupiny, a to předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. Každá z těchto tří skupin plní jinou funkci, má jinou orientaci vazeb na okolí a také jiné prostorové rozmístění. Tyto tři základní skupiny se dále dělí na podskupiny. Lokalizační předpoklady dělíme dále na přírodní a kulturněhistorické, selektivní dělíme na subjektivní a objektivní a realizační na dopravní a materiálně technické Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou takové předpoklady pro cestovní ruch, které jsou dány oblastí či lokalitou a jsou prakticky neměnné. Jedná se o soubor činitelů, které jsou důvodem návštěvy dané lokality cestovního ruchu. Rozhodujícím faktorem existence těchto předpokladů
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks