Please download to get full document.

View again

of 63
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.

Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek

Category:

Internet & Technology

Publish on:

Views: 4 | Pages: 63

Extension: PDF | Download: 0

Share
Related documents
Description
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Šárka Pastorková Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří Vajčner,
Transcript
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Ústav dějin křesťanského umění Šárka Pastorková Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jiří Vajčner, Ph.D. Praha 2013 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci s názvem Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 11. června 2013 Šárka Pastorková Bibliografická citace Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek. Bakalářská práce / Šárka Pastorková, vedoucí práce: Mgr. Jiří Vajčner Ph.D. - Praha, s. 63. Anotace Úvod bakalářské práce Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek je věnován osobnosti Zdeňka Wirtha, jako historikovi umění a jednomu ze zakladatelů státní památkové péče v Čechách. Zdeněk Wirth byl činným nejen po stránce odborně vědecké, ale i po stránce organizační, včetně řízení systému památkové péče na centrální úrovni. Je nastíněno formování jeho budoucích zájmů, zmapování rozsáhlého díla s důrazem na myšlenku soupisů památek. Práce se tedy nezaměřuje pouze na jeho osobnost, ale snaží se zprostředkovat co nejkomplexnější pohled na prostředí a období 1. poloviny 20. století z hlediska památkové péče. Tím je naznačen kontext pro následnou stěžejní část práce, která je věnovaná vyhodnocování vlivu soupisů památek na formování evidencí kulturních památek dle právních předpisů. Strukturována je tak, aby postihla co nejvíce možných aspektů průniku informací od prvních soupisů památek, přes Státní seznamy (zakotvené zákonem č. 22/1958), až po vznik Ústředního seznamu památek (ustanoveného zákonem č. 20/1987). Klíčová slova Zdeněk Wirth, Soupisy památek, památková péče, Státní seznam památek, Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Abstract Zdeněk Wirth and the influence of his work on keeping record of the monuments. The introduction to the bachelor s thesis Zdeněk Wirth and the influence of his work on keeping record of the monuments is dedicated to the figure of Zdeněk Wirth as a historian of art and one of the founders of the state cultural heritage management in Bohemia. Zdeněk Wirth was active not only in the technical-scientific way but also in the way of organization, including directing the system of the cultural heritage management on the central level. Shaping of his future interests is indicated, mapping the extensive work with the emphasis on the thought of the cultural heritage listing. The thesis is not focused only on his person, but tries to bring the most complex view on the environment and the era of the first half of the 20th century from the point of view of the cultural heritage management. By that is indicated the context for the following cardinal part of the work, which is dedicated to the evaluation of the cultural heritage listings` influence on the creating of cultural heritage records according to the law. It s structured to affect as much possible aspects of the information intersection as it can, from the first cultural heritage listings trough the state registers(stipulated by the act no.22/1958) up to the origin of the central culture heritage register(established by the act no.20/1987). Keywords Zdeněk Wirth, Records of Monuments, Care of Monuments, State Registr of Cultural Monuments, Central Registr of Cultural Monuments. Počet znaků (včetně mezer): Poděkování Děkuji panu Mgr. Jiřímu Vajčnerovi, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení bakalářské práce. Obsah Úvod Zdeněk Wirth Dospívání a studia Zdeněk Wirth učitelem Uměleckoprůmyslové muzeum Archeologická komise Konzervátor Ústřední komise Aktivita v Praze Období první republiky Zdeněk Wirth na Ministerstvu školství a národní osvěty Organizace oboru dějin umění Vídeňská škola dějin umění Zdeněk Wirth a další aktivity v oboru dějin umění Klub Za starou Prahu Druhá světová válka, odhod Zdeňka Wirtha z MŠNO Zdeněk Wirth a Národní kulturní komise Soupisy památek Soupisy památek, jejich místo v památkové péči a dějinách umění Soupisy, postup na pracích Obsah soupisů Financování Historie vzniku soupisů George Dehio Postavení soupisů v rámci právní a zákonné závaznosti Od historických soupisů k zákonné ochraně památek Soupisy Centrální komise Pozice konzervátora Státní památkový úřad Národní kulturní komise Státní památková správa Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Zhodnocení vývoje soupisů památek Autoři Financování soupisů památek Politicko-společenská situace Způsob evidence ve státních seznamech památek Předmět ochrany ÚSKP a Státních seznamů památek Možná opatření Závěr Seznam literatury Úvod Cílem a předmětem předkládané bakalářské práce Zdeněk Wirth a vliv jeho práce na evidenci památek je vyhodnocení procesu sepisování památek s ohledem na přínos soupisů pro utváření formálně závazné evidence kulturních památek. Základní dostupnou literaturu k tématu tvoří pro první část práce o Zdeňku Wirthovi především články dostupné v odborných časopisech spojené hlavně s působením Ministerstva školství a národní osvěty, Archeologické komise, Klubu Za starou Prahu, Společnosti přátel starožitností českých a dalších. Ke druhé části práce, jež je věnovaná soupisům památek a utváření úřadů památkové péče jsou to opět články dostupné v odborných časopisech a samotné edice soupisu památek. Významným titulem k této části je též dvoudílný spis Vlastimila Vintera. Pro závěrečnou část bylo nutné vycházet ze znění přijatých zákonů, zpráv, pokynů a dalších právních opatření upravujících evidenci památek. Časové rozmezí, na které se práce zaměřuje je ohraničeno na jedné straně počátkem působení Zdeňka Wirtha a s tím kontinuálně spojeného vzniku prvních soupisů památek na konci 19. století a končí v současnosti, zavedením Ústředního seznamu kulturních památek, v souladu se zákonem č. 20/1987Sb., o státní památkové péči. Materiální i právní formování evidence památkového fondu je jedním z pilířů památkové péče. Pro celistvé zpracování tématu bylo třeba zabývat se nejen procesem vzniku soupisů a vlivu institucí, ale i dobovým prostředím, které do značné míry utvářely významné osobnosti oboru dějin umění a historie. Zásluhu o posun na poli památkové péče má svou organizátorskou činností Zdeněk Wirth, jemuž je věnována první část práce. Svým působením odborně přispíval oboru dějin umění, kdy se od počátku projektu Archeologické komise aktivně zapojil do soupisové práce jako autor. V druhé půli života se věnoval především organizaci fungování památkové péče a formování vztahu společnosti k památkám, prostřednictvím působení v různých sdruženích a institucích. Nemenší podíl má na utváření základních principů osnovy zákona o kulturních památkách. Druhá část práce se zabývá vývojem, obsahem, autory a celkovou koncepcí historických soupisů památek vznikajících v gesci Archeologické komise a Centrální komise. Vyhodnocuje je jako jeden z podkladů pro evidenci památek z titulu zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, kterému je stejně jako později ustanovenému 7 zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a dalším právním opatřením věnována třetí část práce. Památkový zákon z roku 1958 se stal pro ochranu památek zásadním, ve smyslu první právní úpravy o ochraně a evidenci památek ve vzniklých státních seznamech. Porovnáváním jeho ustanovení s osnovou dalšího přijatého zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči lze vyvozovat proměny přístupu k evidování památek. Závěrečná část je věnovaná Ústřednímu seznamu kulturních památek, jež je vyústěním stoletého procesu utváření evidence památkového fondu naší republiky. Důkladnější sledování procesu poznávání památkového fondu a jeho sepisování, dané zpočátku pílí, vlasteneckým cítěním a láskou k památkám tehdy působících historiků dějin umění, až po dnešní centrální evidenci kulturních statků v Ústředním seznamu kulturních památek je důležitou součástí vývoje památkové péče a v obecnější rovině i odrazem vztahu společnosti k památkám. Soupisová činnost ovlivnila formování památkové péče a stala se jedním ze základních stavebních kamenů zejména v oblasti konstituování památkového fondu a jeho následné evidence, jako právního podkladu k výkonu památkové péče. 8 1. Zdeněk Wirth 1.1. Dospívání a studia Zdeněk Wirth je zosobněním celé jedné epochy českých dějin památkové péče, dějin umění, historie a kulturního života. Formování životních postojů a názorů bývá utvářeno již od dětství, proto jsou následující kapitoly věnované životopisu Zdeňka Wirtha, s důrazem na jeho aktivitu při vytváření oboru památkové péče, ochranu památek a soupisy památek na našem území. Zdeněk Wirth se narodil 11. srpna v Libčanech u Hradce Králové. Jeho otec, Josef Wirth ( ) byl původním povoláním vojenský auditor ve Veroně. Po roce 1870 se vrátil natrvalo do Čech, kde se stal notářem. 2 Matka ( ) Marie Paspová, vzdělaná žena a výborná klavíristka, vychovávala svých osm dětí v harmonické úplné rodině. Wirth ve svých vzpomínkách několikrát zdůraznil, že jeho rodiče byli pravými vlastenci a výchova byla silně ovlivněna vlasteneckou náladou druhé poloviny 19. století. 3 Během dospívání se Wirth s rodinou díky otcovu povolání několikrát stěhoval. Obecnou školu navštěvoval v Jihočeských Netolicích, gymnázium již nastoupil v Praze. 4 Dva roky strávené v atmosféře staré Prahy a výuka na gymnáziu v Žitné ulici, kde se tehdy setkával například s vyučujícím Aloisem Jiráskem Wirtha velice ovlivnily a předepsaly jeho budoucí celoživotní zájem o památky Prahy. Gymnázium však dostudoval ve Vysokém Mýtě, kam byl v roce 1890 jeho otec opět přeložen. Vysoké Mýto vždy považoval za svůj domov. Tamější památky a historické stavby nenechávaly Wirtha bez zájmu a vždy se zapojoval do každé aktivity s nimi spojené. Například při rekonstrukci kostela sv. Vavřince v letech Ve svém prvním vydaném odborném díle 5 se ke svému domovu a jeho památkám vrátil. Na letní prázdniny obvykle odjížděl do Litomyšle, kde byl kulturní život bohatší než na malém 1 JAVŮRKOVÁ 1953, 2. Při zápisu do libčanské matriky došlo k mylnému uvedení data na , který dodatečně opravila Wirthova matka, Marie Wirthová. Důvod chybného zápisu neznáme. Možná je záměna s datem jeho křtu, 14. srpna. 2 Nejprve notářem v Netolicích v Jižních Čechách, v Holicích u Pardubic, v roce 1890 přeložen do východních Čech do Vysokého Mýta, kde již rodina zůstala. 3 UHLÍKOVÁ 2010a, V roce 1888 byl Wirth poslán se starším bratrem a sestrou na studia do Prahy. Vychodili zde primu a sekundu na gymnáziu v Žitné ulici. 5 WIRTH 1902 Zdeněk WIRTH: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, politický okres Vysokomýtský. Praha městě a zde se seznámil se svými vrstevníky Arne Novákem a Zdeňkem Nejedlým. 6 V roce 1896 začal Wirth studium na tehdejší Karlo- Ferdinandově univerzitě, na Filozofické fakultě. Jeho původním zaměřením byl český jazyk a dějepis. Mezi vyučujícími byl historik Jaroslav Goll, filozofii vedl Tomáš Garrigue Masaryk a filologii Jam Gebauer. Studium historie a filologie dalo jistě Wirthovým budoucím textům pevnou, logickou strukturu a přísný vědecký základ, který čerpal z podrobného studia archivních pramenů. 7 Tyto dva obory byly bezpochyby dobrým podkladem pro Wirthovu výbornou orientaci v historických pramenech. Během studia stále více inklinoval k oboru dějin výtvarného umění a architektuře. Více však než jazykověda jej zajímal dějepis umění, vedlejší obor jeho univerzitního vzdělání. 8 Navštěvoval přednášky estetika Otakara Hostinského. Hostinského obecná teorie umění ho ale zcela nenaplňovala. Od roku 1897 na fakultě vyučoval dějiny umění Bohumil Matějka 9. Wirth navštěvoval jeho přednášky a účastnil se častých vycházek ven k památkám. Na nich B. Matějka vcházel v užší známost se svými posluchači a vybíral si adepty své vědy, jichž si všímal pak bedlivěji. 10 Sám Wirth říká, že ho naučil lásce k památkám. Vypěstoval v něm instinkt potřebný ke kritice po všech stránkách. měl strhující moc ve svém slově a měl schopnost žáka přesvědčiti, zaujmouti pro sebe 11 To ostatně předurčil celý Wirthův život a jeho směřování k boji za ochranu památek a budování oboru památkové péče u nás, jež byla na počátku dvacátého století téměř na počátku svého vývoje. Wirth stále nebyl se svým vzděláním v oboru spokojen a začal se intenzivně věnovat samostudiu. Jeho jediný zahraničí pobyt byl letní semestr strávený na univerzitě v Mnichově (1899), kde se naučil odbornou uměleckohistorickou němčinu. 12 Během studia se stal členem několika spolků a klubů, pomocí kterých později prosazoval a zrealizoval velké množství svých myšlenek. V roce 1908 obhájil disertační práci: Barokní gotika v Čechách v XVIII. a v I. polovici století XIX, považovanou za dílo objevitelského významu a oceněnou jako specifický fenomén 6 KAPLANOVÁ 2001, 147. Prof. PhDr. Arne Novák ( ), byl český literární historik a kritik, bohemista a germanista. Akademik Zdeněk Nejedlý, (1878, Litomyšl-1962, Praha) byl český historik, muzikolog, literární historik, politika veřejný činitel, ministr školství a osvěty v letech 1945 a 1946, v letech ministrem školství, věd a umění, také spolupracovník Zdeňka Wirtha. 7 UHLÍKOVÁ2010A, POCHE1987, Bohumil Matějka ( ), další z vyučujících: K. Chytil, K. B. Mádl. 10 WIRTH 1910a, WIRTH 1910a, Zdeněk Wirth již nikdy nevyjel do zahraničí. Důvodem mohla být patrně finanční tíseň, nebo smrt otce. Byl do něj u jisté míry spatřován rys jistého odstupu k badatelům Kramářovi a Birmbaumovi, kteří se na rozdíl od něj mohli věnovat svým privátním zájmům. V dospělosti se nejspíš Wirth již nechtěl vzdálit z prostředí Prahy, které ho plně zaměstnávalo. 10 českého historismu recenzemi v zahraničí. 13 Již tehdy příslušel myšlenkově ke členům nové pokrokové předválečné generace, uveřejňoval odborné umělecko-historické a na ochranu památek zaměřené články. Zajímal se také o moderní architekturu a užité umění. I tuto oblast se snažil, stejně jako starší umělecká díla, zpopularizovat a přiblížit veřejnosti. Živý zájem o současné umění přivedl Wirtha do okruhu mladých architektů, sdružených ve Spolku výtvarných umělců Mánes. 14 V roce 1908 se Zdeněk Wirth stal redaktorem prvních dvou vydání umělecké revue Styl Zdeněk Wirth učitelem Ještě před dokončením vysokoškolského studia, nastoupil na místo suplujícího profesora češtiny a němčiny na gymnázium na Malé Straně. Jeho kolegou a blízkým přítelem se v té době stal tamní učitel náboženství, historik umění a kněz Antonín Podlaha. Wirth vyučoval také v Mladé Boleslavi. Jeho praxi přerušil nástup na jednoroční vojenskou službu v Praze ( ). Po návratu pokračoval jako učitel v Kladně a na pražské technice. V jednom z Věstníku Klubu za Starou Prahu jeho žákyně Dobroslava Menclová věnovala vzpomínku na výuku pod Wirthovým vedením. Píše o něm, jako o člověku bezprostředně laskavém a svěžím, jež dovedl nevídaně nadchnout žáky pro svou věc. Nebyla jsem s počátku nadšenou stoupenkyní historie umění, jejíž byl Wirth na technice učitelem, naopak, sdílela jsem dosti dlouho odmítavý postoj mladé generace moderních architektů vůči historické architektuře a zejména vůči ochraně památek a tak se tento zdrženlivý postoj projevoval s počátku i vůči Wirthovi, oddanému tlumočníkovi ochrany památek a zasvěcenému znalci dějin umění. Byly to však jeho osobní kouzlo a jeho osobní vlastnosti lidské, které mu jako učiteli pomohly prolomiti tuto nedůvěru ( ), jako dobrý psycholog a především jako dobrý a laskavý člověk přistupoval k tomuto úkolu s celým svým srdcem a celou duší a už tím nás pomalu získával POCHE 1975, SVU Mánes tvořili převážně žáci vídeňského architekta a teoretika architektury Otto Wagnera: Jože Plečnik, Jan Kotěra, Josef Hoffmann, Josef Urban, nebo Josef Gočár. Společně tvořili opozici konzervativní starší generaci umělců seskupené kolem časopisu Architektonický obzor. 15 ROBOVÁ 1998, 74sq. 16 MENCLOVÁ 1939, 10. Tento pesimistický přístup byl tehdy běžný, naučený z popřevratového období. Wirth byl člověk řečnicky nadaný. Živelně výmluvný, nikdy nečetl a přednášel s patra. Přednášel o věcech, jež měl osobně rád a tudíž s osobním, upřímným zápalem. 11 Dalším ze žáků, jež vzpomíná na školní léta pod jeho vedením, je architekt Karel Pecánek, který byl jeho posluchačem v suplovaných hodinách českého jazyka na reálné škole na Malé straně. Wirth vykládal českou literaturu, především vlasteneckého rázu. Pro svou lásku k památkám brával žáky na časté vycházky a výlety nejen po Praze, ale po celých Čechách: bylo to jistě jeho zásluhou, že poznali jsme tak záhy některá památná místa Uměleckoprůmyslové muzeum V lednu, v roce 1905 nastoupil na místo asistenta v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. 18 Wirth vždy směřoval k zaměstnání ve sférách odborných v Praze, v centru veškerého kulturního i vědeckého dění. Tak se dvojím způsobem splnila jeho touha. Byl v Praze a byl zaměstnán v muzeu Praha vnesla do působení Wirthova nový rozmach, dala mu šíři odpovídající jeho energii a prohloubila je. 19 Zde pracoval při jednotlivých sbírkách, ale hlavně v knihovně, která v tehdejší době představovala největší sbírku knih specializovaných na literaturu z oblasti výtvarného umění. Wirthovi tak bylo umožněno intenzivní studium odborných textů. Sám podotkl, že byl na tomto postu rád, což je pochopitelné i z důvodu snadného přístupu k četbě odborné literatury i nejnovějších zahraničních periodik. Své poznatky uplatňoval jak ve své práci, tak v předávání svým kolegům a přátelům. Do muzea ho chodila navštěvovat řada osobností. Později navrhl program reorganizace knihovny, celkové zmodernění systému, inspirovaného chodem knihoven v Německu a Rakousku. Zcela neefektivní se mu jevil nákup knih a periodik do knihovny, který nebyl podřízen téměř žádnému systému, nebo její pořádek v uspořádání knih. 20 K těmto zásadním změnám docházelo až v budoucnu, například za správy ředitelů Emanuela Pocheho a Karla Heraina. Naopak o vedoucím knihovny Františku Borovském, jemuž byl Wirth asistentem, panovala pověst velice konzervativního člověka, který o inovace knihovny, jak uvedl například Jaromír Pečírka, nestál. služba v musejní knihovně neutvářela se pro Wirtha, 17 PECÁNEK 1939, Tu se Wirth ujal vedení a prokázal své znamenité schopnosti turistické, neboť urazili jsme tehdy skoro 30 Km: Z Roudnice (prohlídka zámku) na Říp do rotundy sv. Jiří s obsáhlým výkladem Wirthovým ( ) 18 KNAPÍK 2002, PEČÍRKA 1938, UHLÍKOVÁ 2010, dík nevlídnosti představeného, nejpříjemněji. 21 V Uměleckoprůmyslovém muzeu zůstal až do roku 1918, kdy ho první světová válka odvedla na frontu a uzavřela tak první etapu jeho života. Etapu kdy v mladické svěžesti, píli a nadšení vybudoval směrnice své další práce a naznačoval cestu oněch institucí, jichž se stal nerozlučným členem Archeologická komise Působení Wirtha v Archeologické komisi od roku 1907 je spjato s prací na soupisech památek. Archeologická komise na projektu pracovala od roku 1894 s redakční radou, v níž zasedaly osobnosti z řad historiků: Ladislav Píč, Karel Boromejský Mádl, nebo historik umění Bohumil Matějka. Autorem celkového pojetí soupisů byl nejprve Karel Chytil 23 a jeho věrným pokračovatelem Zdeněk Wirth. 24 Archeologická komise, původně: Stálá komise České akademie ku prozkoumání a zachování dávnověkých památek země, jejich dějin, literatury a umění byla podřízena Akademii věd a umění. 25 Archeologická komise byla založena jako nový článek České akademie věd a umění v roce Byla zřízena prezidentem Akademie Josefem Hlávkou. 27 Komisi tvořili tři sekce. Prehistorická, historická a národopisná. 28 Pro sekci historickou se později vžil název Uměleckohistorická sekce. Primárním úkolem historické sekce bylo zabývat se památkami historické doby, ale v podstatě celá nová instituce od počátku pracovala na realizaci Soupisu památek v českých zemích. 29 O vývoji státních orgánů, nás informuje samotný prolog prvního vydaného soupisu památek: 21 PEČÍRKA 1938, POCHE 1987, Karel Chytil ( )
Similar documents
View more...
Search Related
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks