Please download to get full document.

View again

of 35
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech

Category:

Data & Analytics

Publish on:

Views: 6 | Pages: 35

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
67 Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech Interesting records of lichens in the Brdy Mts (Czech Republic) Jiří Malíček Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra botaniky, Benátská 2, Praha
Transcript
67 Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech Interesting records of lichens in the Brdy Mts (Czech Republic) Jiří Malíček Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, katedra botaniky, Benátská 2, Praha 2, Abstract The paper presents records of rare and overlooked mountain taxa of lichens and lichenicolous fungi from the Brdy Mts (Central Bohemia, Czech Republic). During the extensive floristic survey, mainly relict habitats like siliceous boulder screes were studied. Cladonia amaurocraea, Melanelia panniformis, Rhizocarpon eupetraeum, R. grande, and Umbilicaria hyperborea represent typical mountain species occupying such sites. Several rare epiphytes such as Biatora veteranorum, Pertusaria flavida, Protoparmelia hypotremella, and Rinodina excrescens grew on old oak and pine trees occurring at screes edges. Cetraria sepincola, Nephromopsis laureri and Usnea glabrata could be found on trees in boulder screes surroundings. Remnants of the old-growth forests represent a second habitat type providing suitable conditions for rare lichens, e.g. Bacidia circumspecta, B. vermifera, Bacidina phacodes, Catinaria atropurpurea, Gyalecta flotowii, and Sclerophora peronella. Alleys and solitary trees occurring in the areas of abandoned villages are also important for rare epiphytic lichens, but they were studied briefly only at several sites. New chemotype of Cladonia amaurocraea with squamatic acid as a major lichen metabolite is reported. The rare lichenicolous fungus Unguiculariopsis acrocordiae parasitic on Acrocordia gemmata is recorded for the first time in the Czech Republic. Brdy Mts are the only area in Central Bohemia with relatively well developed mountain flora, and possibly also the region with the best preserved epiphytic communities of lichens. Fourty-eight species are reported for the first time from the area. In total, 368 taxa are known from the Brdy Mts. Keywords biodiversity, old-growth forests, screes, relict habitats, Unguiculariopsis acrocordiae Úvod Brdy představují v rámci středních Čech jakýsi ostrov horské krajiny. Ačkoliv se nejedná o nijak vysoké pohoří, v kontrastu s teplou středočeskou kotlinou zde nalezneme zcela odlišný krajinný typ. V území převažují na živiny chudé silikátové horniny, zvláště proterozoické břidlice a kambrické slepence, pískovce a kře- 68 Malíček J.: Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech mence (Demek et al. 1987). Klimaticky jsou nejvyšší polohy Brd charakteristické srážkami přesahujícími 800 mm a průměrnou roční teplotou pod 6 C (Culek et al. 1996). Fytogeograficky se vyšší polohy Brd řadí k oreofytiku (Skalický 1988). V pohoří převažují kulturní smrčiny, které mají v nejvyšších polohách na ochuzených půdách často přirozený charakter. Ostatní vegetační typy jsou pouze maloplošné. Místy se objevují listnaté (hlavně bukové či su ové) lesní porosty. Z bezlesých ploch jsou výrazným krajinným prvkem dopadové plochy těžké munice, přítomny jsou mimo jiné také mokřadní louky či drobná rašeliniště. Specificitou podstatné části Brd je vojenský výcvikový prostor, který zde funguje již od roku Užívání krajiny jakožto vojenského cvičiště bylo klíčové k vytvoření unikátních narušovaných bezlesých biotopů (např. zmíněných dopadových ploch), které jsou v současné době v české krajině jen řídkým jevem a je na ně vázána celá řada ohrožených organismů (např. Vrba et al. 2012). Kvůli nepřístupnosti území vojenského prostoru mohly být také zakonzervovány mnohé významné lokality (např. su ová pole), které se tak do dnešní podoby uchovaly takřka v nezměněné podobě. Brdy proto můžeme v rámci střední části Čech považovat za unikátní typ krajiny, jehož obdobu bychom hledali až ve vyšších polohách Šumavy. Metodika Průzkum studovaného území byl proveden během listopadu Hlavním předmětem zájmu bylo 15 předem vybraných lokalit, kde převažovaly skalnaté svahy, sutě a zachovalé listnaté lesy. Tyto lokality byly potenciálními adepty na maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) v rámci navrhované CHKO Brdy. Průzkum byl zaměřen především na centrální Brdy, na území vojenského prostoru. Do seznamu druhů byly zahrnuty vzácnější lišejníky, některé taxonomicky kritické skupiny, mikrolišejníky a druhy z Brd doposud neuváděné. Důraz byl kladen také na typicky horské lišejníky, které vystihují montánní ráz Brd. Lišejníky, které jsem s jistotou určil v terénu, byly zapisovány na místě. Sbíral jsem tudíž pouze lišejníky neurčitelné v terénu a také dokladový materiál k některým vzácnějším a přehlíženým druhům. Položky byly určovány pomocí standardních mikroskopických metod, stélkových reakcí a tenkovrstevné chromatografie (TLC). Nomenklatura a kategorie ohrožení odpovídají Červenému seznamu lišejníků ČR (Liška & Palice 2010). Taxony v této práci chybějící uvádím s autorskou zkratkou. Sbírané lišejníky jsou uloženy v herbáři J. Malíčka (JM) a vybrané duplikáty v PRC. Druhy doposud z Brd neuváděné jsou označeny hvězdičkou (*). Lokality jsou uváděny v angličtině kvůli zachování původní lokalizace uvedené na herbářových schedách. 69 Stručná historie lichenologického průzkumu Lichenologický výzkum Brd začal na počátku 20. století. Do tohoto období patří Dominovy a Podpěrovy nálezy (Servít 1911, 1930). Domin (1903) zmínil ve své fytogeografické studii nápadné druhy lišejníků a kromě toho zde uvedl svůj svérázný pohled na lišejníky: Všude plno lišejníků, jež dusí namnoze i dorostlé stromy lesní, pokrývajíce je hustými kožíšky svých rozmanitě vytvořených a zbarvených stélek. Nejvíce jimi trpí modříny a borovice, kdežto smrky, zdá se, kladou mnohem větší odpor, aby nebyly úplně zadušeny. Evernie, Usnea, nejznámější epifyt lesních stromů, a Parmelia physodes mají ovšem lví podíl při ničivé té činnosti.. V té době se brdským lišejníkům již věnoval F. Maloch (1913). Jeho studie o plzeňské květeně zahrnuje obsáhlý soupis druhů bezcévných (řasy, houby, lišejníky, mechorosty) a cévnatých rostlin včetně lokalit. Intenzivněji byly Brdy prozkoumány především ve třicátých letech díky působení V. Lose (1923, 1924, 1928a, 1928b) a A. Hilitzera. Los zde objevil mnoho horských lišejníků a především jeho zásluhou se staly Brdy cílem exkurzí i ostatních kryptogamologů (Hilitzer, Cejp, Kavina a další). Losovy nálezy lišejníků jsou patrně uvedeny i ve Slavíkově knize o Rožmitálsku (Slavík 1930). Některé z Hilitzerových prací (Hilitzer 1924a, 1924b, 1925, 1926, 1929) zahrnují i údaje z Brd a doplňují představu o dřívějším stavu lichenoflóry. K poznání brdské lichenoflóry přispěl také Z. Pilous (1935, 1936, 1939), který ve svých příspěvcích uvedl vlastní sběry horských druhů lišejníků. Poté nastalo období, ve kterém se lichenologové obraceli ke staršímu herbářovému materiálu a hledali další souvislosti. J. Suza (1933, 1935, 1948, 1950) na základě Losových a Hilitzerových sběrů hodnotil fytogeograficky význačné druhy lišejníků. Smola (1977) se ve svém příspěvku zabýval epifytickou lichenoflórou západních Čech a zároveň se zmínil o stavu epifytů v Brdech. Další, zpravidla převzaté jednotlivé údaje, se objevují roztroušeny v řadě studií. Lišejníky pak příležitostně sbírali od 80. let tohoto století V. Mikoláš, J. Sofron, K. Sýkorová a M. Šandová (Bayerová 1999). Sofron (1984) se zabýval flórou a vegetací sutí západního Podbrdska, Brd a Hřebenů a v rámci fytocenologických snímků uvedl mnohé lišejníky. Ve své další práci o bioindikaci oreofytika Brd udává výčet diferenčních druhů montánního stupně (Sofron 1997). Do tohoto seznamu zahrnul mimo některých vlastních nálezů i dříve publikované údaje o lišejnících. V nedávné době se zabýval lišejníky Brd V. Mejstřík (1984, 1992, 1993a, 1993b, 1994, 1995, 1996, 1998a, 1998b), který většinu dat uvádí v rukopisných zprávách. Š. Bayerová oblast intenzivně zkoumala v letech 1997 až 1999 v rámci své diplomové práce (Bayerová 1999). Významnou součástí její studie je podrobná literární excerpce údajů z tohoto území a revize mnohých herbářových položek. Zpracovala také podrobný přehled o výzkumu lišejníků Brd, který zčásti přejímám v této kapitole. Výsledky diplomové práce bohužel nebyly publikovány. Poslední 70 Malíček J.: Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech publikovanou recentní prací je průzkum PP Hřebenec (Malíček et al. 2009). Další jednotlivé floristické údaje se objevují v několika novějších příspěvcích, např. Kocourková-Horáková (1998), Liška et al. (1999), Palice (1999), Peksa (2008) a Malíček et al. (2011). Z nepublikovaných recentních prací je možné zmínit zprávu z výzkumu přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky (Peksa 2011). Výsledky *Absconditella delutula (NT) Obecnice military area around Tok Mt., 49 42'26 N, 13 52'44 E, alt. 850 m, on humus, (JM/4875). *Acrocordia gemmata (EN) Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/4890); Obecnice fragment of old-growth deciduous forest on E slope of Klobouček Mt. (703 m), 49 42v22 N, 13 55'03 E, alt m, on bark of old Acer platanoides, (JM/4878). Arctoparmelia incurva (NT) Rožmitál pod Třemšínem NE-exposed boulder scree on top of Třemšín Mt., 49 34'02 N, 13 46'40 E, alt. 800 m, on siliceous boulder, (JM/5007); Rožmitál pod Třemšínem Nepomuk: Praha Mt. NW of village, SW-exposed boulder scree, 49 39'18 N, 13 49'02 E, alt. 840 m, on siliceous boulder, (JM/5041); Zaječov Kvaň: NE slopes of Beran Mt. (684 m), rock with relic pine forest and small boulder scree, 49 45'46 N, 13 51'56 E, alt. 650 m, on siliceous boulder, (JM/4947). Arthonia mediella (VU) Strašice meadow with Fraxinus on crossroad 1,3 km SE of Tři Trubky castle, 49 41'46 N, 13 48'10 E, alt. 580 m, on old Fraxinus excelsior, (JM/4838). Arthonia radiata (VU) Obecnice fragment of old-growth deciduous forest on E slope of Klobouček Mt. (703 m), 49 42'22 N, 13 55'03 E, alt m, on bark of Fagus sylvatica, ; Rožmitál pod Třemšínem area of ruin of gothic castle with many old trees on top of Třemšín Mt. (827 m), 49 34'00 N, 13 46'39 E, alt m, on bark of Fagus sylvatica, (JM/5025). Aspicilia laevata (NT) Dobřív Jezevčí skála rock on W slope of Převážení Mt. (607 m), 49 42'23 N, 13 42'10 E, alt m, on siliceous rock, ; Jince top of Hřebeny (Pec) Mt. (716 m) 5 km SE of town, siliceous rock with ±natural fragments of forest, 49 45'41 N, 13 55'00 E, alt m, on stone in wall, (JM/4962); Neřežín Jindřichova skála Mt. 1 km SE of Malá Víska, rock with E-exposed boulder scree, 49 46'05 N, 13 52'55 E, alt m, on siliceous boulder, (JM/4932); 71 Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on siliceous rock, (JM/ 4915, cum Melanelia sorediata); Neřežín SW-exposed boulder scree under Valdek castle ruin, 49 46'29 N, 13 53'34 E, alt m, on siliceous boulder, ; Rožmitál pod Třemšínem Nepomuk: Praha Mt. NW of village, SW-exposed boulder scree, 49 39'18 N, 13 49'02 E, alt. 840 m, on siliceous boulder, ; Strašice Lipovsko Mt. (651 m) 3 km SE of town, rock with boulder scree on S-exposed slope, 49 42'53 N, 13 47'11 E, alt m, on siliceous boulder, (JM/4863); Zaječov Kvaň: rock with small boulder scree on top of Beran Mt. (684 m), 49 45'37 N, 13 52'01 E, alt m, on siliceous boulder, *Bacidia bagliettoana (LC) Láz former settlement Bor 5,5 km NW of village, 49 41'18 N, 13 51'16 E, alt. 750 m, on slightly calcareous soil on ruins of house, (JM/4828). Bacidia circumspecta (CR) Nové Mitrovice Planiny: Kokšín Nature Reserve W of village, old-growth beech forest, 49 36'13 N, 13 40'37 E, alt m, on bark of old Fagus, (JM/5003). Tento lišejník preferující staré lesní porosty (cf. Printzen et al. 2002) byl z ČR publikován pouze ze Ždánidel na Šumavě (Palice 1998) a z Žofínského pralesa a jeho okolí (Malíček & Palice 2013). Z Brd jej uvádí Bayerová (1999) z borky buku na lokalitě Lipovsko. Bacidia rosella (EN) Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Acer platanoides, (JM/4897). *Bacidia rubella (VU) Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/4890, cum Acrocordia gemmata); Obecnice fragment of old-growth deciduous forest on E slope of Klobouček Mt. (703 m), 49 42'22 N, 13 55'03 E, alt m, on bark of old Acer platanoides, ; Rožmitál pod Třemšínem area of ruin of gothic castle with many old trees on top of Třemšín Mt. (827 m), 49 34'00 N, 13 46'39 E, alt m, on bark of old Acer platanoides, (JM/5020). Bacidia subincompta (VU) Jince top of Hřebeny (Pec) Mt. (716 m) 5 km SE of town, siliceous rock with ±natural fragments of forest, 49 45'44 N, 13 55'04 E, alt. 715 m, on bark of old Quercus petraea, ; Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Acer platanoides, ; Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on bark of old Acer platanoides, ; Strašice Lipovsko Mt. (651 m) 3 km SE of town, rock with boulder scree on S-exposed slope, 49 42'53 N, 13 47'11 E, alt m, on bark of Quercus petraea, 72 Malíček J.: Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech *Bacidia vermifera (CR) Nepomuk old alley between former settlements Padr and Přední Záběhlá, 49 39'36 N, 13 46'46 E, alt. 680 m, on bark of Acer pseudoplatanus, (JM/5027); Nové Mitrovice Planiny: Kokšín Nature Reserve W of village, old-growth beech forest, 49 36'13 N, 13 40'37 E, alt m, on bark of old Fagus, (JM/5005). Druh makroskopicky i ekologicky velmi podobný B. circumspecta. Recentně byl publikován z šesti lokalit v ČR, a to z Šumavy, Podyjí a Žofínského pralesa (Vězda 1997, Malíček & Palice 2013). Bacidina phacodes (EN) Nové Mitrovice Planiny: Kokšín Nature Reserve W of village, old-growth beech forest, 49 36'13 N, 13 40'37 E, alt m, on bark of old Fagus, (JM/5004). V České republice je tento druh vázaný na staré zachovalé lesní porosty, kde ho zpravidla potkáme na borce starých buků. Recentně je uváděný z jedlobukového pralesa Salajka v Beskydech (Malíček et al. 2010), z Žofínského pralesa (Malíček & Palice 2013) a z Brd, kde ho na pařezu u obce Ohrazenice nalezla Bayerová (1999). Biatora globulosa (VU) Dobřív fragment of old-growth beech forest on top of Převážení Mt. (607 m), SE of village, 49 42'24 N, 13 42'20 E, m, on bark of Acer pseudoplatanus, (JM/4972); Láz former settlement Bor 5,5 km NW of village, 49 41'18 N, 13 51'16 E, alt. 750 m, on bark of old solitary Acer pseudoplatanus, (JM/ 4821); Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Acer platanoides, (JM/4901); Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/4917); Rožmitál pod Třemšínem area of ruin of gothic castle with many old trees on top of Třemšín Mt. (827 m), 49 34'00 N, 13 46'39 E, alt m, on bark of Acer pseudoplatanus, (JM/5023, PRC). Biatora veteranorum (EN) Jince top of Hřebeny (Pec) Mt. (716 m) 5 km SE of town, siliceous rock with ±natural fragments of forest, 49 45'41 N, 13 55'00 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/4964); Neřežín Jindřichova skála Mt. 1 km SE of Malá Víska, rock with E-exposed boulder scree, 49 46'05 N, 13 52'55 E, alt m, decaying wood in old Quercus petraea, (JM/4935); Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/4909); Strašice Lipovsko Mt. (651 m) 3 km SE of town, rock with boulder scree on S-exposed slope, 49 42'53 N, 13 47'11 E, alt m, on slightly decaying bark of Quercus petraea, (JM/4850). 73 Brodoa intestiniformis (NT) Rožmitál pod Třemšínem NE-exposed boulder scree on top of Třemšín Mt., 49 34'02 N, 13 46'40 E, alt. 800 m, on siliceous boulder, ; Rožmitál pod Třemšínem Nepomuk: Praha Mt. NW of village, SW-exposed boulder scree, 49 39'18 N, 13 49'02 E, alt. 840 m, on siliceous boulder, (JM/5045, PRC). Bryoria implexa s. l. (EN) Neřežín SW-exposed boulder scree under Valdek castle ruin, 49 46'29 N, 13 53'34 E, alt m, on bark of Pinus sylvestris, (JM/4907); Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on twig of Larix decidua, (JM/ 4910); Strašice forest with Larix 1,7 km SE of Tři Trubky castle, 49 41'37 N, 13 48'25 E, alt. 580 m, on twig of Larix decidua, (JM/4835, PRC); Strašice S slope of Lipovsko Mt., on path 1 km NNW of Tři Trubky castle, 49 42'49 N, 13 47'14 E, alt. 605 m, on twig of Larix decidua, (JM/4842). Výše zmíněné brdské položky odpovídají chemotypu 5 (Myllys et al. 2011). Pomocí TLC byla jako hlavní sekundární metabolit zjištěna kyselina fumarprotocetrarová, jako minoritní složky kyseliny protocetrarová, konfumarprotocetrarová a atranorin. Chemicky jsou téměř totožné s druhem Bryoria fuscescens, od něhož se odlišují přítomností pseudocyfel, méně četnými sorály a světlejší barvou stélky. Typické exempláře B. fuscescens se na lokalitách často vyskytovaly společně s taxony z okruhu B. implexa. Calicium adspersum (EN) Jince top of Hřebeny (Pec) Mt. (716 m) 5 km SE of town, siliceous rock with ±natural fragments of forest, 49 45'44 N, 13 55'04 E, alt. 715 m, on bark of Quercus petraea, (JM/4954); Neřežín Jindřichova skála Mt. 1 km SE of Malá Víska, rock with E-exposed boulder scree, 49 46'05 N, 13 52'55 E, alt m, on bark of old Quercus petraea, (JM/4934); Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of old Quercus petraea, (JM/4893); Nové Mitrovice Planiny: top of Kokšín Mt. (684 m), pine forest with Cladonia on low rock, 49 35'58 N, 13 40'41 E, alt m, on bark of Quercus petraea, ; Strašice Lipovsko Mt. (651 m) 3 km SE of town, rock with boulder scree on S-exposed slope, 49 42'53 N, 13 47'11 E, alt m, on bark of old Quercus petraea, (JM/4851). V Brdech poměrně častý druh na dubech rostoucích na zachovalých a reliktních stanovištích. Recentně byl publikován pouze z jižní Moravy (Vězda 1998). Calicium glaucellum (NT) Neřežín Jindřichova skála Mt. 1 km SE of Malá Víska, rock with E-exposed boulder scree, 49 46'05 N, 13 52'55 E, alt m, on bark of old Quercus petraea, (JM/4936); Neřežín Malá Víska: upper part of Krkavčina Mt., forested (Picea, Betula, Larix etc.) rocky hill, 49 45'55 N, 13 53'36 E, alt m, on stump of Picea 74 Malíček J.: Zajímavé nálezy lišejníků v Brdech abies, (JM/4919); Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on dead wood, ; Nové Mitrovice Planiny: top of Kokšín Mt. (684 m), pine forest with Cladonia on low rock, 49 35'58 N, 13 40'41 E, alt m, on stump, ; Obecnice top of Klobouček Mt. (703 m), E- exposed rocky slopes with small boulder scree, 49 42'16 N, 13 54'57 E, m, on dead trunk of Picea abies, (JM/4885); Strašice Lipovsko Mt. (651 m) 3 km SE of town, rock with boulder scree on S-exposed slope, 49 42'53 N, 13 47'11 E, alt m, on slightly decaying bark of Quercus petraea, (JM/4850, cum Biatora veteranorum); Strašice boulder scree Brauchitschova skála 400 m WSW of Tři Trubky castle, 49 42'14 N, 13 47'05 E, alt m, on bark of Quercus petraea, Calicium salicinum (VU) Neřežín old trees around Valdek castle ruin, 49 46'30 N, 13 53'37 E, alt m, on bark of Acer platanoides, (JM/4901, cum Biatora globulosa); Nové Mitrovice Planiny: top of Kokšín Mt. (684 m), pine forest with Cladonia on low rock, 49 35'58 N, 13 40'41 E, alt m, on stump, ; Obecnice top of Klobouček Mt. (703 m), E-exposed rocky slopes with small boulder scree, 49 42'16 N, 13 54'57 E, m, on dead trunk of Picea abies, (JM/4884); Rožmitál pod Třemšínem area of ruin of gothic castle with many old trees on top of Třemšín Mt. (827 m), 49 34'00 N, 13 46'39 E, alt m, on bark of Acer platanoides, Calicium viride (VU) Strašice boulder scree Brauchitschova skála 400 m WSW of Tři Trubky castle, 49 42'14 N, 13 47'05 E, alt m, on bark of Quercus petraea, (JM/ 4995). *Caloplaca pyracea (LC) Zaječov Kvaň: NE slopes of Beran Mt. (684 m), rock with relic pine forest and small boulder scree, 49 45'46 N, 13 51'56 E, alt. 650 m, on bark of Betula pendula,
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks