Please download to get full document.

View again

of 81
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Category:

Music

Publish on:

Views: 6 | Pages: 81

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE TĚHOTENSTVÍ Z POHLEDU PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana Bílá Učitelství pro SŠ, obor PS-AJ Vedoucí práce: Mgr. Kateřina
Transcript
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE TĚHOTENSTVÍ Z POHLEDU PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jana Bílá Učitelství pro SŠ, obor PS-AJ Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Šámalová Plzeň, 2015 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů informací. V Plzni, 1. dubna vlastnoruční podpis Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce Mgr. Kateřině Šámalové za její odborné vedení, za podněty a připomínky při zpracování této práce, panu RNDr. Václavu Kohoutovi za jeho odborné vedení a podněty při zpracování praktické části diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, příteli a všem, kteří mě při realizaci této práce jakýmkoliv způsobem podpořili a přispěli svými zkušenostmi. ZDE SE NACHÁZÍ ORIGINÁL ZADÁNÍ KVALIFIKAČNÍ PRÁCE. OBSAH OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGIE Historie Prenatální psychologové PRENATÁLNÍ OBDOBÍ Prenatální péče Prenatální vnímání a schopnosti Prenatální učení a paměť Těhotenské změny v organismu ženy Životospráva těhotné Rodičovská role a význam partnera v těhotenství PRENATÁLNÍ KOMUNIKACE Definice komunikace Prenatální komunikace na smyslové a emocionální úrovni Role otce v prenatální komunikaci Výzkumy PRAKTICKÁ ČÁST PROJEKT VÝZKUMU POPIS VÝZKUMNÝCH METOD CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU PRŮBĚH VÝZKUMU ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT PODROBNÝ KOMENTÁŘ VÝSLEDKŮ OVĚŘOVÁNÍ PRAVDIVOSTI FORMULOVANÝCH HYPOTÉZ ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY... I 1 ÚVOD ÚVOD Ve svých dětech žijeme dál Euripidés Těhotenství je jedno z nejobdivuhodnějších období v životě ženy. Jedná se o proces, který je neustále hoden obdivu i údivu. Je to období v životě ženy, které představuje smysl její biologické podstaty. V této etapě dochází k zázraku početí a daru života. Jestliže žena přivede na svět nového jedince, představuje to určitou zlomovou situaci v jejím životě i životě celé její rodiny. Prenatální psychologie je důležitý a relativně nový vědecký obor, který se zabývá širšími souvislostmi prenatálního života, vlivu emocí matky na její plod i působení dalších činitelů na vývoj dítěte. Těhotenství a prenatální psychologie jsou úzce spjaty s prenatální komunikací, kterou zahajuje budoucí rodička se svým nenarozeným děťátkem. Tento způsob komunikace je velice důležitý, protože má značný vliv na vytváření osobnosti dítěte. Jedná se o první kontakt mezi budoucí maminkou a jejím děťátkem. Toto téma mě oslovilo právě vzhledem k aktuálnosti v dnešní době. Tato problematika je velice pozoruhodná a ráda bych získala nové informace týkající se této oblasti. Ačkoliv již proběhla řada výzkumů, vyskytuje se neustále řada úvah vztahující se k prenatálnímu období, období před narozením dítěte. Od jakého období můžeme hovořit o počátku našeho duševního života? Je za počátek našeho duševního života pokládáno početí nebo až období, kdy se plod poprvé pohne v děloze? V dnešní době již můžeme potvrdit, že duševní život člověka začíná dávno před jeho narozením, ale neustále se najde řada otázek, na které se lidé snaží najít odpověď. V dřívější době nebyla psychika nenarozených dětí vůbec prozkoumána, nyní ale již proběhla řada výzkumů a přišlo se tak na veliké množství nových názorů a představ. V průběhu těhotenství je velice důležitá úloha nastávající matky i dalších členů rodiny při navazování kontaktu s děťátkem ještě před jeho narozením. Lepší informovanost totiž pozitivně přispívá ke správnému vývinu děťátka a pomáhá tak předcházet nejrůznějším poruchám. Cílem této diplomové práce je představit základní problematiku týkající se těhotenství a vysvětlit důležitost prenatální komunikace. Představit nejen pozitiva navázání kontaktu nenarozeného děťátka s jeho maminkou a tatínkem, ale také poukázat 2 ÚVOD na možná negativa, která mohou vzniknout v důsledku nesprávného navázání kontaktu. Zjistit, jak těhotenství prožívají ženy v dnešní době, zda je prenatální komunikace využívána budoucími maminkami a jak moc jsou do této problematiky zapojováni i partneři těhotných žen. Poukázat na vliv psychického stavu matky v průběhu těhotenství na prenatální vývoj dítěte a důležitost plánování těhotenství a pozitivního přijetí nenarozeného dítěte. Cílem této práce je tedy pomoci budoucím matkám pochopit důležitost prenatální psychologie, především prenatální komunikace. Teoretická část se zaměřuje na prenatální psychologii, její charakteristiku, historii i hlavní představitele, průběh těhotenství, prenatální péči, vysvětluje důležitost prenatální komunikace, přítomnost partnera během těhotenství a představuje nejrůznější výzkumy z daného období. Vysvětluje pojmy prenatální psychologie, prenatální období či prenatální komunikace a přiblíží myšlenky předních prenatálních psychologů. Jednotlivé kapitoly zdůrazňují význam navázání kontaktu nejen mezi dítětem a matkou, ale také s otcem. Chtěla bych především zdůraznit význam prenatální komunikace pro nenarozené děťátko i jeho nastávající rodiče. Prostudovaná literatura, kterou jsem používala při zpracování teoretické části diplomové práce, sloužila také jako podklad pro vytvoření dotazníku v praktické části. Veškeré publikace, které jsem používala, byly vydané po roce 2000, abych zajistila aktuálnost daných teorií. Praktická část se věnuje zhodnocení výsledků výzkumu, který byl zaměřen na těhotenství současných matek, které rodily v roce 2014 a dále na způsob jejich komunikace s nenarozeným dítětem. Výzkum byl proveden na základě kvantitativního výzkumu, a to metodou dotazníku, ve kterém se ptáme nastávajících matek na jejich aktuální těhotenství, pocity, které prožívaly či na jejich názory ohledně prenatální komunikace. 3 1TEORETICKÁ ČÁST 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGIE Prenatální psychologie se řadí mezi relativně nové vědecké disciplíny. Zabývá se širšími souvislostmi prenatálního života, vlivu emocí matky na plod, sociálních vazeb či prožívání během těhotenství, kromě toho zkoumá i působení různých činitelů na další vývoj jedince. Snaží se sjednotit rozdílné obory, které se zabývají základními životními otázkami, řadíme sem psychologii, medicínu, sociologii, antropologii, filozofii či etologii. (Ratislavová, 2008) HISTORIE Porodnictví je tak staré jako lidstvo samo. Na vědeckém vývoji se v této oblasti podílely desetitisíce teoretických i klinických pracovníků. Lidé mají mezi savci nejsložitější mechanismus porodu, dochází k progresi, flexi hlavičky, vnitřní rotaci, deflexi a rotaci ramének. Pupečník patří u savců mezi nejdelší a může způsobovat četné komplikace. Pro období pravěku byly typické kulty mateřství a plodnosti, což dokládá tehdejší obavy a komplikace v průběhu těhotenství a porodu. Byly propojené s náboženskými a magickými úkony během starověku a středověku až do současnosti. Ze starověkého Egypta existují záznamy na papyrech, které pojednávají o diagnostice těhotenství, o nemocích v průběhu těhotenství či o výskytu vícečetného těhotenství. Starý zákon a Talmud přináší řadu postřehů o komplikacích, pohybech plodu nebo o dvojčatech. Život matky měl větší cenu než život plodu. (Roztočil, 2008) Největší význam pro Evropu má starověké antické lékařství. Mezi hlavní dochované prameny patří Hippokratovy spisy a zprávy jeho předchůdců. Jako příčinu potratu uváděl např. malou dělohu. V této době byl již znám obrat na hlavičku, dále řada chorob i používaných nástrojů. Dalším významným vyškoleným lékařem byl Aristoteles. Ve svých spisech popisoval krvácení během těhotenství, změny v průběhu těhotenství, potraty, mnohočetná těhotenství či průběh porodu. S rozpadem Říše římské došlo i k úpadku vědy. Hlavním zdrojem chybějících poznatků byly pro Evropu arabské a hebrejské spisy. Známý je arabský lékař Abulkasim, který znal obrat a embryotomii. (Roztočil, 2008) 4 1TEORETICKÁ ČÁST Od roku 1519 vychází v Čechách velké množství knih od řady autorů. V období novověku docházelo k řadě objevů. Němec Johannes Gutenberg zavádí kolem roku 1445 knihtisk, což vedlo k většímu a rychlejšímu šíření nového poznání. Ital Christophe Colombo (Kryštof Kolumbus) objevuje roku 1492 Ameriku, což přispělo nejenom k objevu nových potravin, ale hlavně k šíření řadě nemocí včetně morbus gallicus, nazvaného roku 1530 syphylis, roku 1554 lues venerea, mor pohlavní. (Roztočil, 2008) Vliv anatomie byl klíčový při vzniku vědeckého porodnictví. V roce 1478 vychází tištěná učebnice Anatomia Mundini, kterou napsal Mondino dei Lioucci, bolognský anatom, který se držel Galénova učení. V letech Leonardo da Vinci ve spolupráci s anatomem Marcem Antonio della Torre vytvořil dílo se 750 krásnými kresbami, např. dělohy či plodu. V době renesance začíná rozkvět anatomie především na univerzitě v Padově. V této době vznikla řada dalších spisů o utváření plodu, o studii plodu či placentě, v této době byl popsán např. i kondom. Pro porodnictví měl velký význam objev vajíčka v ovariu, o který se zasloužil Reinier De Graaf z Leidenu. Jan Swammerdam se zasloužil o řadu objevů, mezi které patří např. objev folikuly, dále vyobrazuje ženské genitálie s dokonalostí a věrností, která převyšovala řadu obrazů v následně vycházejících učebnicích. Antony van Leeuwenhoek objevuje erytrocyty a spolu s Johanem Hamem zakresluje spermie. Ve Francii se od 17. století začíná porodnictví vydělovat z chirurgie. V Čechách ze 17. století můžeme najít několik spisů týkajících se obtížných porodů. (Roztočil, 2008) V 18. století byly spisy vždy do jednoho roku od vydání překládány. Porodníci byli posíláni na studijní pobyty, vzájemně se navštěvovali, měli vlastní shromáždění, časopisy, kde si mohli vyměňovat své zkušenosti. Porodnictví se stává prvním oborem medicíny, který je založený na fyzikálních, anatomických a fyziologických vědeckých poznatcích. V Rakousku a českých zemích docházelo také k řadě inovací. Marie Terezie a Josef II. podporovali rakouské porodníky a posílali je do ciziny a dále také prosazovali překlady učebnic do češtiny. Byla důležitá dostupnost dobré lékařské péče, aby se zabránilo šíření pohlavních nemocí. Opomíjenou osobností světového významu je fyziolog českého původu Jiří Prochaska, který ve svých učebnicích popisuje morfologii a život plodu, za místo oplození považuje vejcovod (podle výskytu mimoděložního těhotenství), podal přesný popis plodového vejce, přenos kyslíku k plodu, frekvenci mnohočetných 5 1TEORETICKÁ ČÁST těhotenství, průběh těhotenství a porodu. Podle samovolných pohybů plodu se porodníci informovali o jeho životnosti. (Roztočil, 2008) Na přelomu 18. a 19. století došlo v Čechách k veliké změně ve vývoji porodnictví. Byla zřízena porodnice Na Větrovce u kostela sv. Apolináře, kde se koncentrovaly porody, a docházelo k výuce studentů fakulty. Přednostou se stal Antonín Jungmann, který díky své usilovné práci viděl přes porodů. Založil proslulou Pražskou školu, mezi jejíž pracovníky patří Wilhelm Lange, Franz Karl Kiwisch, Fridrich Wilhelm Scanzoni, August Breisky nebo např. Ludwig Bandl. Do Prahy přijíždí nespočet posluchačů kurzů porodnictví a gynekologie z Polska, Ruska, Dánska, Islandu, Norska, Švédska, Anglie, Itálie, Švýcarska nebo Německa. Zaostávání porodnictví bylo tak velice rychle překonáno. Mezi národní památky patří Jungmannova knihovna uložená v Zemské porodnici na gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dnes je zde více než 500 původních knih. (Roztočil, 2008) Mezi další důležité objevy druhé poloviny 19. století můžeme zařadit zveřejnění vývojové teorie přírodním výběrem The Origin of Species, O původu druhů od Charlese Darwina. Gregor Mendel zveřejňuje roku 1865 své pokusy s křížením hrachu a stanovuje tři hlavní zákony dědičnosti. Ernst Haeckel stanovuje roku 1866 biogenetický zákon ontogeneze je zkrácenou fylogenezí. V 19. a na začátku 20. století docházelo k dalším velkým objevům. V cytologii bylo objeveno jádro, jadérko, chloroplasty, mitochondrie, Golgiho aparát, membrány a dále byl zjištěn proces buněčného dělení. Díky histologii byly objeveny cyklické změny v ovariu a na děložní sliznici. Dochází i ke zlepšení pracovních podmínek a dochází k ochraně těhotné a kojící ženy. Od roku 1906 Max Cramer snímá EKG plodu. (Roztočil, 2008) Během druhé světové války došlo k řadě objevů díky pokusům na lidech v koncentračním táboře, byl popsán vliv hladovění na těhotenství a porod. Po roce 1945 se do Čech dostávají desítky účinných antibiotik, což v porodnictví znamená přelom v léčbě puerperálních infekcí, pohlavních chorob atd. V období po válce dochází ke studii těhotenských změn objemu krve, měření krevního průtoku nad placentou, cévní reaktivity v těhotenství, studie EKG plodu ve vztahu k hypoxii. Dále došlo k rozvoji prenatální péče, objevuje se relace mezi matkou a plodem. Přínos ultrazvukových metod je od roku 1958 pro porodnictví převratný. Je tak možné studium ontogenetického vývoje, dynamiky růstu 6 1TEORETICKÁ ČÁST či diagnostiky vrozených vad (př. Downova syndromu). V oblasti porodnictví působí pozitivně i negativně faktory sociální, kam můžeme zahrnout i vyhýbání se prenatální péči. Vedle alkoholismu a tabakismu došlo k rozšíření i dalších toxikomanií. Heroin a amfetamin vyvolávají u plodů abstinenční příznaky. Kokain zase způsobuje poruchy růstu plodu, předčasné porody či malformace. V rozvojových zemích trvají nadále hladomory a nastupuje AIDS, který se šíří i přenosem na plod. V bohatých zemích se snižuje natalita a je pozorován pokles spermií. V roce 1978 se narodilo první dítě asistované reprodukce, která se postupně rozšířila v často aplikovanou praktickou metodu. Stanovení prognózy v porodnictví bylo vždy považováno za ošemetné. Porodnictví se rozvinulo za mezinárodní, hlavně evropské spolupráce. V historii porodnictví můžeme vidět, že k pokroku dochází především díky interdisciplinární spolupráci. (Roztočil, 2008) PRENATÁLNÍ PSYCHOLOGOVÉ Již hlubinná psychologie v dobách Sigmunda Freuda upozornila na problematiku vlivu prenatálního života a porodu na psychiku jedince. Anglický filozof John Locke byl přesvědčen, že člověk je tabula rasa, nepopsaná, čistá tabule, která je až následně popsána společností. Slavný americký psycholog Skinner hlásal, že můžeme vytvořit dobrého nebo špatného člověka kteréhokoliv zaměstnání i záliby podmiňováním jeho chování. Behavioristé zase byli přesvědčeni, že chování člověka lze ovlivnit pozitivním a negativním odměňování. V důsledku toho tak docházelo k řadě výzkumů se zvířaty. Jestliže zvíře obdrží odměnu, například formou jídla, pak se u něj bude dále opakovat chování, které mu odměnu zaručilo. Tento způsob manipulování můžeme využít i u lidí s nižším intelektem, jelikož u myslícího jedince, který má vlastní názory, tato forma uplatnit nelze. Chování by tedy mělo být vedeno svědomím a smysly, a není proto vhodné vychovávat děti pouze podle této techniky. K hlavním představitelům prenatální psychologie patří S. Ferenzi, G. H. Graber, Otto Rank, N. Fodor, Thomas Verny, D. Chamberlain nebo Peter Fedor-Freybergh. (Ratislavová, 2008) Peter Fedor-Freybergh, Slovák žijící ve Švédsku, vyzdvihuje fakt, že jednotlivá prenatální stádia znázorňují jedinečnou možnost primární prevence psychických, fyzických a emočních problémů v následujícím životě. Podle něj je těhotenství aktivní rozhovor mezi matkou, dítětem i širším sociálním okolím. Vyzdvihuje důležitost prenatální 7 1TEORETICKÁ ČÁST péče, že je potřeba do ní zahrnout nejen medicínské, ale i psychologické a sociální aspekty a považovat dítě za aktivního partnera rodičů. Pokud bychom dokázali zajistit, aby každé dítě bylo milováno a chtěno od samého začátku, aby bylo ctěno a aby úcta k životu byla jednou z nejvyšších lidských hodnot, a pokud bychom dokázali optimalizovat prenatální a perinatální stadia života bez narušení základních potřeb, bez agrese a psychotoxických vlivů, výsledkem bude společnost bez násilí. Tak, jak jednáme se svými dětmi, budou naše děti jednat se světem. A to zahrnuje i dítě ještě nenarozené. (Marek, 2002, str. 197) Thomas Verny, kanadský psycholog, předložil přesvědčivou argumentaci o předporodních a porodních vzpomínkách dětí i dospělých, kde prohlašuje, že období od početí do porodu utváří lidskou osobnost, životní cíle i názory. V dnešní době je evidentní, že k psychickému vývoji jedince dochází již v období intrauterinního vývoje plodu. Tato etapa se stává ústředním zájmem prenatální psychologie. Rozvoj této vědy byl zajištěn především moderní technikou, která dokáže zaznamenat činnost a reakci plodu. Z výzkumů prenatálních psychologů je zřejmé, že je plod vybaven schopností přijímání a zpracování smyslových informací, má již rozvinuté složité paměťové funkce a behaviorální činnost plodu dokazuje aktivitu plodu. (Ratislavová, 2008) 8 1TEORETICKÁ ČÁST 1.2 PRENATÁLNÍ OBDOBÍ Těhotenství je proces, nad kterým neustále stojíme v údivu. V mnoha společnostech se těhotenství považovalo za určitý obřad, oslavy těhotenství hrály velice významnou roli. Je to životní etapa, která představuje smysl biologické podstaty ženy. V tomto období dochází k zázraku početí a daru života. Přivedení nového jedince na svět představuje zlomovou životní situaci v každé rodině. U člověka dochází k oplození spojením mužské zárodečné buňky, spermie, a ženské zárodečné buňky, vajíčka (oocyt). K oplození dochází převážně ve fimbriální části vejcovodu. Pokud žena vyprodukuje dvě vajíčka, pak mohou být oplodněna dvěma spermiemi a vzniknou tak dvojvaječná dvojčata, každé se vyvíjí samostatně a každé má svoji placentu. Jednovaječná dvojčata se pak vytvářejí z jednoho vajíčka. Splynutím jader vajíčka a spermie, které mají 23 chromozomů, se vytvoří buňka zygota, která obsahuje 46 chromozomů. Dítě dědí polovinu genů od matky a polovinu od otce. Spermie je nositelka tzv. sex chromozomů, určuje tedy pohlaví dítěte. Po několika hodinách se zygota začne rýhovat. Průběh počátku nového života je náročný, ale plynulý a rychlý. Během 6. až 7. dne se oplodněné vajíčko dostane do dělohy, kde dojde k jeho uhnízdění. První nejistou známkou těhotenství je obvykle vynechání menstruace. Dále je potřeba těhotenství potvrdit i jinak. Existuje velké množství těhotenských testů, kde dojde ke zjištění těhotenství pomocí přítomnosti těhotenského hormonu. Jeho výskyt v moči a krvi nám dá jasnou odpověď, zda se jedná o těhotenství. Definitivní jistotou je pak ultrazvukové vyšetření. (Gregora, 2005; Mikulandová, 2004) Fyziologické neboli normální těhotenství trvá devět kalendářních měsíců, tedy 40 týdnů. Lékaři ale obvykle vymezují stáří dítěte podle tzv. lunárních měsíců, kterých je deset a každý má 28 dní. Donošený plod se narodí mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Jestliže se plod narodí po 40. týdnu těhotenství, pak hovoříme o tzv. potermínové graviditě. Pokud se plod narodí až po 42. týdnu, jedná se o přenášení plodu. O předčasném porodu můžeme mluvit v případě, že se plod narodí mezi 24. a 37. týdnem. Před 24. týdnem se jedná o potrat. V období prvních deseti týdnů prenatálního vývoje používáme termín embryo a vývoj se nazývá embryogeneze. Od 10. týdne se jedná již o plod neboli fétus. (Hourová, Králíčková, Uher, 2007) 9 1TEORETICKÁ ČÁST Těhotenství se obvykle rozděluje na tři třetiny, nazývané trimestry. Každý trimestr je zcela odlišný, v každém probíhají určitá speciální vyšetření. Vývoj zárodku je během prvního trimestru velmi rychlý a bouřlivý. Na konci zárodečného období má již zárodek tvar lidského těla, jsou vyvinuty rysy obličeje, většina orgánů je již na svých místech, ale nejsou ještě plně vyvinuty. Od 9. týdne již hovoříme o plodu a začíná fetální období. V tomto období dochází k intenzivnímu růstu plodu, pupečník je zcela vyvinut a postupně se dokončuje i vývoj placenty. První trimestr končí v 13. týdnu těhotenství. V tomto období dochází k řadě dalších příznaků. Řadíme sem ranní nevolnosti a zvracení, zvýšené slinění, pálení žáhy, poruchy trávení, plynatost střev, změny chutí či změny nálady. Druhý trimestr začíná ukončením 13. týdne a končí 26. týdnem. V průběhu druhého trimestru je kůže jedince tenká a průhledná, pokrytá drobným chmýřím, dále začíná růst řas a oboč
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks